MVP Sehnal dovedl trojkovou show Nymburk k poslednímu 21. titulu
Při posledním timeoutu půl minuty do konce zamířil forward Jaromír Bohačík k nymburskému kotli v hledišti pražské Královky a s velkými emocemi ve tváři jej začal hecovat k ještě větší podpoře.
Jeho tým vedl v sedmém finálovém duelu nad hosty z Pardubic o 17 bodů a věděl, že si dojde pro už 21. titul. Pro poslední nymburský, neboť od příští sezony už bude polabský celek spojený v jednom projektu s pražskou Slavií, a proto tahle derniérová trofej v sobě ukrývá ještě silnější emoce než obvykle. Navíc umocněné tím, že ji nymburský tým získal až po vítězství (91-74) v posledním možném sedmém duelu.
Po něm byl jako MVP finálové série vyhlášen rozehrávač Ondřej Sehnal, který v kulise 1400 fanoušků vystřihl báječnou performanci s 22 body, 8 asistencemi a trojkami 8/6. Lídra vítězů (bez Hrubana, Filipoviče) mocně doplnili i Perkins (21) a Matěj Svoboda (15) a 10 bodů s 8 doskoky přihodil také Jaromír Bohačík, který uchvátil cenu pro SUPERHRDINU play-off s odměnou 25 tisíc korun.
Nymburku (bez Keyho) patřily trojky (29/14 - 32/10), doskoky (46-29, útočné 17-9, body z nich 20-10) i produkce laviček (49-18). Za hosty byli dvojciferní Bryant (22), Bonham (13+7 asistencí), Švrdlík (12) a Tůma (10). Stříbrná Beksa má za sebou první ligové finále po 42 letech a za stejnou dobu tak má první hodnotnější cenný kov než bronz.
Úvodní poločas hraný v obrovském hluku vytvářeném skvělými tábory fanoušků obou týmů nabídl zřejmě nejintenzivnější hru této sezony v NBL. Obě obrany se předháněly v ohromném tlaku na míč, hráči skákali po zemi za výpichy, zdvojovali hráče s míčem všude, kde to šlo, a Beksa v jedné sekvenci několik útoků v řadě pořádně nepustila Nymburk do útoku, když mu brala míče ještě na jeho polovině i po úspěšných obranných doskocích.
Defenzivním králem domácích byl rychlonožka Rylich, který byl doslova přilepen na lídrovi hostů Bonhamovi, kterému nechtěl dát ani jednu snadnou střeleckou pozici. Udělal snad jedinou chybu, když jej fauloval při jedné z trojek.
Polabanům od prvních minut pršely s vysokou úspěšností trojky, v nichž soupeře přetlačili v první čtvrtině 4 ku 2. Jinak se ale přednostně hrnuli pod koš, odkud měli po 10 minutách převahu 12-4 a Bekse z vymezeného území povolili pouhých 6 bodů. Ruku v ruce s tím měli po úvodním dějství převahu 35 procent v úspěšnosti z pole a v poločase to bylo stále 22 procent.
Až na některé ztráty je do půle výborně a to i střelecky táhli oba 11bodoví rozehrávači Perkins se Sehnalem (druhý s +18 body ve hře) a jejich tým se za stavu 13-13 nadechl k první klíčové sekvenci zápasu, když 2:40 do konce úvodní části unikl šňůrou 13-0 na 26-13 díky parádním kombinacím i individuálním průnikům.
Pak v téměř hokejových intervalech střídající domácí dočasně ustrnuli a soustavou ne vždy vynucených ztrát pustili i díky několika soupeřovým trojkám Beksu zpět, a to až na 31-27. Poté ale svou druhou trojkou přitopil křídelník Svoboda a po dvou Sehnalových už domácí unikali znovu na 13 bodů (49-36), což byl také poločasový výsledek. Nymburk tu byl napřed zpod koše (20-6), v úspěšnosti trojek (13/8 - 20/7), na doskoku (22-14) i v příspěvku lavičky (27-12). Navíc 11 bodů vytěžil z druhých šancí a nezlobil se ani na třetí faul super opory Beksy Bryanta, který jej schytal v poslední minutě první půle.
Třetí část už postupně přecházela v rohovnický duel ve 13. kole, ale kdo ani dál neumdléval, byl lídr domácích Sehnal, který otevřel druhou půli čtvrtou trojkou a po krátkém řádění pardubického veterána Švrdlíka a nymburské sekvenci bez obou rozehrávačů posadil z driblinku přes obránce do obruče i svou pátou trojku. Domácím sice přibývaly ztráty, ale v obraně byli dále pevní a až Bryant v závěru třetí čtvrtiny dvěma snadnými zakončeními přitáhl hosty na 11 bodů.
