Kouč nastartoval a strážný anděl dosvědčil jeho zápas do dějin
Víc si pro tenhle vskutku historický duel nemohl přát. V posledním domácím zápase basketbalistů Nymburka v jejich dlouholeté a takřka nedobytné pevnosti se stal jeho HRDINOU alias MVP, poprvé v letošním play-off Maxa NBL, a navíc šlo o kritický pátý duel finálové série.
A jako bonus mohla tuhle skvostnou performaci osobně sledovat jeho věrná fanynka - babička z Ostravy. Svých 19 bodů tak top skórer bitvy Matěj Svoboda věnoval především jí a vlastně se nemohl lépe rozloučit ani s domácí palubovkou dvoudekádových polabských hegemonů tuzemské ligové scény.
Bude to tak nejspíš moment, který bude mít jednou v jeho vzpomínkách ústřední, věčné místo.
„Možná si tohle budu říkat až zpětně. Před, nebo během zápasu jsme to nějak nevnímali, že to je poslední domácí zápas. Když nad tím ale člověk přemýšlí, uvědomuje si, že případný sedmý by se hrál na pražské Královce. Už když jsme hráli v Nymburce zápas číslo 2, říkalo se všude, že by to měl být poslední domácí (pokud by série skončila série 4-0), teď už to tak bylo určitě, ale my tomu nevěnujeme velkou pozornost. Hlavní je vyhrát titul,” pravil 29letý křídelník usazen na židli před naposledy domácí šatnou po bohatě naplněných více než 23 minutách při třetím vítězství Nymburka ve finále.
Matěji, vedle bodů jste byl nejlepší i v plus/minus. Cítil jste dopředu, že by se mohlo tentokrát takhle zadařit?
Cítil jsem se před zápasem velmi dobře, i když nedokážu říct, čím to bylo. Celé play-off jsem se zatím nepotýkal s ideální formou, ale tentokrát jsem se cítil velmi dobře nastavený, pomohl mi i malý rozhovor s trenérem na předzápasovém tréninku, který mě chtěl nastartovat, což se mu i do jisté míry povedlo. A taková moje tajná zbraň byla babička v hledišti. Je celý život mým strážným andělem, příští rok jí bude 80, ale je ve skvělé formě a na tenhle zápas se přijela podívat až z Ostravy. Byla na výletě v Praze a spojila to s návštěvou pravnoučat v Poděbradech, tak jsem se chtěl před ní vytáhnout. Vážím si toho, že tu mohla být a o to radši jsem, že se mi zápas povedl a vyhráli jsme.
Ve třetím zápase v Pardubicích to naopak vypadalo, že míč je spíš vaším nepřítelem, nedařilo se prakticky nic. Chtěl jste na tenhle výkon dát zapomenout?
Určitě. V play-off jsem zatím neměl nejlepší formu, asi hrála roli i nervozita, nemohl jsem se do toho dostat a dělal laciné ztráty. Teď se mi zápas povedl, ale nechci se na to nějak upínat. Ať hraju špatně, nebo dobře, chci hlavně co nejvíc pomoct týmu a dojít si pro titul.
Musel trenér v poločase zvyšovat hlas po další ztrátě dvojciferného, dokonce 14bodového, vedení v této sérii?
Nemyslím, že to bylo potřeba, a ani se to nestalo. Spíš jsem byli rádi, že jsme se do toho dokázali nějak vrátit, což bylo důležité, protože jsme nejen ztratili vedení, ale ještě jsme Pardubicím dovolili mít pětibodový náskok. Poločas tak byl v šatně spíš klidný, bez řevu.
Co tedy zaznělo?
Měl jsem pocit, že jsme si od začátku do celého zápasu věřili. Věděli jsme, že když budeme plnit taktický plán, máme šanci vyhrát i vyšším rozdílem. Bylo důležité do druhé půle zachovat chladnou hlavu. Sosutředili jsme se na to, co chceme hrát, a věřili, že pokud budeme trpěliví, podaří se nám vybudovat další náskok. Zásadní pak bylo, že poprvé za celou sérii jsme zápas v takové situaci dokázali zlomit. Dosud jsme to po vybudování dvouciferného vedení nezvládli, protože pokaždé Pardubice byly během minuty dvou zpátky. Teď jsme to konečně byli schopní zlomit.
