MVP února se po zranění chystá na velkou ligovou i rodinnou výzvu

Skutečně hektické období zažívá šéfdirigent nymburských obhájců trofeje v Maxa NBL. Při finiši osmifinálové fáze Ligy mistrů se kurýruje z nepříjemného zranění, které jej vyřadilo z oběhu na několik týdnů.

Ondřej Sehnal tak přišel o velkou roli ve druhém okně světové kvalifikace, musí sledovat svůj klub, jak se poslední dny vyrovnává s hrou bez rozehrávačů, a navíc se chystá na blížící se roli manžela a táty. A jako bonus jej uprostřed těchto událostí zastihla zpráva o ocenění pro ligového MVP měsíce února, který byl tradičně zápasově omezen vyvrcholením Českého poháru i reprezentační přestávkou.   

„Přiznám se, že jsem tohle úplně nečekal. Byl to pro mě specificky měsíc tím, že jsem se bohužel zranil, takže jsem vlastně druhý zápas v Pardubicích ani nemohl dohrát. Ale vážím si toho. Je super, že zase vyhrál někdo z Nymburka,” cení si 28letý reprezentant, který v únorových duelech v Děčíně a Pardubicích nasčítal průměry  

12,5 bodu, 7,5 asistence, 2,5 doskoku a 4,5 získaného faulu za 18 minut hry, přičemž proměnil 5 z 9 trojek a 20 body v sídle Válečníků si udělal osobák sezony, navíc přidal i 10 asistencí.

A jako nyní už tradiční odměnu obdržel do měsíční správy vůz Jaecoo od partnera NBL.

Ondřeji, v Děčíně jste si udělal sezonní osobák, motivuje vás tamní prostředí k těm nejlepším výkonům?
Mně to vyhovuje asi kdekoli, kde jsou fanoušci. Myslím, že mě to nabudilo. Dlouho jsme se na ten zápas připravovali. V Děčíně to je specifické a chceme tam pokaždé vyhrát, tak jsem byl trochu víc nabuzený a pak se to promítlo i do těch čísel.

Reprezentaci jste nedávno citelně chyběl v obou utkáních proti Slovinsku. Mrzelo hodně, že vás o to připravilo poměrně smolné zranění?
Mrzelo to, protože si myslím, že jsem týmu mohl aspoň nějak přispět. První zápas v Koperu byl hodně smolný. Byli jsme ve velmi okleštěné sestavě a ve druhém utkání doma chybělo jen málo k výhře. Chtěl jsem si zahrát i před vyprodanou novou jihlavskou halou, což se mi bohužel tentokrát nepovedlo, tak doufám, že na to přijde čas někdy v budoucnu.

Budete po doléčení zranění cítit ještě větší hladovost do zbytku sezony?
V tuhle chvíli se na tom snažím hledat už spíš pozitiva. Samozřejmě mě ale mrzí, že jsem vynechal finále Českého poháru a reprezentaci. Uvidíme, jak to bude se závěrem Ligy mistrů, což je pro mě takové nešťastné, ale snažím se hledat ta pozitiva, takže si říkám, že si trošku odfrknu před play-off a budu plný sil a entuziasmu do konce sezony.

Vy jste teď MVP měsíce. Nyní už bývalý spoluhráč Jabari Rice, mimochodem MVP loňského října, kvůli odchodu do španělské ACB vypadl z okruhu kandidátů na Nejužitečnějšího hráče sezony NBL. Koho na tuto cenu teď tipujete vy?
Musím souhlasit. Asi bych sám hlasoval pro Jabariho, ale tím, že nedohraje dlouhodobou část, tak si myslím, že to bude zaslouženě Joe Bryant z Pardubic. Řekl bych, že letos je to docela jasné, protože to byl souboj dvou hráčů, a tím, že jeden z nich vypadl, tak Bryant tomu závodu teď bude jasně vévodit. Ale necháme se překvapit.