Sehnal poté šestou trojku na 69-55 už zakulatil své konto na 20 bodech, jenže Bryant oplatil stejnou mincí a po vystřídání Sehnala domácí opět zůstali ve hře bez rozehrávačů, navíc hostům se dál dařilo skórovat z nájezdů. Jenže Svoboda poté trefil důležitou trojku s klaksonem útoku na 75-62, Bohačík přidal další, a když plamaker Perkins posunul domácí na 18 pět minut do konce, a nedlouho poté pro pět faulů povinně střídal tentokrát poměrně tichý pardubický pilíř Bonham, už se neodvratně blížil moment oslav nymburských šampionů.
Jan Šotnar (kouč BK KVIS Pardubice): „Já věřím, že jsme si získali respekt. Byla to hrozně dobrá série, kterou česká liga potřebovala. Pro nás samozřejmě skvělá sezona, kterou budeme hodnotit až časem. Já bych chtěl hlavně říct, že se mi hrozně líbil ten vzájemný respekt v sérii. Bylo to tvrdé, bylo to na sedm zápasů, ale nebyly tam nikdy žádné zákeřnosti. Myslím, že je unikátní, že se trenéři nikdy nepoštěkali během série, což na českou ligu není běžné a na tu další českou kulturu. Takže si myslím, že to byl opravdu basket na vysoké úrovni se vším všudy a že po právu oba dva týmy můžou hrát příště Ligu mistrů. Bylo to úžasné. Já jsem se bál toho, že budu moc nervózní, ale spíš jsem si to jakoby užil. Tu atmosféru, naše fanoušky, zápas. Samozřejmě bylo to se smutným koncem. Po zápase jsme byli chvilku smutní, ale na druhou stranu jsme věděli, co máme za sebou. Nymburk, musím přiznat, byl prostě ve finále lepší. Teď už se to dá prozradit. Kamil Švrdlík hrál s jednou rukou, Adam Lukeš taky. Myslel jsem si, že o oba přijdeme, ale dohráli to. Zeda Keye už jsme nemohli dál držet, protože ten hrál opravdu se sebezapřením. Klobouk dolů před těmi kluky. Všichni hráli na doraz.”
Oren Amiel (kouč ERA Basketball Nymburk): „Dnes bylo cítit, že se tým soustředí. I když se soupeř několikrát dotáhl na šest osm bodů, tak jsme vždy správně odpověděli a nenechali jsme jim prostor zápas otočit. Dnes tam bylo opravdu cítit, že si to vedení hlídáme. Zažil jsem tyto rozhodující zápasy i z druhé strany jako outsider, zatímco pro Nymburk jako favorita je to často spíš úleva, že se to povedlo. Proto jsem na hráče apeloval, aby to tak nebrali, titul si musí užít. Není opravdu nic jednoduchého neustále potvrzovat roli favorita a vyhrávat. Podívejte se po Evropě, kolik favoritů letos neuspělo. Ostatní čekají na vaše zaváhání a mají radost, když se vám nedaří. Všichni chtějí vidět giganta padnout, to je logické. Ale my to zvládli. A tentokráte jsme si to opravdu užili. Byla to úžasná oslava. A rád bych poděkoval celému týmu a mým kolegům trenérům, kteří mi byli obrovskou podporou. A také moc děkuji fanouškům, kteří nám opět vytvořili skvělou kulisu a hnali tým za titulem.”
Martin Kříž (forward ERA Basketball Nymburk): „Jsem šťastný. Game 7 tu nebyla v lize 23 let. Úžasná reklama na basket a já jsem hrdý na tým, že jsme to zvládli. Je to poslední nymburský titul a je to tak o to sladší. Pro mě, když jsem v Nymburce odehrál asi patnáct let, je to trochu smutné, že je to poslední titul pro tenhle klub, ale teď bych to nechtěl řešit. Jsem hlavně rád, že jsme dokázali tenhle titul vybojovat a musím vyslovit uznání všem v týmu za celou sezonu, za to, jak jsme procházeli Ligou mistrů, Českým pohárem, nikdy jsme to nevzdali. K dnešnímu zápasu jsme museli přistoupit jako ke každému jinému, měli jsme z těchto důležitých utkání, které jsme párkrát v této sezoně už zvládli, už určité zkušenosti a to sebevědomí tam bylo, samozřejmě i s troškou respektu. Zvládli jsme to a to je hlavní.”
Kamil Švrdlík (power forward BK KVIS Pardubice): „Jsem současně smutný i pyšný na to, co jsme dokázali, že jsme sem přivedli tolik lidí, aby za námi přijeli do Prahy, zbláznili jsme je, že jsme byli na dosah k titulu. Za stavu 0-2 a minus 18 bodů ve třetím utkání semifinále s Brnem bysme tohle brali, ale teď tu cennost stříbra doceníme asi až zítra. Že jsme hráli takhle dlouhou sérii s Nymburkem a dotlačili ho do sedmého zápasu. Takže i přes dnešní smutek je tam hrdost na tu celou sezonu. Byla škoda, že jsme si na konci první čtvrtiny nechali Nymburk ujet, ale věděli jsme, že jsme schopní i takové manko stáhnout. Soupeř ale vždycky dokázal trefit nějakou velkou trojku a dnes byl prostě lepší.”
