Inženýr z 3x3: Musíme mít šest týmů a obětovat léto
Jsou to už tři roky, co se v pouhých 21 letech stal Nejlepším hráčem země v basketbalu 3x3. A své letní kratochvíli zůstává ostravský křídelník Matěj Snopek věrný i dál.
Čerstvě se s národním týmem v sestavě se spoluhráčem z Nové huti Michalem Svobodou, olomouckým Dominikem Žákem a nyní už ex-píseckým Štěpánem Borovkou pokoušel na kvalifikačním turnaji na Slovensku o postup na evropský šampionát.
Ve skupině si lvi poradili s Estonci 21-13, ale pak těsně 16-18 prohráli klíčový duel s Černou Horou, což jim do čtvrtfinále přiřadilo přetěžké protivníky z Litvy, kteří Čechům vystavili konečnou (14-21). Tým tak nebyl na dohled třem postupovým příčkám a o závěrečný turnaj tak přijde.
Jen pro úplnost - o titul mistra Evropy si to v září rozdají Dánové (hostitelé), Rakušané (obhájci titulu), Nizozemci, Francouzi, Srbové, Němci, Litevci, Italové, Švýcaři, Lotyši, Maďaři a Irové.
Matěji, byl postup na evropský šampionánt z košické kvalifikace ve vašich silách?
Určitě byl. Ve skupině na nás podle rankingu vyšla Černá Hora a Estonsko. Černohorci byli těžší soupeř, v rankingu jsou výš než my, ale měli jsme je naskautované, věděli jsme, co hrají, i že týden před tím vyhráli kvalifikaci o postup na mistrovství světa. Jejich tvrdá hra, to, že vědí, kdy si soupeře přidržet, a kde zatlačit, nám ale úplně nevoněla a těsně jsem prohráli. Udělali jsme pár chyb, které nás stály vítězství. Druhý zápas s Estonci byl proti týmu, který 3x3 moc nehraje, a zvládli jsme ho dobře. Toho zápasu s Černou Horou byla ale škoda, pak jsme kvůli tomu narazili ve čtvrtfinále na Litevce, což jsou bývalí olympionici, kteří pravidelně jezdí na akce World Tour a jsou na jiné úrovni než my.
Každý turnaj se odehrává jinak, každý rozhodčí povoluje něco jiného. Někteří nechávají trvdou hru, jiní to zase strašně moc pískají. Nám to tentokrát nesedlo a Černohorci nás přejeli fyzicky.
Byli jste v nejsilnější možné aktuální sestavě? Nechyběl nikdo?
Myslím, že nechyběl. Sestavu určili trenéři Martin Novák a Ondra Dygrýn. Na soustředění byli na třech kempech před kvalifikací všichni, kdo mohli, chyběli snad jen Brňáci, kteří měli dlouhou ligovou sezonu, což se týkalo Jonáše Musila nebo Matěje Rychteckého. Nevím ale, jestli by to změnilo nominaci.
Kolik vás je letos v širším kádru?
Rekrutuje se vás většina z okruhu NBL?
Teď na kvalifikaci to tak bylo. V tom širším výběru jsou převážně hráči, co působí v NBL, nebo do ní nakukují. To je třeba Pepa Gale, který ještě není na soupisce áčka Brna, ale trénuje s ním. A pár kluků máme i z první ligy mužů.
Dá se říct, že váš kvartet je letos hlavní sestavou národní týmu, nebo se to pro další akce může měnit?
Může se to měnit, protože s tím můžou hodně zamíchat kluci z Titans (Novotný, Stegbauer, Borovka, Dlugoš, Šiška, Fuxa). Pro mužskou složku už ale reprezentační akce letos víceméně skončily, protože další vrcholné mezinárodní turnaje už v létě nemáme, a každý si půjdeme svou cestou v rámci svých týmů.
Světový šampionát, který je teď v červnu, nebyl ve hře?
Do kvalifikace se dostávalo na základě rankingu z loňska a tam nás FIBA vůbec nepozvala. Je to tak, že z každého kontinentu musí být v kvalifikaci určitý počet týmů, nicméně vzhledem k tomu, že Evropa v 3x3 dominuje, tak se na nás nedostalo.
Co jste letos v 3x3 vše stihl?
