Nefungovala týmová hra. A bylo hodně nepozorností

Podobně jako ostatní spoluhráči byl po skončení zápasu skleslý.

Odvetu v Lize mistrů s berlínskou Albou, ještě loni euroligovým účastníkem, si představoval jinak, než že jeho Nymburk opět skončí s více než dvaceti ztrátami a poměrně jednoznačnou porážkou, kdy při bilanci 1-3 měl český šampion ve středu večer ještě štěstí, že ázerbájdžánský Sabah doma nedotáhl víc než slibně rozjetý duel s favorizovaným Chalonem a nezískal tak první výhru ve skupině.

První otázka na hbitého křídelníka Františka Rylicha se proto po prohře 75-88 nabízela tak trochu sama. Je Alba soupeřem, který Nymburku při aktuální sestavě nesedí?   

„To bych neřekl. Myslím, že to bylo v obou zápasech hodně o nás. Nemyslím si, že by tolik hrálo roli, jaký to byl soupeř. Těžko spekulovat, co by kdyby, ale za mě to bylo stoprocentně jenom v nás,” prohlásil 23letý guard.

Františku, v čem všem tedy bylo, že to ani podruhé s Albou nešlo?
Nehráli jsme, jak jsme chtěli. Nejvíc asi v tom, že jsme podle mě nebyli úplně jako jeden tým, jak v útoku, tak v obraně. Často jsme byli docela zmatení a proti týmu, jako je Alba, stačí maličké chyby a oni to dokážou potrestat. A v tomhle zápase těch chyb a nepozorností bylo hodně, soupeř se tím chytil a to mu stačilo.

Potvrdilo se stejně jako v Berlíně, že se vám extrémně těžko prosazovalo v útoku?
Je to určitě tým se skvělou týmovou obranou a s individualitami, které dokážou bránit. Takže určitě bych řekl, že bylo těžké se prosadit jak u nich, tak i doma.

Bylo při tak těsné obraně třeba větší odvahy nebo větší kvality ve hře jeden na jednoho, když jediný, kdo se víc prosadil, byl Jabari Rice? Nebo spíš nefungovala kolektivní hra v útoku?
Myslím, že to nebylo vyloženě ve hře jeden na jednoho, ale hlavně v nedostatcích v týmové hře. Podle mě jsme nedokázali dostat do hry ty hráče, které jsme chtěli, a stálo to bohužel jen na jednom. A s tím se zápasy proti takovému soupeři nedají vyhrávat.

Včetně dvou ledabylých ztrát v úplné koncovce jste měli stejně jako v Berlíně přes dvacet ztracených míčů. Proč hlavně jich bylo tolik?
Když už jsme si třeba vytvořili nějakou dobrou příležitost, tak dost často potom následovala ztráta nebo laciný koš pro soupeře. A samozřejmě tomu druhému týmu se hraje mnohem lehčeji, když mu ty míče rovnou podáváme. Budeme se na to muset podívat, kde jsme dělali ty chyby, a kde ty ztráty vznikaly, a poučit se z toho do příště.

V týmu soupeře hodně vyčníval a dělal vaší obraně problémy 216 centimetrů vysoký pivot Agbakoko, Byl to jen on, nebo vám Alba matchupově neseděla na více pozicích?
Tohle si nemyslím, měli jsme docela jasno, co jsme chtěli dělat, ale bohužel jsme to neplnili. Jasně že soupeři vědí, kde a jak takhle vysokého hráče najít, a když my neuděláme to, co chceme a bráníme to jinak, tak nás potrestají. Nemyslím, že bysme neměli hráče, kteří by to nedokázali zastavit, ale bohužel jsme neplnili, co jsme měli.

Nejde říct, že by Alba hrála bez chyb, ale třeba v prvním poločase jste prakticky neměli body z protiútoků a na konci to bylo osm bodů. Proč se nedařilo do rychlejšího přechodu (při 15 ztrátách a jen 10 útočných doskocích Alby) dostávat víc?
Soupeři dobře přistupovali k hráčům hned po vstřeleném koši nebo po ztrátě, nenechali nás rozběhnout. Sám ale nedokážu říct, kde byl ten největší problém, a proč jsme neběhali tolik, nebo se nedokázali prosadit z rychlého přechodu, který naši hru jinak zdobí. I na tohle se musíme podívat.

Co vám trenér Amiel nejvíc vyčítal v poločase?
Byly to obecné věci. Asi nebudu zacházet úplně do detailů, ale hlavně šlo o ztráty, kterých jsme v poločase měli devět, nebo deset.  

Je to velmi spekulativní otázka, ale měl by váš loňský tým díky typovému složení proti Albě větší šanci?
Těžko říct. Alba je výborný tým. Ukazuje se, že by s ní měl problém každý soupeř v Lize mistrů. A náš tým je zároveň o dost jiný než minulý rok a hraje úplně jiný basket.

Štvaly vás hodně takové situace, kdy třeba spoluhráč Martin Kříž po zakončení útoku zůstal ležet na zemi, a následný útok soupeře pokračoval bez přerušení, aby o něco později zůstal po vašem útoku ležet hráč hostů a jejich útok 4 na 5 byl pak přerušen? Nebo když rozhodčí, který stojí vedle trojkaře soupeře stínovaného při střele vaším kolegou Shumatem, nevidí žádný kontakt a faul vzápětí odpíská rozhodčí na půlce?
Tak je to samozřejmě nepříjemné, když tým dotahuje, už získá momentum na svou stranu a pak se zapíská nějaký faul třeba na té trojce nebo se zastaví a zpomalí hra. Tohle ale bohužel neovlivníme. A ať už sudí pískali tenhle zápas jakkoli, tak se s tím musíme vypořádat.

Po této porážce je jasné, že s bilancí 1-3 už se k postupu dál dostanete jedině přes extra utkání druhých a třetích týmů. Jak těžká taková cesta bude, když jdete na skupinu A s Vilniusem, Legií Varšava, Patrasem a Heidelbergem?
Myslím, že ať už bysme šli dál z druhého, nebo ze třetího místa, tak ten soupeř bude těžký. A já si třeba nerad vybírám nebo přeju nějaký tým. Takže teď je náš cíl druhé, nebo třetí místo, ideálně druhé, a pak se soustředit na to, abysme se dostali do další skupiny.