Je si velmi dobře vědom zodpovědnosti i břemena, jakým je převzít přední ligový tým po lokální legendě, navíc jako pražský rodák a ve dvaatřiceti coby stále poměrně mladý kouč, jejž čeká první takto významná pracovní výzva.
Na druhé straně trenéřině se věnuje skoro polovinu svého života a s opavským prostředím i týmem je víc než důkladně obeznámen. Své plány, záměry a přání nyní nový lodivod Slezanů David Zach (na snímku uprostřed) obšírně nasdílí i pro čtenáře NBL.Basketball.
Trenére, předpokládal jste na jaře, že na vás padne volba nástupce Petra Czudka, nebo to bylo s kolegou asistentem Kryštofem Vlčkem 50 na 50?
Po pravdě jsem to neočekával, i když nějaká šance pro mě existovala, protože se s námi klub v tomto směru bavil, že jsme jediní dva kandidáti. Já jsem ale čekal, že větší šanci má Kryštof.
Jaké to vlastně bylo pro vás jako stále mladého kouče převzít tým v tak náročném prostředí, navíc v tak turbuletním klubovém období a po někom tak výrazném, jako je Petr Czudek?
Je to obrovská výzva. Když to rozhodnutí o mém jmenování přišlo, měl jsem na jednu stranu velkou radost, protože stát se trenérem v nejvyšší soutěži byl můj cíl, navíc v Opavě, která je můj srdeční klub a klub, který je jedním z těch nejlepších v republice, to byl splněný sen. Na druhé straně tam okamžitě naskočil ten pocit zodpovědnosti díky tomu, že tu posledních 13 let byla éra Petra Czudka, s nímž byl klub hodně spjatý. A kdokoli na pozici trenéra nastoupí, to bude mít strašně těžké.
Jaký vůbec byl ohlas fanoušků na vaše jmenování v tom turbulentním jarním čase?
S fanoušky jsme už měli setkání po sezoně, kde jsem vnímal vesměs jen pozitivní ohlasy. Byly tam jistě dotazy, jak to bude dál, a jak bude tým směřovaný, a o tom jsme se pobavili. Pokud jde o sociální sítě, ty se snažím nečíst, protože to pro člověka není konstruktivní. Když jsem se s fanoušky bavil osobně, tak ohlasy byly pozitivní. Ptají se věcně a já se snažím transparentně odpovídat. Fanoušci mají poměrně přesné představy, jak by to tu mělo vypadat, ale je třeba o tom komunikovat cestou, která je toho hodná, tedy určitě ne přes komentáře na sítích.
Jako pražský rodák, nedostával jste to ve svých začátcích v klubu někdy tak trochu „sežrat”?
Musím říct, že jsem nějaké negace extra nepociťoval. Od začátku jsme to tu brali tak, že uvidíme, jak se mi podaří zapadnout, z mého pohledu se to ale povedlo perfektně, vytvořil jsem si vazby v klubu i mimo něj a spousta lidí tu ani neví, že jsem Pražák a jsou tím překvapení, pokud se to dozvědí. Už mě berou jako místního a prý nemluvím ani jako Pražák.
Se všemi hráči jste si dosud tykal? A jak se nyní v roli hlavního, navíc stále velmi mladého, změní váš vztah s nimi? Už nebude tak kamarádský? Stanete se přísnějším?
V první řadě to beru jako dobrý začátek, že jsem tu mohl být. Za své dosavadní působení jsem se všemi hráči navázal dobrý vztah, lidsky i profesně, a byl tam vždy vzájemný respekt. Samozřejmě s některýmu byl ten vztah přáteleštější. Tykám si se všemi. Někomu se to může zdát na škodu, ale když mezi lidmi panuje dobrý vztah a respekt, není otázka tykání nebo vykání zásadní a neměla by to být žádná překážka. Já chci vycházet ze vztahů, které s hráči mám. I v roli asistenta byly profesionální a věřím, že to je dobrý základ. Teď se to trochu pozmění a bude to výzva především pro mě, abych to nastavení změnil, ale od první chvíle jsem necítil žádný problém. Jde jen o to, aby se ta důvěra udržela.
Vy na pohled jevíte dojem, že byste ani mouše neublížil. Uměl jste už jako trenér být i zlý a zostra zakřičet? A budete to zvládat nyní?
Myslím, že jo. I takovou stránku v sobě mám, neřekl bych být přímo zlý, ale přísný. Moje trenérská kariéra trvá nějakých 14 let a už jsem vedl chlapy v druhé nejvyšší soutěži, takže jsem v tom byl, a ač nepůsobím přísně nebo agresivně, tak rozhodně součástí role je být občas ten přísný pes a věci vyžadovat důrazně. Po pravdě ale - já už zažil spoustu trenérů a ne vždy je ten křik a podobně ta největší zbraň. Mnohdy se věci dají říct klidně i s mnohem větším efektem a už jsem si jako hráč i trenér kolikrát připomínal, že trenér, který řve pořád, není na dobré cestě a je lepší si to nechat jen na krizové momenty, kdy to je skutečně třeba. Pokud je člověk agresivní neustále, nemá to pak na ty hráče už takový efekt.
Jak se naplnily vaše představy o posílení týmu?
