Probuzení Svoboda se Santosem táhli Nymburk v domácí derniéře za mečbolem
Stále jsme tady! Právě takový důrazný vzkaz dnes vyslali všem pochybovačům hráči nymburského týmu, kteří díky více než přesvědčivé druhé půli (51-29) ovládli pátý zápas Finále Maxa NBL (92-71) a posunuli se na dosah jednadvacátého a v případě dotažení série s Pardubicemi také posledního ligového titulu v historii nymburského klubu.
V každém případě to dnes byl pro Nymburk před vyprodaným hledištěm (1250) derniérový domácí duel v dějinách NBL, neboť případný sedmý zápas by se kvůli nedostupnosti jeho haly musel hrát na pražské Královce, což bude nový domov čerstvě sfúzovaného nového klubu, v němž Nymburští spojí síly s pražskou Slavií.
Na nymburskou domácí rozlučku určitě jen tak nezapomene forward Matěj Svoboda, který po pohovoru s koučem Amirelem a před zraky své babičky i veliké fanynky v jedné osobě vystřihl svůj top výkon celého letošního play-off a jako 19bodový top skórer držel Nymburk, i když se do půle propadl z 14bodového trháku na minus 5. Po zásluze se tak - vůbec poprvé - stal HRDINOU utkání.
V dresu vítězů (bez Hrubana, Filipoviče) jej dvojciferně doprovodili Sehnal (17+7 asistencí a 7 doskoků), Santos-Silva (14+8 doskoků), Bohačík (13+6 asistencí), Perkins (11) a Shumate (10). Pardubický tým (bez Keyho), jejž i přes vysokou porážku po zápase vyvolával více než stohlavý kotel fanoušků, drželi výrazněji jen Bryant (25) s Moffattem (14), elitní skórer Bonham končil na pouhých 4 bodech. Domácím patřila lepší úspěšnost z pole (v procentech 51-37), body zpod koše (42-26) i trojky (30/12 - 30/9), při poměru útočných doskoků 14-15 dali víc z druhých šancí (19-12) a navíc méně ztráceli (10-16).
První poločas (41-42) svým charakterem dokonale zapadl do celé finálové série a pozorní fanoušci tak museli prožívat už několikaté deja vu. Domácí celek začal veleodhodlaně, brousil obranu a hrnul se pod koš, ale také zůstával velmi nedbalý na obranném doskoku. Za stavu 5-9 se nicméně do hostů opřel nymburský lídr Bohačík, který byl čtyřmi body i asistencí u obratu na 15-9. Šňůra domácích pokračovala i dál, a to až na 20-9 (dílčí skore 15-0), když Beksa pod tlakem ztrácela míče a stěží se prosazovala k zakončením. A když v úvodu druhé části ztrátu Bonhama přetavili domácí v získaný nesportovní faul a 4 body, nastavili náskok až na 26-12 s převahou zpod koše 14-4.
Hosté se tu zmítali v provazech, jenže Nymburk je vzápětí pozval zpět do utkání dalším ukrutným propadem, kdy vyprodukoval celé klubko všemožných chyb. Nepokrýval si obranný doskok, rozehrávač Perkins dvakrát během zhruba minuty podklouzl, což rezultovalo v inkasovaný koš nebo ztrátu, a když vyšlápl do autu, už musel střídat. Další nymburská ztráta z výhozu v útoku byla hosty využita v zisk nesportovního faulu a pěti bodů, a když Kříž fauloval při úspěšné trojce do půle 11bodového Moffatta, už šla Beksa po šňůře 15-0 za obratem na 26-27, ke kterému nepotřebovala ani body Bonhama (do půle 2) s Bryantem. Ten se niceméně rozjel poté, šikovně zakončoval z nájezdů, do půle posbíral 14 bodů, a když domácí míjeli i šestky, Pardubice za ohromné podpory svých věrných unikli až na 34-39. Domácí se pak přece vyhecovali k lepšímu závěru půle, po níž ale přesto o bod prohrávali i přes 21procentní náskok v úspěšnosti z pole.
