Slavia v NBA? Unikátní šance v závodě o sci-fi za stovky miliard
Během finále mistrovství světa ve fotbale se pár dní zpátky veškeré dění v New Yorku zdaleka netočilo jen kolem zelených trávníků.
Vybraní kapitáni evropského i světového byznysu kolem basketbalu, ale i fotbalu a jistě i leckteří jiní jednali s šéfy NBA o finalizaci svém zapojení do evropské divize nejlepší ligy světa, jejíž spuštění se plánuje už na podzim příštího roku.
A i když 12 z projektovaných 16 místenek pro NBA Europe bude obsazeno stálými zájemci, kteří musí složit k získání licence do soutěže poplatek v řádu 500 milionů až jedné miliardy dolarů (10,6 až 21 milard korun), zbývající čtyři účastníci by se měli rekrutovat z kontinentálních zdrojů skrze kvalifikační síto. Šéf Ligy mistrů Patrick Comninos během nedávného losu nové sezony už také potrvdil, že oba její finalisté by měli získat místo právě v evropské NBA.
Zbývající dva celky by měly vzejít z dodatečného kvalifikačního turnaje, který by se mohl konat příští rok v červnu.
A právě tady začíná být vše zajímavé i z českého pohledu, byť se to pro běžného smrtelníka může jevit jako absurdní zpráva z jiné galaxie.
Jeden ze spolumajitelů nově vziklého klubového projektu SK Slavia Praha ERA NBK, Tomáš Petera, má ale na věc docela jiný názor. A hlavně ohromné ambice, které už stihl naplnit dotažením nejednoho velkého podniku na českém území, baketbal nevyjímaje.
A ve shodě s majitelem poloviny klubu Jiřím Podpěrou, který dosud byl i spoluvlastníkem nymburského klubu, chce cílit na Final 4 Ligy mistrů, odkud už by do kýženého finále znamenajícího průnik do NBA, stačilo jedno jediné vítězství. Nemluvě o tom, že oba muži mluví i o snaze celou Ligu mistrů vyhrát.
„Otevření tohoto projektu a vůbec vstup NBA do Evropy je pro nás naprosto ojedinělou a jedinečnou příležitostí. A teď nemluvím jen o projektu tohoto nového týmu, ale i o celém českém basketbalu a České republice. Basket je globálně druhý nejpopulárnější sport a NBA je nejprestižnější organizace a ta šance být součástí projektu NBA Europe je pro nás hnacím motorem v nejbližších dvou třech letech, kdy ta příležitost bude. Později už totiž velmi pravděpodobně nebude. A my bychom chtěli udělat maximum pro to se do té soutěže dostat,” zdůraznil Petera.
Ten je skálopevně přesvědčen, že pokud se nové Slavii podaří mezi užší evropskou elitu proniknout, bude konkurenceschopná i ve srovnání s velkokluby, jakými jsou Barcelona nebo Fenerbace.
„Dnes se to zdá trochu jako sci-fi, ale v poslední sezoně jsme jen těsně prohráli ve čtvrtfinále s pozdějším vítězem Ligy mistrů Rytasem a sportovně nejsme daleko od dosažení našich cílů. A jedním z nich je být součástí evropské top elity,” podotýká Petera, podle nějž navíc všemu nahrává i atraktivní lokace Prahy, která je pro naplnění klubových met extrémně důležitá.
„Tenhle projekt by byl ale dobrý i pro Prahu jako město. Ve světě sportu jde o něco naprosto unikátního, absolutně prestižního. A pokud by se to podařilo dotáhnout, bylo by to pro naše hlavní město určitě plus, ekonomicky i marketingově.”
Petera, který podle svých slov cítí, že šance na získání týmu pro NBA Europe reálně je, a dokáže si jeho existenci v Praze představit, vedle sportovní cesty skrze Ligu mistrů mluví i o možnosti byznysové, a to díky získání licence.
A vůbec se třeba neobává toho, jak by de facto nově vzniklý celek nabral dostatečnou fanouškovskou a diváckou základnu pro pravidelné naplňování O2 arény, jež v Česku jako jediný prostor připadá pro NBA v úvahu.