Skládání probíhalo už v průběhu minulé sezony. Někteří hráči mají dlouhodobé smlouvy, další se podepsali ještě před mým jmenováním a nový realizační tým už řešil jen asi tři čtyři hráče, nad nimiž visel otazník, zda se budou prodlužovat smlouvy, nebo se za ně budou hledat nové posily. My jsme některé smlouvy neprodloužili a využili to k příchodu Wesleyho Persona na pozici guarda a Clevona Browna na pivota. My jsme na obou pozicích přednostně hledali české, případně slovenské hráče, na trhu ale adekvátní posily nebyly, proto jsme šli zahraniční cestou. Tým je jinak už v podstatě kompletní. My jsme měli v minulé sezoně soupisku - i kvůli zraněním - hodně širokou, takže to vypadá, že víc hráčů odešlo než přišlo, ale to je spíš zdání. V naší situaci jsme se s novým sportovním manažerem Martinem Gniadkem, který má vedle mě hlavní slovo, s doplněním týmu popasovali co nejlíp a na jménech se shodli. V tuhle chvíli máme 12 podepsaných hráčů s tím, že dvanáctý je František Váňa, který by se ale měl po zranění naplno vrátit až v průběhu sezony a tak chceme jeho pozici prozatím využít pro talenta, který může vzejít z naší mládeže nebo odjinud v republice.
Kdy by se mohl opět zapojit do zápasů křídeník Váňa?
Jeho zranění bylo vážné a není jeho první, proto nepředpokládáme, že by se měl vrátit do Vánoc.
Váš předchůdce Petr Czudek možná poprvé v Opavě točil v minulé sezoně velmi širokou rotaci, kdy nikdo neměl o moc víc než 20 minut na utkání. I sami hráči přiznávali, že se s tím leckdy omezeným časem ne vždy snadno vyrovnávali. Budete na to chtít navázat, nebo rotaci o něco zúžíte? Ptám se tu i s ohledem na play-off, kde už se obvykle hrává s užším jádrem.
Určitě se chci vyvarovat tak nadstandardně široké soupisky, jako jsme měli v minulé sezoně. Nicméně pořád je v plánu mít přirozeně širokou rotaci. Když jsem vyjmenoval, kolik už máme hráčů, tak co by za to spousta klubů dala, kdyby už měli 12 podepsaných hráčů, navíc v drtivé většině tuzemských. Na druhou stranu loni jsme i vinou zranění měli a potřebovali kádr široký, kdy už před sezonou hrozilo, že se někteří nevrátí do hry včas, a když se ti zranění hráči uzdravili, bylo těžké nastavit adekvátně role. Trenér Czudek se to snažil řešit co nejlíp, na druhé straně se ukázali i limity, které to mělo. Když máte hráčů hodně, nemůžou dostat úplně všichni adekvátní prostor, který očekávají, a nemusí to úplně fungovat. Je to jeden z bodů, ze kterých se chceme z té minulé sezony poučit. Chceme to postavit tak, aby rotace byla plynulejší a hráči měli jasně dané role, o které se budou moct opřít a růst v nich. Ještě bych doplnil, že ta širší rotace nějakou sílu měla, skončili jsme druzí po nadstavbě a tým ukázal svou sílu, nicméně v play-off, kdy jsme věřili, že ta síla bude trvat, tak se tolik neprojevila. Ve čtvrtfinále s Olomouckem ale sehrály roli i další faktory.
Budete nějak zásadněji měnit herní pojetí týmu, nebo bude dál trvat důraz na trojkovou palbu?
Díky tomu, že stavíme tým s širší rotací, který bude mít minimálně deset hráčů připravených do zápasu, tak bysme měli držet evropský trend, hrát rychlý agresivní basket a využívat protiútoky, na které máme vhodné typy hráčů. Zároveň tu šíři rotace chceme využít k agresivní obraně. Ale od trojek bysme se nechtěli odvracet, protože v Opavě to bylo vždy založené na tom, že se o trojky opírala. Chceme na tom dál pracovat a uvidíme, jak v tom tým bude individuálně silný. Rozhodně by to ale neměla být jediná zbraň, jak to v minulé sezoně někdy mohlo vypadat. Balanc mezi vnitřní hrou a střelbou z perimetru budeme hledat, což jsme hledali i v minulé sezoně, ale nepodařilo se to. Chceme se z toho poučit.
Ani vaše přechodová hra nebyla vaše tažná. Jde tedy očekávat, že se o výraznější zrychlení budete snažit?
Určitě. My se tím ale zabývali už dřív, není to tak, že bysme nechtěli hrát rychle, jen jsme prostě nebyli schopní to aplikovat. Teď to řešíme intenzivně a je to jeden z našich hlavních cílů.
Po dvou uvíznutích ve čtvrtfinále budete jistě cílit minimálně na semifinále, což na vás ale jako na nového kouče ještě zvýší tlak, že?
Je to logické očekávání. V Opavě jsou vždy ta nejvyšší, zvykli jsme si z těch předchozích sezon, že hráváme o medaile, na druhé straně já se snažím soustředit hlavně na ten proces, aby tým hrál dobře a byla v něm dobrá komunikace, aby každý včetně realizačního týmu věděl, co je jeho úkol, a byli jsme efektivnější a měli dobrou partu, která tu byla víceméně vždy a byla základním stavebním kamenem. Když ten tým bude fungovat, věřím, že budeme hrát dobrý basket a ten výsledek přijde. Nechci uhýbat z otázky, ale bavit se teď o play-off je ještě brzy. Standard máme ale vysoký a budeme se snažit fungovat co nejlíp.
Druhým rokem jdete do ENBL, o kolik se tato soutěž opět zkvalitní?
Budou už tři skupiny po devíti a nás bude čekat osm zápasů, kdy čtyři nejlepší týmy postupují do nadstavby. Soutěž se rozšiřuje a zlepšuje a my jsme strašně rádi, že ji hrajeme. Je to prostředek k tomu, aby rostli hráči i klub, je to srovnání s evropskou kvalitou a už loni jsme tam narazili na velmi kvalitní týmy z Polska, Rumunska nebo Anglie. Je super, že to můžeme hrát a věřím, že naše účast bude přínosem.
