V euforii i po postupu přes NH. Nemůžu se porovnávat s Martinem

Pokud je jeden hráč v sestavě obhájce trofeje, který se ve velkém radoval i z jednoznačného postupu ze čtvrtfinále přes NH Ostrava, je to rozhodně David Böhm. A měl k tomu zatraceně dobrý důvod. Takže jeho nadšení z toho, že je aktuálně jen čtyři výhry od zisku prvního titulu kariéry, takřka nezná hranic.

„Tohle stoprocentně platí,” usmívá se reprezentant, který nedlouho před koncem nadstavby přišel polabského lídra tabulky posílit z pražské Slavie.

„Rozhodně to nejde porovnávat s někým, jako je Martin Kříž, který cílí už na dvanáctý titul, takže pro mě to znamená mnohem víc než pro hodně ostatních kluků tady. Já tak byl hodně rád už za postup do semifinále přes Ostravu, protože nejdál jsem se zatím dostal do šestého zápasu čtvrtfinále s USK proti Nymburku tři roky zpátky. Prožívám to tak asi víc než ostatní, těším se na finále a věřím, že ten titul vyhrajeme,” dodává forward, který dosud svůj nejepší výkon v letošním play-off zaknihoval v semifinále při postupové čtvrté výhře Nymburka v Opavě, kde za pouhých 13 minut vysoustružil 18 bodů a 7 doskoků.

Davide, odkud se ten poslední výkon vzal?
Nymburk je specifický tím, že každý zápas se může chytit někdo jiný a myslím, že jsou si toho vědomi trenéři i všichni spoluhráči. Já jsem hned v prvním vstupu měl pozitivní věci, dal lehké koše a bylo vidět, že jsem v rytmu. Trenér mi tak dal důvěru i v druhém poločase, vyšly na mě střely, trefil jsem volnou trojku, měl nějaké útočné doskoky a bylo vidět, že kluci mi začali věřit a hledali mě víc. Ve finále z toho vznikl takový výkon, ale nejde o nic zázračného, spíš to vyplynulo ze hry a z obrany Opavy, že na mě vyšly i volnější trojky. Zároveň se mi zadařilo, tak nějaký podíl na tom mám taky.

Den předtím jste zapsal v kolonce bodů nulu, v čem byl tedy hlavní rozdíl?
Já teď hraju nejvíc na pozici 5, kde máme i Jaquana Lawrence a Marcuse Santose-Silvu, který se právě ve třetím zápase od začátku chytil. Bylo vidět, že Opava s ním má pod košem problém, takže jsme to chtěli využít a on měl skvělý zápas. A pro čtvrté utkání se dalo čekat, že se na něj soupeř víc zaměří, takže se hodilo tam dát zase mě, kdy mám střelu i z dálky.

Nehrálo pro vás i to, že Opava po té nule takovou erupci nečekala a nechávala vám víc prostoru?
Je to možné. Já jsem první zápas série odehrál docela v pohodě a potom se dařilo jiným, tak se na mě možná tolik nesoustředili a za těch 13 minut jsem těch volných pozic měl hodně, ale v Opavě zároveň vědí, že máme dvanáct htáčů, kteří jsou nebezpeční, a každý zápas se může chytit někdo jiný. Z pohledu soupeře je tak podle mě důležité zaregistrovat a adaptovat se na to, kdo z nás má zrovna svůj den.

Přitom tohle byl nejvyrovnanější zápas - v čem byl pro vás těžší?
Ten zápas, který už může sérii zavřít, je vždycky nejtěžší. Hraje se počtvrté během pár dní proti stejnému soupeři, navíc to bylo venku, přičemž předchozí tři zápasy skončily velkým rozdílem, takže Opava chtěla předvést lepší výkon. Tentokrát hrála o dost líp, držela se hlavně v prvním poločase, kde jsme jí v předchozích zápasech hodně odskakovali, takže já byl rád, že jsem v tom nejvyrovnanějším utkání dostal velkou důvěru a něco i předvedl.

