Byla by to pecka! Nová mise s akademiky i Sovami a vataři z NCAA
Je žhavým mužem posledních dnů. Jen byl jmenován novým koučem pražského USK, kde jej v pětačtyřiceti čeká první regulérní sezona v roli hlavního trenéra mezi dospělými, vydá se do německého Düsseldorfu, kde bude se lvy-akademiky obhajovat senzační univerziádní zlato.
Při tom už Luboš Bartoň nebude mít čas myslet na zklamání z letošního jara, kdy se s ním jako s asistentem nečekaně rozloučila jeho alma mater ve Valparaisu. Více už o horkém aktuálním dění se spoustou zajímavostí poví euroligový vítěz vlastními slovy.
Luboši, co všechno mluvilo pro váš další návrat do NBL?
První věc byla, že jsem nesehnal adekvátní práci v divizi 1 NCAA. Druhý cíl pak byl, že když už návrat do NBL, tak jako hlavní trenér. Ve Španělsku nebo Německu, kde jsem měl hlavní zájem o angažmá, byl v tomhle největší limit, že jsem nikdy jako hlavní neměl celou odkoučovanou sezonu v dospělém basketbalu. Vše bylo u týmů U18 nebo U23. Můžeme se dohadovat, jestli je to správný pohled těch klubů, které mi to řekly, kdy zaznělo, že nechtějí riskovat a podobně, každopádně mi to v životopise chybí. Jinak USK je historicky klub, který má velmi dobré jméno, a trenéři tu mají lepší platformu pro trénování než kdekoli jinde u nás kromě Nymburka.
Po minulé sezoně, která pro USK nedopadla nijak slavně, vás čeká nesnadný úkol tým znovu nastartovat. Toho jste se neobával?
Situace není úplně jednoduchá, mně to ale vůbec nevadí. V týmu je dostatek talentu, abysme mohli něco produkovat. Já přicházím s tím, abych nastavil určitou kulturu a tréninkový proces a pak do toho zařadil nějaké další opory. Nejdůležitější je ale postavit tým z těch hráčů, co už v týmu jsou.
Co jste si sám vytkl jako osobní cíl pro první kariérní sezonu v roli hlavního kouče mezi dospělými?
První věc je, že chci, aby tým hrál tak, jak chci já. Budeme mít limity v řadě oblastí, co se týká nezkušenosti nebo střelby z dálky, a budou chybět některé základní věci k tomu, aby se daly vyhrávat spousty zápasů. Naopak budeme mít ve hře nájezdy a atleticismus. Žádné jiné cíle si nedávám, ty dávám jednotlivcům, aby měli osobně svou nejlepší sezonu. To se týká třeba Ondry Švece. Dalibor Vlk má za sebou slušnou sezonu, tak by měl mít zase lepší a v lepší roli na své pozici. Aby mohl jít výš, než je USK, musí na své pozici 3 udělat další zlepšení. Pak jsou tam mladí kluci, kteří ještě neodehráli v lize skoro nic, nebo jen velmi málo. Ti získají svou roli, která nebude stěžejní, ale dostanou minuty a musí se rychle otrkat a dostat se na tu úroveň, že už to není kategorie U19, ale NBL. Myslím, že mají dost talentu na to, aby to zvládli.
Jak to vypadá s asistenty? Bude v této roli pokračovat v týmu Blake Schilb a budete v týmu chtít víc testovat jeho syna Jadina, který už minulou sezonu v klubu působil?
To je otázka na další dny. Teď řeším hráče. Blake je teď u reprezentace U20 a o dalším se bude rozhodovat. Totéž platí o jeho synovi.
Na kolik zahraničních posil budou letos zdroje? A o jaké pozice byste měl zájem?
Už mám dojednaného zahraničního pivota, tím to zatím končí a uvidíme, co bude dál. Českých „kousků” mám moc a potřebuju udělat správné ohodnocení každého z nich. Ten tým je hrozně mladý a v tuhle chvíli mu chybí střelba z dálky a scoring, ale buďme soudní - já nechci dělat z USK tým na semifinále ligy. Jestli se tam dopracujeme, bude to nádhera, ale hlavně chci vymáčknout maximum z toho kádru, který tu je. O posilách bych tak teď nemluvil.
Už v průběhu minulé sezony bylo zřemé, že na univerzitě Valparaiso dál nebudete pokračovat?
