Už jsme po tom sahali, ale stále stejná story
Snad nic nevystihlo zmar Pardubic po druhém finálovém mači tak jako pohled na jejich kouče Jana Šotnara, když dlouhé minuty stál před šatnou hostů a čekal, než se v ní jeho svěřenci sejdou, aby k nim mohl promluvit. Výraz v jeho tváři byl plný obřího zklamání, frustrace i naštvání... z promarněné příležitosti. Už tolikáté v této sezoně.
Bekse chybělo skutečně jen velmi velmi málo, aby ve středu večer z Nymburka odjížděla za hvězdného stavu 1-1. Jenže i kvůli šťastné trojce Jaromíra Bohačíka o desku necelé dvě minuty do konce KVIS nyní prohrává 0-2 a doma musí zkusit pokoušet štěstí znovu.
Bude u toho i týmlídr v play-off Robert Bonham, který mluví i působí tak tiše, že by málokdo věřil, že na hřišti ztelesňuje živel blízký orkánu. I jeho tvář po šestibodové porážce měla smuteční podobu, již jen těžko mohl rozjasnit pocit z toho, jak dobře po většinu utkání jeho celek hrál.
Roberte, je tohle ze šesti nejvýš osmibdových porážek s Nymburkem v této sezoně ta nejvíc hořká?
Jo, i kouč řekl, že je to jedna z nejhorších porážek, jaké sám utrpěl. My jsme to měli v ruce, už jsme po tom sahali, ale v šesti ze sedmi zápasů to byla vždycky stejná story. Zase to šlo do koncovky, kde je Nymburk prostě zkušenější, hraje na evropské scéně a ví, co v těch chvílích dělat. My ma konci udělali chyby, já sám byl v posledních dvou minutách u dvou ztrát. Z toho se musíme poučit, a pokud tohle zlepšíme, tak cítíme, že je můžeme porazit.
Je to paradox, že na konci přišlo tolik vašich ztrát, když ve čtvrté čtvrtině jste se zdáli být na tom lépe po stránce energie a získávali jste tak i důležité druhé šance?
Co si z těch posledních ztrát vás a Joea Bryanta nejvíc vyčítáte?
Každý v tu chvíli věděl, že s míčem budeme hrát my dva. Musíme ty situace prostě zvládnout líp, víme, že soupeř je na to nachystaný a musíme pak být schopní využít i své spoluhráče.
Hráči Nymburka po prvním utkání přiznávali, že vám osobně dali příliš mnoho otevřených střel. Byl jste napodruhé střežen přísněji?
Snažili se mě trochu víc vytlačovat z trojkového oblouku, ale já jsem v útoku i tak měl střely, jaké mívám běžně. Je fakt, že v prvním utkání mě tam nechali volného víckrát, což už se teď stávalo míň.
I přes sebelepší obranu jste opět trefil několik svých čarodějných střel. Je to tak, že bez toho byste na výhru proti Nymburku ani nemohli myslet?
Jasně, vím, že musím být v naší hře hodně znát, abysme mohli Nymburk porazit. Jdu tak do zápasů co nejagresivněji, ale zároveň se snažím co nejvíc hledat volné spoluhráče.
Ve druhém zápase jste měl o trochu větší střeleckou podporu spoluhráčů. Co jste chtěli v útoku změnit?
Trenér kladl důraz na to, že já s Joem musíme být ready víc hledat spoluhráče. Hodně soupeřů se nás oba snaží bránit tvrdě, ale my máme střelce, od kterých nejde tolik odstupovat. Nymburk má ale výšku a hráče, kteří jsou schopní vypomáhat a pokrýt tak i trojkový oblouk, na druhé straně žádný tým to nemůže zvládat na sto procent, takže se zaměřujeme na to, že jakmile vidíme výpomoc, posíláme to na volné spoluhráče.
Ve druhém poločase jste v mnoha případech i v jeho pozdních minutách ukázali velkou trpělivost v tom, jak dopravit míč až na volné hráče pod košem, a zdálo se, že jste ve druhém utkání využívali i jiné akce. Je to tak?
My jsme tyhle akce měli v našem playbooku, jen jsme je vytáhli až na druhý zápas. Využíváme různé věci, aby nás Nymburk musel bránit jinak.
Ač jstě opět nemohli moc využít pivota Zeda Keyho, měli jste nečekaně velký náskok v bodech zpod koše. Došlo v tom ke zlepšení?
Jde hlavně o to, jak dolů dostat míč, odkud už si naši dlouzí umějí poradit. Nymburk nás brání na pick-and-rollu hodně s vysouváním svých podkošových hráčů až ke trojkovému oblouku, čímž se uvolní naši dlouzí. Musíme tak jen dostat na ně míč a snažíme se o to každý zápas.
Vracíte se domů, takže budete doufat konečně aspoň v jednu výhru?
Jo, doma bude díky našim fanouškům dobrá energie. A doufejme, že budeme mít zase dost sil do čtvrté čtvrtiny i do posledních dvou minut, což budeme potřebovat.