„Fanouškovská základna v basketbalu je limitovaná tím, kde se ten basket hraje. Kdyby se hrál ve větších arénách, tak už dneska by ho sledovalo mnohem víc lidí. Zadruhé je takto veliký projekt nejen o fanoušcích z Česka, ale i z celé Evropy. Tohle je tak moje nejmenší obava, že pokud bychom to hráli, tak by to nebylo vyprodané. To se skoro nemůže stát,” je přesvědčen Petera.
Vítanou podporou může být v tomto směru užší propojení s fotbalovým klubem Slavie a vůbec s „velkou” Slavií, sdružující spoustu týmů napříč řadou sportovních odvětví, o což chce nový basketbalový tým usilovat.
Ač to nikde příliš nezaznívá, NBA Europe by se hrála jako samostatná soutěž, bez provázanosti s hlavní severoamerickou soutěží. A tak to podle Petery bude nejméně pro několik prvních let fungování evropské větve.
Důležité také je, že pro kluby, které by nevznikly vyloženě jen pro fungování v NBA, takříkajíc na zelené louce, nebo jako odnože fotbalových velkoklubů, by domácí soutěže a Liga mistrů byly základem pro průnik právě do NBA Europe. I nadále by tak své domácí ligy hrály, což by se týkalo i Slavie. Naopak licencovaní účastníci velmi pravděpodobně domácí soutěže hrát nebudou, finální schéma ale ještě podle Petery není dané.
Spolumajitel Slavie ovšem nyní žhaví ještě jednu NBA linku. Do Prahy by chtěl po Final Four Euroligy a zápasech NHL dostat i soutěžní duel zámořské NBA.
„To je relativně oddělený projekt, ale s NBA Europe částečně také souvisí. Je to v řešení, má to nějakou časovou posloupnost a není to tak, že bychom sem jen tak dostali zápas NBA - to se nikdy nestane. Postup je zhruba podobný v tom, co děláme s NHL. Je potřeba vybudovat určitý přípravný program, postupně se NBA ukázat, ukázat zájem o ni. Pokud by to byl soutěžní zápas, určitě by mu nejdřív předcházel nějaký přípravný a postupnými kroky bychom se k tomu snažili dostat,” nahlíží do budoucnosti Tomáš Petera.
Ať už to bude se Slavií, či ne, je aktuálně v plánu start NBA Europe v říjnu příštího roku. Ač se dlouho příchod nejlepší ligy do Evropy zdál být spíš zahalený v mlze, management ligy a majitelé klubů poslední dva roky v zákulisí vše s velkou vervou připravovali, protože starý kontinent pro ně byl dosud tím hlavním nevyužitým obchodním polem.
A okolnosti jim skutečně nahrávají. Basketbal je jednoznačně druhý nejpopulárnější sport planety, v Evropě má ohromnou tradici a NBA poslední roky díky značnému zastoupení evropských superstars v ní má stále větší přitažlivost, což svou obří sledovaností doložila i letošní finálová série s fenoménem Victorem Wembanyamou v dresu San Antonia.
Evropa skýtá potenciál údajně až 270 milionu fanoušků, rekrutuje se z ní už 15 procent všech současných hráčů v NBA (na startu minulé sezony jich bylo na soupiskách 74 z 27 zemí) a podle šéfa NBA Adama Silvera je basketbal na starém kontinentu jediným sportem, který roste rychleji než fotbal.
A o tom, že Evropa, a nejen ona, na nový projekt slyšela, svědčil i neutuchající zájem o účast v NBA Europe. Podle Silvera se do konkurzu zapojilo na 120 zájemců, z některých měst jich bylo i několik, a přihlásili se i z destinací, o kterých NBA původně ani neuvažovala.
Velkoměsta v hledáčku NBA byla tahle: Atény, Barcelona, Berlín, Istanbul, Londýn, Lyon, Madrid, Manchester, Milán, Mnichov, Paříž a Řím.
Uzávěrka přihlášek byla stanovena na letošního 30. června.