Sehrálo v utkání hlavní roli, že Opava s vámi tentokrát držela krok v procentu z pole i na doskoku?
Určitě. Doskok byl velká věc. Tím, jak jde hodně zápasů za sebou, tak od nás tam nebyl tak silný začátek jako ve třetím utkání, domácí vydrželi ty první vlny a dál to bylo vyrovnané, ale ve finále to i tak pro nás byla celkem komfortní výhra. Neměl jsem pocit, že bysme v nějaký moment nevěřili, že bysme to nedotáhli do vítězného konce.

Mluvíme spolu za vedení 2-0 Brna nad Pardubicemi ve druhém semifinále. Koho z této dvojice tipujete na finále a je vývoj této série i pro vás překvapivý?
Před sérií bych určitě tipnul Pardubice. I přes obměny hlavně brněnského týmu bylo i v sezoně vidět, že s Pardubicemi uměl hrát, ale přece jen by si podle mě nikdo nemyslel, že to bude 2-0 pro Brno po dvou zápasech v Pardubicích. Z toho jsem překvapený, na druhou stranu Pardubice mají sílu v týmu na to vyrovnant na 2-2 a pak by se začínalo znovu. Neodepisoval bych tak ani jeden tým, ale rozhodně Brno mělo za vedení 2-0 obrovskou výhodu. A získalo tak roli favorita. Uvidíme, jak se s tím poperou. Je totiž rozdíl být favorit, nebo outsider a já teď zažívám po Slavii v Nymburce, co ten rozdíl znamená.   

V nadstavbě jste byl v dresu Nymburka na průměru 17 minut, v play-off jste nyní na 14 minutách, jsou to pro vás po příchodu ze Slavie dobrá čísla?
Ve Slavii byla moje role úplně jiná, hráli jsme skupinu A2, takže to byla hodně velká změna jak v roli, tak hlavně v tom basketu, jaký hrajeme. Jsem určitě spokojený, i od spoluhráčů a dalších v klubu mám zpětnou vazbu, že jsou se mnou spokojení a že ten přechod ze Slavie jsem zvládl mnohem lépe, než čekali. Bylo to vidět už v mém prvním zápase Ligy mistrů, kde jsem dostal nějaké minuty i roli. Teď v play-off samozřejmě minuty šly trochu dolů, ale to je dané tím, že jsem v rozjetém týmu, a taky se asi pátý zápas po mém příchodu vrátil do sestavy Marcus, takže se ty minuty musí rozdělit mezi tři hráče na pozici 5. V tomhle je velký rozdíl, že tu je ohromná konkurence a neznamená to, že bych hrál nebo trénoval špatně. Záleží prostě i na tom, proti komu hrajeme, kdo bude hrát víc. Tohle mi říkali i spoluhráči a trenéři, abych se nesoustředil na minuty a jen makal a šel za tím titulem.

Jak se zatím v tom rychlém kalupu hry Nymburka orientujete?
Je to už lepší, jsem s kluky sehranější, i na tréninku koukám na ostatní, co dělají, a snažím se hře co nejvic přizpůsobit. Taky ale když jsem přišel ještě za zranění Marcuse, tak jsem nastupoval čistě na pozici 5 a i trenéři mi zkrátili playbook akcí, abych to měl jednodušší. Postupně jsem ale byl braný jako běžná součást týmu, už nemohly být žádné výmluvy a musel jsem znát všechno. Teď hraju hodně i na pozici 4, což je zase rozdíl, ale už se v tom orientuju a v týmu už se cítím dobře.

Zkrácený playbook znamenal jak velkou úlevu?
Věděl jsem základní akce, ale některé menší obměny a čtení akcí se mnou trenéři neprobírali do takových detailů. Ty akce se prostě musí nejdřív zažít. Teď už je to ale v klidu.