Tím, že se k nám Dominik Žák z Olomoucka připojil až po sérii o bronz v NBL, tak jsme spolu stihli jen dvě soustředění v Humpolci a jeden turnaj Lite Quest v Ostravě. A jinak s Dominikem a Michalem Svobodou, kdy se s námi budou točit Jonáš Musil z Brna nebo Tomáš Dvořák z Hradce Králové a Adam Růžička, budeme jezdit turnaje pod hlavičkou Meferes VSC, což je původně slovenský tým, který řídí slovenský manažer Matúš Mečiar (v minulosti pod ním hrával třeba Jan Stehlík), ale teď už jsme v něm jen Češi, kdy jsme jako hlavní hráči my tři s Michalem Svobodou a Dominikem Žákem, a mimo těch dalších kluků je tam ještě Daniel Kölbl, přičemž fungujeme i s podporou vysokoškolského sportvního centra Victoria. Teď v sobotu jedeme do polské Gdyně, což je kvalifikace na Challenger (turnaj druhé nejvyšší kategorie), dál máme domluvené dva turnaje v Řecku, a další týden bude Francie. Teď bude něco každý víkend v zahraničí, kde budou možnosti se dostat buď na Challengery nebo World Tour (turnaje nejvyšší kategorie), na kterou budeme mít dvě šance v Polsku, jednu na Slovensku a jednu v Řecku. Je to fakt těžké, protože na World Tour se kvalifikuje jen vítěz těch menších turnajů. Bude to teď asi šest víkendů zhruba do půlky července, abysme pak měli i nějaké volno před pětkovou sezonou. Jen turnaj na Slovensku je až na začátku srpna, což už by se mohlo krýt s přípravou na ligu, ale doufám, že nás tam kluby ještě pustí, protože to bude letošní poslední šance vybojovat si World Tour.
Jaké máte pro 3x3 osobní a týmové cíle?
Byla by fajn moct se tomu věnovat profesionálněji, otázka je, jak to půjde skloubit s pětkovým basketem. Naím cílem s kluky je mít tady v Česku minimálně pět šest týmů, které by to léto odjezdily, aby se sbíraly pro zemi body do rankingu a dostávali jsme se i na ty největší reprezentační akce. Je potřeba už od konce zimy mít pět šest kluků do týmu, se kterými budete objíždět turnaje. Mít stabilní sestavu, která bude ochotná obětovat to léto a jezdit hlavně do zahraničí. Je to pěkná vize, otázka je, jak se to bude dát u nás naplnit.
Vy budete stále pokračovat v NBL v dresu Nové huti?
Ano, ještě rok mám smlouvu.
Několik posledních sezon se pohybujete kolem průměru deseti minut na utkání. Letos to bylo devět se dvěma body na zápas. Jak jste to z osobního pohledu bral?
Někdy byla herní příležitost větší, jindy menší. V týmu jsme měli každý svou roli a já věděl, že nejsem ten, kdo tam bude střílet každý zápas dvacet bodů. Měl jsem tam vždycky dát hlavně novou energii a něco pomoct změnit. Snažím se pomoct hlavně v obraně, protože v Ostravě jsou na body většinou jiní hráči. Teď i v další sezoně do toho jdu pořád stejně, mám nějak nastavnou roli a věřím, že ta minutáž bude vyšší.
Nezvažoval jste už i o změně lokace?
Do teď ne, protože asi před dvěma týdny jsem v Ostravě dostudoval magisterské studium na vysoké, měl jsme tu tak zázemí. A v budoucnu uvidíme - kdyby třeba něco přišlo, tak bych o tom přemýšlel.
Je z vás inženýr, jak složitá byla příprava na státnice v závěru sezony?
Je pravda, že s diplomovou prací jsem se trochu trápil, dokončoval jsem ji na přelomu března a dubna, kdy to bylo trochu hektičtější, ale tím, že jsme v lize skončili ve čtvrtfinále, jsem měl od klubu prostor se prakticky měsíc chystat na zkoušky. A stačilo to.
V jakém oboru jste získal titul a co byste jednou mohl dělat?
Byla to ekonomika a management. Hlavní kámen úrazu tam byla matematika, ale to mi nevadilo a ekonomika mě baví. Já jsem na bakaláři studoval sportovní management, ale na magistru už návazné studium ve sportu v Ostravě není, takže jsem šel na klasický management. Část byla finance, část podniková ekonomie nebo vedení lidí z pozice managera. Jednou bych se tímhle směrem chtěl vydat, otázka bude, jaké budou příležitosti.