Ve třetí části za hosty držel útočný prapor už jen Bryant, který se i díky trojce s faulem dostal na 23 bodů, ale jeho parťák Bonham nadále zůstával tichý a toho už se domácí tým chystal využít. Ve třetím dějství vysázel pět leckdy ne právě snadných trojek včetně už třetí trefy o desku v sérii v podání křídla Bohačíka. K tomu pod košem pokračoval v prvním lepším a výrazně aktivnějším výkonu série pivot Santos-Silva a hlavně enormně odhodlaně nadále atakoval obruč křídelník Svoboda, který chtěl odčinit zejména svou nepovedenou performanci z třetího utkání. Hrál úspěšně i zády do vynikajícího obránce Lukeše a dalšími ze svých 16 bodů pomohl týmu už k vedení 72-61 po 30 minutách, jež se pro další vývoj ukázalo jako rozhodující, neboť ve čtvrté desítce už se obhájce trofeje při suverénním výkonu v útoku, agresi na doskoku i nesmlouvavé obraně nenechal ze sedla sesadit.
Jan Šotnar (trenér BK KVIS Pardubice): „Nymburk hrál dneska dobře, dneska hrál opravdu dobře v obraně. Musíme pogratulovat. Dnes jsme asi neměli šanci. My když chceme Nymburk porazit, tak musíme být v zápase úplně jinak. Ale není to, že bychom hráli dneska špatně nebo že bych říkal klukům, že jste nebojovali. Prostě Nymburk byl dneska lepší, hrál tu svoji obranu. Nám trošku asi chyběly nohy v tom zápase. Já už se pak díval směrem k zápasu číslo šest, protože jsme prohráli bitvu, ale ne válku. Menší potence Bonhama dnes asi byla kombinací toho, že neměl svůj den a byla na něj dobrá obrana Nymburka, především od Fandy Rylicha. Nemůžeme udělat jakoby tři comebacky proti Nymburku. Jednou jsme se na něj dotáhli těžšíma střelama. Ale když má Nymburk svůj den, tak je to samozřejmě těžké. Ale říkám, nevzdáváme to.”
Oren Amiel (trenér ERA Basketball Nymburk): „Dnes byl rozdíl v obraně. My byli schopni bránit tak, jak jsme chtěli. Byla tam snaha, vůle a většinu utkání také soustředění. Je to vlastně jednodušší, než se může zdát. Je to o tom, kdo lépe dodržuje základní pravidla a jednoduché věci, které má každý basketbalista plnit. Taktika může trochu pomoc, ale ve finále je to vždy hlavně o vůli. Pardubice několikrát ukázaly, že se nevzdávají a dokáží se vrátit do zápasu z jakéhokoli stavu. Bylo to o tom udržet naší hru. Když se přes nás začali dostávat a mohli snadno odskočit na deset bodů, našli jsme způsob, jak zůstat v kontaktu a to nám dalo sebedůvěru do druhé půle. Ale soupeř si zaslouží uznání. Musíme zůstat soustředění po celý zápas. Teď je nejdůležitější správně si odpočinout mentálně i fyzicky a připravit se na sobotu. Potřebovali jsme, aby se Marcus Santos-Silva zvedl. Potřebujeme jeho sílu pod košem. Věřím, že si to přenese i do dalšího zápasu. Především tu jeho energii a soustředění. Co se týká fanoušků, tak dnes to bylo větší než jen obyčejný zápas. Pravděpodobně to byl poslední soutěžní zápas pod tímto názvem klubu v této hale a chápu, že pro mnoho lidí tady to je hodně emocionální. Jev tom hodně historie. Proto jsem rád, že se nám povedlo tento zápas vyhrát a lidé se mohli radovat z výhry na této palubovce s tímto klubem ještě za jména Nymburk. A hrát před tolika fanoušky je vždy velká zábava pro hráče i nás trenéry. Je to motivující, když cítíte tu atmosféru.”