Tohle bylo trochu překvapení. Bylo mi to oznámeno až pár týdnů po konci sezony. Měl jsem dost času hledat si novou práci, ale nebylo to právě jednoduché, zvlášť kvůli pracovnímu vízu. Samozřejmě děti byly ve škole, nebylo to tedy jednoduché. Pokud jde o důvody, tak něco mi bylo řečeno, ale to víc nechci komentovat. Můžu jen říct, že to pro mě bylo velké zklamání.
Co všechno jste měl ty dvě sezony ve Valparaisu jako asistent na starosti? A co vám tato práce dala nového?
Vedli jste si jako tým zhruba podle očekávání?
První rok byl skoro katastrofa, protože trenér dostal tu práci pozdě a už nemohl přivést dobré hráče, navíc „Valpo” nemělo vůbec žádné peníze na NIL (Name, Image, Likeness, což je od roku 2021 v NCAA zcela nová možnost, jak finančně odměňovat hráče nikoli přímo za hraní, ale za využívání jejich osoby pro komerční účely - top hráči amerického fotbalu nebo basketbalu se statisíci sledujících na Instagramu si tak mohou přijít až na pět nebo šest milionů dolarů za sezonu, odhaduje se, že jen za první rok fungování NIL si sportující studenti napříč NCAA přišli v souhrnu na miliardu dolarů - pozn.), takže tým byl velmi mladý, nezkušený, možná jeden z nejméně zkušených v divizi 1. Z toho, že jsme nakonec vyhráli sedm zápasů z nějakých třiceti, jsem žasnul, protože tým byl opravdu slabý, nejen zkušenostmi, ale i herně. Pak ale následovalo dobré léto, podepsali jsme mnohem lepší hráče, o kterých jsme věděli, že nám pomůžou, a udrželi jsme ty úspěšné z předchozí sezony, na kterých jsme chtěli dál stavět. Špatné sice bylo, že náš nejlepší skórer musel na operaci kolena a vynechal celou sezonu, nicméně náš Nováček roku v konferenci Cooper Schwieger, se kterým jsem trávil na tréninku celý rok, měl i druhou sezonu velmi dobrou, takže to dopadlo velmi dobře. Ovšem v dnešní době platí, že čím víc úspěchů máš, tím víc hráčů bude utíkat za penězi. Takže jestli Schwieger na „Valpu” mohl dostávat nějakých 30 tisíc dolarů, tak jeho další nabídka byla skoro na milion dolarů za sezonu. I další Nováček roku, kterého jsme před tím přivedli, dostal skvělou nabídku odjinud hodně přes půl milionu, takže z dvanácti hráčů zůstali jen dva. To se ale děje i na ostatních školách.
Pojďme k vašemu univerziádnímu týmu. Platí i o něm, že obhajoba titulu bude mnohem těžší než získání nečekaného prvního zlata?
Já bych se o obhajobě ani nebavil. Důležitější je, že mám z této silné skupiny hráčů velmi dobrý pocit. Je tam spousta kluků, kteří byli na univerziádě minule, vše je tak o dost jednodušší, pokud jde o pracovní morálku a další. Ten tým ale bude trochu jinak postavený než minule, už jen proto, že nejsou Kovář, Zídek a Samoura jako takové vyhrané typy. Budu tu mít Davida Böhma, ale budou nám chybět pivoti. Jediný bude Martin Svoboda, což je hráč se dvěma metry. Má skvělý motor, kolem 115 kil a skvělé atletické možnosti, ale pokud bude mít soupeř někoho přes dva metry deset, budeme mít trochu problém, protože nikoho takového nemáme, což se ale týká našich reprezentací napříč kategoriemi. Vyšších pivotů je prostě málo, a když výšku mají, nejsou úplně rozdíloví.
Kdo bude tvořit letošní kostru týmu?
