Utíkají starty. Hledáme řešení. A Nymburk v poháru?

V nezvyklých patáliích se v posledních týdnech ocitl zkušený opavský tým, který čerstvě zatížila už pátá ligová porážka v řadě a také už sedmá z posledních devíti utkání, když takřka jediným světlým bodem Slezanů byl postup do semifinále Českého poháru po dvou vydřených výhrách nad Děčínem.

K těm měl hodně co říct rozehrávač Marek Vyroubal, který se stal dalším pátečním respondentem NBL.Basketball.

Marku, tak co se u vás v posledním období zadrhlo, že už se na vaše záda zblízka dívá i osmá Ostrava?
Těžká otázka. Určitě se něco zadrhlo, ale vlastně nevíme přesně co. Hledáme nějaké řešení, vidíme, že nám chybí určitá konzistence po celých čtyřicet minut zápasu. A ten výpadek, který v zápasech přijde, pak není malý, ale je to třeba minus patnáct až dvacet bodů, což se stalo naposledy v Písku. Trochu nám chybí nějaká pohoda, lehkost v útoku i v obraně. Je to teď náročné, ale samozřejmě zůstáváme pozitivní a doufáme, že se to brzy podaří vyřešit a zase se to překlopí na pozitivní stranu. Máme před sebou ještě hodně zápasů a sezona pro nás určitě není ztracená.

Je větším problémem útok, nebo obrana?
Asi větší váhu bych dával obraně, ze které jsme, myslím, na začátku sezony hlavně těžili, co se týče rychlého přechodu, omezení hry pět na pět a braní si klidně i rychlých střel po přečíslení. Teď to ale v obraně vázne, i když možná trochu míň než před Vánocemi, kdy jsme dostali asi tři zápasy za sebou sto bodů. My to víme a musíme najít něco, čím si trochu pomůžeme. Zdá se mi, že i na body v útoku se celkově moc nadřeme a naopak soupeři to proti nám mají jednodušší.

V lize tam byly porážky doma s Děčínem a Brnem, v Písku jste v poločase ztráceli dokonce 22 bodů. Měly tyhle zápasy nějaké společné rysy?
Myslím, že ve všech nám utekl začátek, ale taky bohužel nevím proč. Musíme si na ty starty dávat pozor. Viděli jsme to v Písku, proti Děčínu a vlastně i proti Brnu. Potom je hrozně těžké se vracet zpátky, když prohráváme o 15 bodů. A když už se vrátíme na dostřel, tak nám třeba dojdou síly, nebo neproměníme jeden útok na dotažení, soupeř dá rychlý protiútok a zase se zvedne.

O co se v tuhle chvíli dá opřít?
Potřebujeme to zjednodušit a hrát basket, který jsme hráli na začátku sezony. Vrátit se k těm drobnostem, které fungovaly, a ve kterých teď trošku tápeme, ať už je to pohlídání útočného doskoku soupeře nebo obrana pick-and-rollu. A hlavně musíme hrát rychlý protiútok. To by mohly být ty stavební kameny, ze kterých bysme mohli zase načerpat sebevědomí.

Příjemným vybočením pro vás byl pohárový dvojzápas s Děčínem, který jste zvládli prakticky i bez prvního rozehrávače Kouřila. Byl to nějaký náznak toho, jak by to mohlo jít, byť doma jste přišli o 20bodový náskok?
Podle mě obraz hry proti Děčínu byl enormně lepší. Do Děčína jsme na druhý zápas jeli s tím, že máme nějaký bodový náskok, ale vůbec jsme si to nedávali do hlav. Chtěli jsme se soustředit na sebe, a i když to prostředí kolem zápasu bylo vyhrocené, tak jsme se na to snažili nemyslet. Je důležité, abysme to dělali i v dalších zápasech, trochu se uvolnili, nebyli pod tím tlakem a hráli basket, který, myslím, všichni umíme.

Bylo v těch dvou zápasech více nevraživosti a ostřejší hry než obvykle?
Asi to bylo trochu nadstandardní, ale pořád se hrál basket. Bylo to tvrdé, bojovné a my jsme věděli, že ta bojovnost a fyzická a mentální síla může tuhle minisérii rozhodnout víc než nějaká basketbalovost.

Čtvrtfinále jste odehráli během 48 hodin, semifinále s Nymburkem budete hrát během čtyř dnů. Soupeře předtím čeká zápas NBL i Ligy mistrů, cítíte šanci?
Oba týmy máme vcelku náročný program. My mezi těmi zápasy poháru máme doma ligové utkání s Děčínem a hned potom zápas s Ústím, takže budeme hrát obden. Bude tak rozhodovat, jak oba týmy na to budou připravené jak fyzicky, tak mentálně. Myslím, že bysme mohli s Nymburkem odehrát vyrovnaný part, hlavně samozřejmě na naší palubovce s podporou fanoušků. Chceme domácí zápas odehrát co nejlíp, abysme mohli pomýšlet na to, že můžeme překvapit a postoupit do finále.

Co vy jako hráči říkáte na tyhle pohárové dvojzápasy?
Osobně bych byl spíš pro systém Final Four, tedy semifinále na jeden zápas, což je o něco zajímavější a divácky atraktivnější. Ale tohle je změna, která přišla, a tak to i bereme. Čtvrtfinále bylo možná zajímavější na ty dva zápasy, ale třeba ten Nymburk se dá někdy porazit, ale nevím, jestli porážet. Pro nás tenhle systém znamená další zápasy navíc, a když na vás vyjde taková dálka jako Děčín, není to úplně příjemné. Zase to ale dalo tomu čtvrtfinále nějaký pozitivní impuls.

Vy jste právě v pohárovém čtvrtfinále hodně vystoupil ze stínu, když doma jste všech svých 8 bodů dal v závěru, kdy jste utrhli konečný osmibodový rozdíl, a v Děčíně jste při trvající absenci kolegy Kouřila zapsal 13 bodů a 5 asistencí. Berete si slovo víc, až když to nejde ostatníním a není vyhnutí?  
(směje se) Zajímavá otázka, ale nevím. Hraju tak, jak to cítím, snažím se dostat do zápasu něčím lehkým, ať už je to získaný faul a šestky nebo nějaká volnější střela. Někdy se stane, že se do zápasu třeba vůbec nedostanu, jako to bylo doma s Nymburkem, kdy jsem nasbíral tři rychlé fauly. Vím, že si ty střely můžu brát a musím být nějak sebevědomý, hrát na koš a snažím se tohle využít. Na hracím čase mi úplně nezáleží, ale chápu, že to někteří vidí tak, že začnu hrát víc až v té čtvrté čtvrtině. Pokud jde o ten domácí zápas s Děčínem, tak na tom konci jsem se začal cítit dobře. Jsem prostě hráč, že když se mi naskytne šance najet, tak tam najedu, což se tady stalo. A potom už to sebevědomí nějak naroste. A vezmu si i tu trojku, se kterými jsem se do té doby trápil. První tři jsem minul a až pak jsem dal jednu celkem důležitou.