Plán NBA je, že během první dekády fungování bude do projektu NBA Europe vloženo více než 10 miliard dolarů (přes 212 miliard korun, pro srovnání příjmy rozpočtu celé České republiky v letošním roce jsou projektovány na 2118 milard, je tedy jen desetkrát větší), jež budou generovány z televizních práv, vstupného, merche a od globálních partnerů, kde se počítá s nemalým zapojením movitých sponzorů ze Středního východu.
Obchodní plán pak předpokládá, že nové kluby by se měly dostávat do finančního plusu během třetí sezony fungování. V návrhu je systém, kdy přes 80 procent příjmů ze všech složek ligy půjde přímo do klubů. Zároveň je zaručeno, že distribuce peněz bude stejná pro licencované kluby i pro týmy vzešlé z kvalifikace nebo z Ligy mistrů. Také má platit, že v průměru každý klub obdrží několikrát víc, než je tomu nyní v Eurolize. Podle některých odhadů je minimem příjem 8 milionů eur (téměř 200 milionů korun) za sezonu, přičemž se předpokládá, že marketingové kontrakty v soutěži s logem NBA budou mít podstatně jinou hodnotu.
„Tohle je skutečně ohromná příležitost, jak s FIBA a našimi partnery změnit parametry evropského basketbalu, v což také doufáme,” nechal se dokonce slyšet zástupce šéfa NBA Mark Tatum.
Program NBA Europe má respektovat i rozpis domácích soutěží v případě klubů, které je budou hrát, a také kvalifikační zápasy národních týmů.
První celky pro novou soutěž by měly být zveřejněny letos během podzimu. Pokud jde o možné účastníky, zájem projevili třeba majitelé fotbalového AC Milán (RedBird Capital), Paris Saint-Germain (Qatar Sports Investments), nové kluby nejspíš vzniknou v Londýně a Manchesteru, kde by prý mohly mít apetit na NBA obě místní fotbalové mocnosti City i United a také vlastník místního basketbalového klubu. V Londýně byl indikován zájem skupiny kolem bývalého šéfa fotbalového Tottenhamu Daniela Levyho či skupiny bývalého šéfa Euroligy Marshalla Glickmana.
A do titulků se v souvislosti s NBA Europe dostala i superhvězda Los Angeles Lakers Luka Dončič, který čerstvě koupil podíl v italském klubu z Cremony a plánuje jej se svými partnery přesunout do Říma a rovněž se ucházet o účast v novém projektu. Navíc měl spojit síly s bývalým exekutivcem Dallasu Mavericks Donniem Nelsonem. Není však jasné, jak by to pak bylo z omezením, že aktivní hráči NBA nesmějí souběžně vlastnit některý z klubů soutěže.
Z Euroligy se k NBA blíží jen Real Madrid (podepsal s Euroligou jen roční nový kontrakt, také se mu ale nelíbí výše požadovaného poplatku vzhledem k tomu, co by i díky své značce a celosvětové popularitě do NBA Europe přinesl) a možná je ve hře i Fenerbahce. Další kluby, které podepsaly nové desetileté smlouvy s Euroligou (s pokutou 10 milionů eur v případě jejího nedodržení), pak mají už jen výstupní kaluzule pro případ, že by se NBA časem stala výhodnější možností.
Jednání NBA s Euroligou sice proběhla, ale aktuálně to vypadá, že NBA Europe začne bez jejího výraznějšího zapojení. NBA ostatně deklarovala, že je připravena začít fungovat v Evropě i bez účasti Euroligy, pokud její kluby například nebudou ochotny složit požadovaný vstupní poplatek, což má být nepodkročitelná podmínka.
Jednání s Euroligou podle expertů mohlo dostat novou dynamiku díky osobě jejího nového šéfa Chuse Buena, což je bývalý člen vedení NBA. A ta by zejména některé euroligové kluby díky jejich tradici a velikosti měla ve svých řadách ráda. Ovšem ne za každou cenu.
Pokud by se euroligové celky měly zapojit, Bueno by podle některých zdrojů preferoval začlenění všech 13 klubů s euroligovou licencí, což ale není reálné.