Tentokrát jste na pouhých 4 bodech zastavili jednoho z lídrů Pardubic Bonhama. Komu za to dík?
Všichni víme, jak je rychlý, a že je to hlavní motor útoku soupeře. Připravujeme se na to každý zápas. Teď se nám ho poprvé podařilo zastavit a musím dát kredit klukům, kteří se na něm střídali, hlavně Fandovi Rylichovi. Může se zdát, že v útoku neměl úplně povedený zápas, ale všichni víme, že je to nejlepší obránce ligy a Bonhama se mu podařilo zastavit. V obraně jsme na něm i na celém týmu soupeře dobře pracovali a budeme na to chtít navázat i v sobotu. Bonham i Bryant celou sérii dokazují, že jsou to velcí hráči. A tím, že se Bonhamovi tentokrát zápas nevydařil, přijde v sobotu ještě víc motivovaný.
Změnili jste v jeho obraně něco do pátého duelu?
Strašně těžká otázka. Prostě jsme tam byli v obraně velmi dobře a podařilo se nám ho poprvé zastavit, jako jsme chtěli vždycky.
Po vyrovnání na 2-2 se pozornost hodně přesunula na tým Pardubic. Chtěli jste i jim poslat zprávu, že jste stále tady a ten potenciálně poslední titul pro Nymburk jim nechcete nechat?
To jsme přímo nechtěli, ale samozřejmě všichni tu náme svou hrdost, a to, že nás porazili se štěstím poslední střelou ve čtvrtém utkání, neznamenalo, že bysme dávali hlavy dolů. Už z Pardubic jsme odjížděli celkem v pohodě a soustředili se na to, že nám prostě chybí dvě výhry k titulu.
Co budete muset udělat v sobotu pro zakončení série v šestém utkání v Pardubicích?
Nejdůležitější bude zůstat nohama na nemi. I přes výhru o dvacet je to pořád jen jedno vítězství a nic víc to neznamená. Pořád máme prostor pro zlepšení, důležité bude taky dobře zregenerovat, protože teď hrajeme v užší sestavě. A věřím, že do toho půjdeme s čistou hlavou. Rádi bysme to v sobotu ukončili, chceme si to tam vzít a vyhnout se tak případnému sedmému zápasu na Královce.
Ovlivňovalo vás během série to, že se řešilo spojení Nymburka se Slavií, které bylo oznámeno po čtvrtém utkání finále?
Asi ne. Všichni už to nějakou dobu víme. Nijak nás to nerozhodilo. To, že tisková konference proběhla po čtvrtém zápase, můžeme brát jako poněkud nešťastné načasování, ale prostě to tak bylo domluvené a nedalo se s tím nic dělat.
Jak tenhle zásadní krok vnímáte vy jako hráči? Chápete rozhodnutí majitelů?
Jedna věc je, že ať se nám to líbí, nebo ne, tak s tím nic neuděláme. Jsme jen hráči a jsme tu od hraní. Druhá věc je, že já osobně to asi chápu ze sportovního hlediska. Všichni mají ambice se neustále posouvat a tenhle krok k tomu určitě může pomoct. Nechci se ale pouštět do úvah, co je, nebo není správně. Od toho jsou jiní, aby to vyhodnotili. A až čas ukáže, co to rozhodnutí přinese. Já jsem teď tady a snažím se dělat to, co umím a snažím se podávat co nejlepší výkony, ať jsem kdekoli. Jsme tu skvělá parta, která si jde pro titul, a na hřišti necháme všechno.
Když to trochu odlehčíme, vy jste ve fotbale jako Ostravák fanoušek Baníku? A pokud byste hrál i za nový tým pod hlavčikou SK Slavia Praha ERA NBK, jak byste to prožíval?
Já jsem baníkovec srdcem i duší. Tomuhle se ale snažím nevěnovat pozornost. Když by byla mým chlebodárcem Slavia, tak by fotbalové fandění šlo stranou (usmívá se). Myslím, že by to nikdo neřešil. Tady v Nymburce je většina fanoušků sparťanská a taky se vzájemně respektujeme.









