Ty a AJ do sebe zajedou. Mates celou sezonu a občas mám potřebu i já

Strávit v Děčíně tucet sezon a tohle si nepřát zní skoro až podezřele. Nezbývá ale než 34letému kapitánovi Válečníků věřit, že to myslí zcela a naprosto vážně.

„Přiznám se, že jsem nikdy ani nepřemýšlel nad tím, jestli jsme se už s Ústím v play-off potkali. A kdyby mi nikdo neřekl, že se letos utkáváme v nějaké sérii poprvé, asi by mě to ani nenapadlo. Takže jsem ani nemyslel na to, že bych si tuhle sérii nějak speciálně přál,” docela překvapil svým přístupem, jako by se vymykajícím na poli severské rivality, Tomáš Pomikálek, který den před startem semifinálové řeže se SLUNETOU poskytl komunitě NBL následující osobní zpověď.

Tomáši, i vás se na začátku musím zeptat, jak divné vám to přijde, že na derby v play-off poprvé dochází až letos, když váš Děčín má v lize natočených 30 sezon, a soupeř 26?
Divné to je. A je to dobrá náhoda. Měli jsme sezony, kdy jsme byli dole, skončili jsme desátí, ale byli jsme i nahoře a i Ústí už pár let v lize je, a přesto jsme se nepotkali. O to to teď bude lepší.

Budou to v semifinále ta nejdůležitějších derby vaší už hodně dlouhé kariéry?
Takovýchhle derby určitě. Všude se to pořád omílá, ale tohle derby je opravdu speciální, v okolí to říkají všichni, takže to bude jistě zajímavější než jakékoli derby během sezony. Zajíci se počítají až po honu a teď přijdou opravdu ty zápasy, kde o něco jde, a jak to bylo v dlouhodobé části, je teď absolutně zapomenuté. Play-off je nová soutěž a jde v ní o všechno.

Po tom, co se událo ve vaší čtvrtfinálové sérii s Brnem, neobáváte se, že by se něco většího mohlo semlít i v tomhle třaskavém semifinále?
(usměje se) Nad tím člověk ani nechce přemýšlet, nebo si říkat dopředu, že se to nemůže dohrát. Uvidíme. Rozhoduje se na hřišti, a pokud k něčemu dojde, jsme na to asi připravení, přece jen jsme už něco ve čtvrtfinále zažili (dva vyloučené hráče po šarvátkách). A pokud to přijde, tak to přijde, ale rozhodně do toho nejdeme s tím, že bysme chtěli něco sami vyvolávat.

Takže to berete tak, že ta dvě vyloučení proti Brnu už pro letošek stačila, když nebudeme přičítat i to loňské Nicholsovo právě v semifinále.
Taková vyloučení určitě. Za mě byla trochu zbytečná. Já na jednu stranu chápu reakci AJ (Waltona), ale v takový moment se člověk musí umět ovládat. Ve čtvrtfinále bylo super, že i přes dvojnásobnou absenci jsme ten další zápas zvládli, ale že se to povedlo jednou, neznamená, že by se to zvládlo i podruhé. S tímhle bych si radši nezahrával. Loni jsme si to vybrali jednou a letos to bylo taky v jednom zápase a snad už to bude stačit.

Stejně jako ústeckého kolegy Ladislava Pecky se zeptám i vás, zda by nebyla na místě schůzka kapitánů k nastavení, řekněme, mantinelů série?
Myslím, že tohle by nemělo smysl. (usmívá se) Na tomhle se za mě nedá domlouvat. Z každého to vychází v tu chvíli a každý nějak funguje na hřišti a mimo něj. Věřím, že většina kluků v Ústí je úplně v klidu stejně jako tady, prostě úplně normální kluci. Sám ale vím, že když se přijde na hřiště, hráč přepíná a i já chci za každou cenu vyhrát a dokážu udělat něco, co bych normálně v běžném životě neudělal, a ani mě to nenapadlo. Tak to má ale, myslím, každý. Jde o všechno.

Ladislav Pecka už dopředu identifikoval na obou stranách hráče, kteří se budou víc pouštět do trash talku (verbálního napadání). U koho odhadujete, že do toho zabředne víc a nebude pak na místě na něj víc dohlížet, aby to nezašlo příliš daleko?
Tak tohle víme, s jedním jsme si to už zažili (loňské vyloučení Tye Nicholse za napadení pardubického Vyorala po zápase semifinále). Ty tohle potřebuje, má to jako součást svého nahecování, takže to chápu. Když někdo říká, že tohle ke sportu nepatří, tak to podle mě nikdy pořádně nehrál. To rýpnutí a popichování k tomu patří, je to vyhecované, jde už o všechno, o medaile, každý bude chtít vyhrát a trash talk k tomu patří. A jestli někdo nezná zdravou míru, tak to je druhá věc. Kdo chce takové play-off hrát, na tohle musí být připravený.  