Vrací se sedm kluků, kteří byli na univerziádě v Číně, ale bez těch tří stěžejních hráčů to bude o dost jiné. Böhm určitě přidá velkou kvalitu na pozici 4 a v některých momentech tým podrží. Mám tam pak zajímavé hráče jako třeba Šimona Svobodu, který nám toho může dát víc. Bohužel nebude Ondra Švec, který si doléčuje rameno, a býval by byl takový další žolík, kterého bych mohl využít jako velkého guarda. Hledám tak další hráče, kteří by mohli být rozdíloví. Samozřejmě jasnou platnost mají písečtí Sýkora, Burda a Svoboda, kteří budou spolu s Böhmem nejdůležitější. Pak je skupinka hráčů, kteří nám můžou kdykoli pomoct jako Šafařík, Lukeš, Vlk a taky Pavel Novák, který se mi jeví velice dobře. Je to typ hráče, který přijde na hřiště, ubrání, doskočí a je schopný i dávat body. Po prvních dvou kempech jsem spokojený, ale zatím nevím, jaké to bude v konfrontaci se soupeři na turnaji.
Jak vaše krátká příprava vypadala a stále vypadá?
První kemp jsme jen trénovali, dost se hrálo pět na pět, běhalo a střílelo. Druhý kemp už jsme měli přípravný zápas s reprezentací U20, kde jsem rotoval třináct hráčů. Herně to bylo velice slušné, ne skvělé, ale to jsem na začátku přípravy nepotřeboval. Za dobu, co jsme spolu, jsme se zlepšili, určitě se ale trochu víc musíme trefovat z dálky. Další kemp máme teď v Kutné Hoře, kde nás čekají dva přípravné zápasy proti americkému výběru složenému z hráčů divize 1, což by nám po stránce fyzičnosti mělo něco dát. Na závěr v Ústí nad Labem už budeme jen trénovat a ladit formu. Budeme hodně pilovat střelbu a herní systémy. A po příletu do Düsseldorfu si ještě dáme zápas proti Finsku, což bude generálka před prvním zápasem na univerziádě, kde začínáme 19. července skupinu proti Polsku. Vím, že některé týmy z univerziády tolik zápasové přípravy nemají, takže jsem rád za to, co budeme hrát my.
Podle abecedy je to tahle třináctka - Böhm, Burda, Ivánek, Jansa, Lukeš, Noumeros, Pavel Novák, O´Brien, Martin Svoboda, Šimon Svoboda, Sýkora, Šafařík a Vlk.
Kdo je Patrick O´Brien?
Je to Čechoameričan z prvodivizní Bucknell univerzity, jeho máma hrála volejbal a byl objeven v podstatě náhodou. Je to zajímavý kluk, měří přes dva metry, něco mezi pozicemi 4 a 5, umí skákat a pořád se zlepšuje. Mluví česky a dobře zapadl do kolektivu.
Představte ještě soupeře ze základní skupiny, z níž půjdou do čtvrtfinále nejlepší dva.
První zápas proti Polsku bude už boj o jedno z postupových míst. Pak nás čekají Filipíny, papírově asi nejslabší tým, ale člověk nikdy neví. Můžou se zbláznit, mít tam pár výborných hráčů, takže je nechci podcenit. A pak máme Brazílii, která vždy přijede namotivovaná. Minule měla hráčsky nejlepší tým na turnaji a doteď ani nevím, jak jsme ji dokázali porazit bez guardů ze základní pětky Samoury a Vyroubala. Uvidíme ale, s čím přijedou.
Zajímavostí turnaje je, že USA bude reprezentovat univerzita Baylor, kde jste před časem dělal asistenta, a kde vás její současný kouč kdysi rekrutoval jako mladíka do Valparaisa. To by pro vás případně byl hodně pikantní souboj, že?
To by byla pecka, pokud bysme se potkali třeba v semifinále. Tajně v to doufám, ale do té doby se ještě musí stát spousta věcí. Věřím, že jsme dost dobří, abysme se tam dostali, ale nemůžu posoudit, jak se nám bude dařit. Baylor by měl být lepší tým než Tulane v Číně, ale zase mu budou chybět tři důležití hráči, protože nejsou Američani. Z top devíti hráčů tak třetinu nebudou mít a uvidí se, jestli jim to bude stačit.
Tušíte, na základě čeho Američané vybírají, která škola je bude reprezentovat?
To přesně nevím. Nicméně už v roce 2020, kdy jsem tam působil, měl Baylor na stole nabídku, tuším, od USA Basketball jet na univerziádu do Číny. Ta se nakonec o dva roky posunula a mezi tím to dali Tulane. Baylor ale zřejmě byl jedním z kandidátů už tehdy.









