Martin Kříž se jako LEV rozloučil vítězně. Vždycky obrovská čest!

Byl to pro něj nad jiné emotivní zápas. V Kristových letech se v něm rozhodl rozloučit s reprezentačním působením. A i proto musel být rád, že se jej po vekém dramatu podařilo dotáhnout až ke triumfu nad nepoddajným Norskem.

„Bylo to těžké rozhodnutí, ale přemýšlel jsem o tom delší dobu, a to rozhodnutí přišlo tak pět šest dní zpátky,” pravil po prvním vítězství lvů v předkvalifikaci o EuroBasket Martin Kříž.

„Vlastně nevím, co teď říct. Vycítil jsem ale, že je čas se s reprezentací rozloučit a přenechat to mladší generaci. Pevně věřím, že za nějakou dobu se český mužský basket zase dostane tam, kde jsem ho mohl zažít já, ať už to bylo na mistrovství světa v Číně nebo na několika mistrovstvích Evropy.”

Se lvíčkem na prsou zažil Kříž ledacos a má tak na co vzpomínat. „Bylo to období, kdy jsme byli nahoře i dole. Když si vzpomenu na mistrovství Evropy v rumunské Kluži z roku 2017, tak tam to nebylo vůbec dobré. Pak přišel svět 2019, což beru jako největší zážitek v té jedenáctileté kariéře v národním týmu. Bylo to navíc „okořeněné” tím, že jsem si tři a půl měsíce před turnajem utrhl achilovku, ale dokázal jsem si, že když člověk opravdu něco chce, je možné všechno. Tři a půl měsíce po operaci jsem nastoupil na mistrovství světa. Bylo z toho krásné šesté místo, nezapomenutelné zážitky. Pak jsem si splnil i to, že jsem hrál mistrovství Evropy před domácím publikem, takže nelituju ani jednoho dne, kdy jsem v nároďáku mohl být, a říkal jsem už v šatně před kluky, že reprezentovat českou zemi pro mě byla obrovská čest a strašně si toho vážím. A věřím, že v tom kluci budou dobře pokračovat.”

Hrát zápas, o němž věděl, že je jeho poslední v národním týmu, nebylo snadné, ale během hry se snažil od myšlenek na to oprostit.

„Při hymně to na mě dolehlo, že je to naposled. Člověk ale musí dát ty emoce stranou, naskočit do zápasu a tohle nevnímat. A když to skončilo naštěstí s dobrým koncem, a v šatně měli (generální manažer reprezentace) Jirka Welsch a (trenér) Luboš Bartoň poslední řeč ke mně, tak to na mě padlo hodně a nějaké slzičky tam byly. To k tomu ale patří. A já teď určitě budu jezdit se na nároďák dívat a kluky podporovat.”

Martin Kříž není v posledním období jediným končícím lvem z party, která v minulých letech dobyla pro samostatný český basketbal ty největší úspěchy, a i proto měl s kým své rozhodnutí konzultovat.

„Mluvil jsem o tom třeba s Jardou Bohačíkem. Sám jsem cítil, že nechci kariéru končit tím nepovedeným loňským mistrovstvím Evropy a že tomu ještě dám nějaký čas. Ještě jsem něco odehrál a v tomhle zápase to byl dobrý konec,” pravil levoruký forward Slavie Praha NBK, jehož poslední národní duel emotivně prožívali i přítomní členové rodiny.  

„Jsem rád, že to bylo tady na Královce, že u toho mohla být rodina. A i když teď v nároďáku končím, tak doufám, že v klubu mám ještě pár sezon před sebou.”