Ani vy se tomu nevyhýbáte?
Občas mám taky potřebu někoho popíchnout, ale většinou z těchto konverzací odcházím s úsměvem.

Nezabřednou do osobnějších duelů bývalí spoluhráči Anthony Walton a Ty Nichols, což bylo téma i jednoho z vašich filmových dokumentů?
Můžou. Jsou kamarádi, ale věřím, že na hřišti do sebe zajedou. Znají se, vědí, jak toho druhého popíchnout, takže na to určitě dojde. AJ už třeba říkal mladšímu Tyovi, že se od něj ještě musí učit a podobně, třeba mu to bude chtít dokazovat. A věřím, že když se mu v zápase něco povede, Ty bude chtít dokázat, že to umí taky. Vzpomínám, že ještě loni tady hráli na tréninku každou chvíli jeden na jednoho, jako děti. (směje se)

Ve vašem týmu se mluvení na soupeře asi nejvíc věnuje Matěj Svoboda, má to podle vás vždy pod kontrolou?
Mates to dělá celou dobu, takže teď mu říct „nedělej to” je podle mě blbost, když mu to celou sezonu funguje, a výkony podává dobré. Bránit mu v tom nebudu, jen mu řeknu, aby to nepřetáhl přes čáru a nevyhodili ho ze zápasu.

Kdy jste naposledy zažil za trash talk technickou chybu?
Musel bych vzpomínat, ale určitě jsou situace, kdy nějaká padne.
   
Roste už děčínská horečka a nevypínáte si už tyhle dny mobil?
(smích) Ne, ale věřím, že spousta lidí se těší, protože Děčín je v tomhle specifický. Lidi nás tu znají, na ulici nám přejí hodně štěstí a mluví se o tom, což je to nejlepší.

I vzhledem k tomu, že jen něco přes sto lístků na vaše domácí zápasy šlo do volného prodeje, nemělo se hrát na hokejových stadionech, což se nějakou dobu zejména u vás řešilo?
Můj názor je takový, že kdyby se Ústí rozhodlo hrát na zimáku, tak my bysme hráli taky. Jelikož si ale chtějí udržet svou halu, což já absolutně chápu, tak stejný přístup musíme mít i my. Nejde říct OK, jdeme na stadion, kde jsme už několik let nic neodtrénovali. Ztratili bysme tím výhodu domácího prostředí. A ač je omezená kapacitou, tak je naše domovská hala pro nás určitě lepší.

A pokud byste vy mohl rozhodnout, kde oba týmy budou hrát, na zimáky byste semifinále přesunul?
Pro fanoušky by to bylo skvělé. Ten konečný verdikt byl těžký a jsem hodně rád, že jsem ho nemusel dělat. Já bych ty zimáky asi klidně bral. Ten zájem je ohromný, nemusela by být omezení (pro fanoušky hostů), která jsou trochu nešťastná, ale o tom já nerozhoduju. Ty stadiony by mohly být narvané, přijeli by všichni naši fanoušci do Ústí a naopak a mohly by to být fakt pěkné zápasy.

Co v sérii bude rozhodovat nejvíc?
Kdo bude chtít víc. Každý míč a každá maličkost. Samozřejmě udržet se ve zdraví, protože jakýkoli výpadek hráče ze základní rotace může taky rozhodovat.

Hráči Ústí mají skoro dvakrát víc zápasových zkušeností z ligy než váš tým, vy jste zase napřed ve zkušenostech ze semifinále a finále. Co bude platit víc?
To se brzy dozvíme. Je to o těch zkušenostech, hrát takové zápasy pro mladé kluky bez většího zažití play-off může být náročné. Stejně jako my, ani Ústí nehraje v nějak moc široké rotaci. Je to kolem osmi devíti hráčů. Půjde tak o to, kdo vydrží víc, déle, kdo vydrží zdravý a tak dále.

Nemohlo s vámi zacloumat poslední derby nadstavby, které u vás SLUNETA jasně vyhrála?
To určitě nemohlo. Loni i letos s nimi máme kladnou bilanci, vyhrávali jsme my i oni, a jestli to bylo o pět, nebo deset, na to se nikdo ptát nebude. V tom posledním zápase byli lepší, ale byl to jen jeden zápas a play-off bude něco jiného.

I vzhledem k tomu, jak Ústí zlepšilo v této sezoně obranu, jde očekávat spíš nízkobodové duely?
Něco očekávat je těžké, protože v sérii s Brnem se možná taky něco očekávalo a všechno bylo nakonec jinak. Stejně jako mezi Ostravou a Opavou nikdo nečekal takový výsledek. Stát se může cokoli. S Brnem jsme v prvním zápase měli opravdu hodně nízké skore na 60 bodech a další končily na devadesáti. Může se tak stát i tohle. My i Ústí jsou dva týmy, které jsou na tom dobře útočně, tak uvidíme.