Mimochodem, nevyzvídal jste od Jabariho Rice nějaké zajímavé historky z NBA, když se pohyboval i kolem týmu Lakers?
Nevyzvídal, on nám rád něco pověděl sám. Pochlubil se třeba tím, jak poprvé potkal LeBrona. Byl, myslím, zrovna v ledové kádi, když kolem něj LeBron prošel a pozdravil ho. Prý se ho optal - Jak se máš, šampione? A Jabari si při tom zrovna telefonoval se svým nejlepším kamarádem a hned mu referoval - Tomu bys nevěřil! Zrovna mě pozdravil LeBron James! Tohle podle mě může být fakt speciální zážitek, který jen tak někdo nemá.

Už čtyřikrát jste v této sezoně hráli vyrovnaný zápas s Pardubicemi, z toho třikrát soupeř vedl ve druhé nebo třetí čtvrtině o nejméně 15 bodů a jednou vás i porazil. Bude Beksa největší výzvou i pro play-off NBL?
Myslím, že ano. Prezentují se celou sezonu velmi dobrou hrou. Snaží se hrát podobně jako my a svědčí jim to. V létě vybrali dobré hráče, velmi dobře posílili jak svoje české jádro Kubou Tůmou, tak i cestou Američanů, kdy trenéři prý strávili hodiny a hodiny času tím, aby správně vybrali, a jen se ukazuje, že ta práce se vyplatila.

Čerstvě je za námi i ligové All-Star. Vy jste se před časem stal vítězem velkého covidového turnaje NBL ve hře jeden na jednoho. Jak byste si vedl v neděli v Pardubicích právě v disciplíně 1on1?
Těžko říct. Pořád si věřím, že dokážu v jedna na jedna být velmi silný. Samozřejmě v průběhu let se moje hra hodně změnila. Už ji nemám tolik založenou právě na jedna na jedna. Jsem spíš týmovější hráč, takže těžko říct, ale myslím, že pořád jsem v tom velmi schopný a dokázal bych se všemi minimálně hrát vyrovnaně.

Býval jste i vášnivým hráčem počítačových her jako Fortnite nebo NBA 2K, stále to platí?
(směje se) Za poslední roky jsem se hodně změnil, takže už na to není tolik prostoru. Občas si na to ještě čas najdu, ale už jsem v trochu jiné fázi života. A zrovna tu NBA už vůbec nehraju. Mým druhým nejoblíbenějším sportem se stal během let americký fotbal, takže když už si zahraju, je to spíš tohle.

Už pár let je vaší partnerkou basketbalistka Kristýna Brabencová. Je v plánu i veselka, nebo dokonce založení rodiny?
Letos v půlce července nás čeká svatba a měsíc na to se nám narodí dcerka. Takže doufáme, že všechno půjde podle představ a ve zdraví.

Jaké jsou hlavní výhody, nebo i případné nevýhody vztahu dvou partnerů zpod košů?
Tak výhoda je asi to, že partnerka chápe ten program, který je hlavně tady v Nymburce hodně náročný, kdy někdy hrajeme i tři zápasy v týdnu. Takže tohle respektuje a dokáže to pochopit. Na druhou stranu asi jediná nevýhoda je, že občas se bavíme o tom basketu až moc, i když teď to povolilo tím, že už je partnerka na mateřské, je víc doma a toho basketu není tolik jako dřív, kdy jsme se točili občas v koloběhu, že jsme řešili pořád basket a člověk z toho těžko vypadával.

Plánujete dcerku vést po stopách rodičů, nebo bude mít volné pole působnosti?
Necháme tomu naprosto volný průběh. Myslím, že kdybychom ji do něčeho strkali, tak to nepřinese žádnou radost a štěstí. Pokud jde o sporty, tak nevidím žádné limity, snad jediné, co mě, přiznávám, tak nějak vytáčí, je hobby horsing. (směje se) To pro mě není sport, takže to bych asi nebyl šťastný, kdyby dcera chtěla dělat. Uvidíme, co ji bude bavit. Samozřejmě bych byl rád, kdyby se pohybovala ve sportu, ale když to tak nebude, tak budu rád chodit i za kulturou. (usmívá se)