Jde to i za mnou. Se Satym to bude doma diametrálně jiné

Zápas v Koperu odpálil parádně. Hrál odvážně s míčem, sbíral fauly, do půle plnil roli hlavního rozehrávače a národní tým táhl i bodově. Po změně stran se ale střelecky odmlčel a už jen sledoval narůstání deficitu v neprospěch lví družiny.

„První půlku jsme celkově jako tým měli o hodně lepší. Ono když se v obraně nedostane dvacet bodů v kuse z trojek, nebo kolik to bylo, tak se hraje o dost líp. A i v útoku jsme fungovali víc spolu, a to je taky klíčové - trochu se v útoku uklidnit a víc si míč pustit, nebýt tolik zbrklí, a to jde taky částečně za mnou. Měli jsme být ve druhém poločase agresivnější. Takže i já si z toho musím vzít to, že v druhé půlce musím být o hodně agresivnější a v takových momentech týmu víc pomoct a snažit se vytvořit na hřišti větší klid i pro ostatní,” zpytoval vlastní svědomí Richard Bálint, který k deseti bodům z první půle už poté proti Slovincům žádný další nepřidal. Vedle čtyř doskoků stihl za téměř 21 minut ve hře ještě dvě asistence.

Richarde, bránil vás soupeř ve druhé půlce už agresivněji?
To bych až tak neřekl. Spíš celý ten poločas tam byla naše určitá zbrklost a velká uvolněnost Slovinců, když se začali trefovat. Bylo to jedno s druhým. Já se k tomu míči až tak nedostával, a když ano, nebyla to pozice, ze které bych nějak mohl skórovat nebo něco vytvořit. Musím se na ty situace podívat, projít si je a zapracovat na zlepšení.

Jak jste podle vás zvládli rozehrávku jako tým při absenci dvou hlavních dirigentů?
Já musím klukům asi víc pomoct se rozehrát. A hrát v klidu, aby i když se v zápase nedaří, tak abych dokázal pomoct ostatním do pozic, ve kterých se cítí komfortně, a líp je zapojil do hry, ať už budu dávat koše já, nebo ostatní.

Už to zmínil spoluhráč Tomáš Kyzlink, že nejde svěsit hlavy, když se začne nedařit, a soupeř víc odskočí. Bylo to tak, že na vás rozjetí Slovinců v úvodu druhé dolehlo až příliš a chyběl někdo, kdo by tým zpucoval a pozvedl prapor?
My tam měli jednu pasáž, kde jsme se vrátili někam k deseti bodům, ale je to pořád stejné dokola - chyběla nám větší zkušenost a klid a všichni jsme začali být zbrklí, jak nám to začalo utíkat. Musíme prostě hrát pořád spolu, hrát dál to, co nám vycházelo, a nedívat se na skore.

V čem jste individuálně viděl největší rozdíl mezi oběma týmy v tomhle utkání?
Asi v té střelbě. Jak se Slovinci dostali na koně, tak jim padlo všechno. A nám naopak nepadlo nic, ať už z šestek, zpod koše nebo z trojek. V dalších věcech si nemyslím, že by byl takový rozdíl, aby to skončilo o čtyřicet. My si spíš nedávali pozor na to, co dělají určití hráči. Od střelců jsme trochu víc odstupovali a u nestřelců jsme byli zase trochu blíž.

Udělá podle vás zásadní rozdíl, když bude v domácím utkání hrát Tomáš Satoranský?
„Saty” je určitě rozdílový hráč. Všichni to vnímáme a je to taky náš největší lídr, takže určitě do toho přinese ten potřebný klid. A když bude hrát, tak si myslím, že doma to bude diametrálně odlišný zápas. V to bych ale doufal i v případě, že by nastoupit nemohl.

A jak by to tedy mělo v neděli vypadat za ideálních okolností?
Musíme hrát čtyřicet minut. Dvacet minut jsme v Koperu odehráli celkem dobře a vyrovnaně a z toho musíme v neděli čerpat, což bude klíč. Tlačit na Slovince, jít do koncovky a tam to zkusit urvat. Musíme se podívat na to, za kterými hráči chodit při clonách spodem, když jsou to spíš nestřelci, a u kterých musíme být natěsno, když jsou naopak střelci. Nás ale v pátek poslalo do kolen i to, že Samar trefil asi tři trojky po sobě, i když to není úplně střelec.