0 ztrát za 40? Musím si vážit míče. Je nás hodně

O HVĚZDNÉM TÝDNU S TOMÁŠEM VYORALEM Po čtyřech sezonách v Děčíně se v sobotu vrátil do stánku Válečníků jako soupeř. A v dresu mistra hned zazářil 18 body s trojkami 4/3, aniž za 24 a půl minuty ztratil jediný míč. Byl nejlepším střelcem i nejužitečnějším hráčem Nymburka, který oslabené domácí rozdrtil o 35 bodů. Pro Tomáše Vyorala tím ovšem jen pokračoval osobně výstavní týden, který začal už v úterý velkou premiérou v Lize mistrů, kde s 12 body za 14 minut zafungoval jako velmi výkonná „mikrovlnka“, byť při domácí porážce s Nanterre.      

O HVĚZDNÉM TÝDNU S TOMÁŠEM VYORALEM Po čtyřech sezonách v Děčíně se v sobotu vrátil do stánku Válečníků jako soupeř. A v dresu mistra hned zazářil 18 body s trojkami 4/3, aniž za 24 a půl minuty ztratil jediný míč. Byl nejlepším střelcem i nejužitečnějším hráčem Nymburka, který oslabené domácí rozdrtil o 35 bodů. Pro Tomáše Vyorala tím ovšem jen pokračoval osobně výstavní týden, který začal už v úterý velkou premiérou v Lize mistrů, kde s 12 body za 14 minut zafungoval jako velmi výkonná „mikrovlnka“, byť při domácí porážce s Nanterre.      

Tomáši, jak jste tyhle osobně významné události minulého týdne prožíval?
Jsem rád, že jsem dostal tuhle šanci a ukázal, na co mám, nebo co umím. Doufám, že to v tomhle stylu bude pokračovat i dál.

Věřil jste, že by takhle produktivní zápasy mohly přijít v novém angažmá tak brzy?
Celé léto jsem strávil s reprezentací, cítil se dobře, i když pak přišlo zranění kotníku. I teď na startu sezony jsem se cítil dobře, ačkoli jsem v utkání ve Svitavách skoro nehrál. Vím, že nás je tu hodně, je těžké se na hřiště dostat a v některých zápasech třeba nebudu hrát tolik. Snažil jsem se to ale neřešit a připravit se na další utkání, což se mi povedlo.



Na rozehře budete fungovat především vy s Lawrencem, nebo se tam bude „infiltrovat“ i další guard Ray?
Jelikož teď přišel na křídlo ještě Vojta Hruban, občas se na rozehře objeví i Kendrick Ray, ale v posledních zápasech jsme tam byli víceméně už jen já s Genem (Lawrencem).

Ještě k vašemu zranění kotníku z léta, které vás připravilo o šanci poprat se o závěrečnou nominaci na ME. Vzhledem k rok starým problémům s příušnicemi, které vás pro změnu vyřadily z přípravy na kvalifikaci o Rio, už tohle muselo mrzet hodně…
Myslím, že mě to zranění asi připravilo o šanci na nominaci. Řekl bych, že jsme se „Šířou“ (opavským Jakubem Šiřinou) podávali vyrovnané výkony a bylo by to asi na momentální formě a volbě trenéra. Jelikož jsem ale kvůli kotníku nemohl pořádně trénovat a byl by hodně velký risk jet na ME, protože bych to možná ani nestihl doléčit, tak se trenéři rozhodli pro variantu, že nepojedu. Samozřejmě mě to mrzelo hodně, byl jsem v reprezentační přípravě od samého začátku až do konce, teda kromě toho vyvrcholení. A i když vím, že mám ještě pořád na čem pracovat, tak se teď chci prosadit do národního týmu pro kvalifikaci Světového poháru.

Abyste konečně mohl zápisem v soutěžním utkání za národní tým dorovnat tátu Vladimíra…
Přesně tak. (usměje se)

Povedlo se vám v sobotu v Děčíně plně využít podkošového oslabení domácích, kterým chyběli Jakubové Houška a Krakovič, anebo to v tomhle ani nebylo?   
Na hře Děčína tyhle absence možná byly znát, ale rozdíl udělala hlavně naše dobrá obrana, kde jsme od první minuty dali domácím najevo, že v tom zápase nebudou mít žádnou šanci.

Nebudeme-li počítat univerzála Kříže, vaši stabilní dlouzí odehráli pod 50 minut z 200 možných. Byly nižší sestavy cílenou volbou pro tenhle zápas?
My máme varianty s Pavlem Pumprlou nebo Martinem Křížem na pozici 4, už jsme na malou sestavu docela zvyklí a v obraně nám dává výhodu, že můžeme ve clonách přebírat, což je pro soupeře nepříjemné. V téhle sestavě jsme hrát chtěli, dostávali jsme tak Děčín pod tlak.



Kde jste využil dokonalé znalosti většiny protihráčů víc, v obraně, nebo v útoku?
Určitě to pro mě bylo lepší, než kdybych hrál proti někomu teprve podruhé. Věděl jsem, co kluci umějí, co dělají a je to pak jednodušší. Pomáhalo to v obraně i útoku. Vím prostě, v čem je kdo lepší. A o kolik se od posledního finále změnily děčínské signály? Pár jiných bylo, ale kluci je v nějak velké míře nehráli. Používali hodně clon na míč a snažili se chodit rychle dopředu, čemuž jsme ale spoustou nastřílených bodů i hodně zamezovali.

Za tři zápasy v lize jste ještě neztratil balon, celkem už 40 minut, což je na rozehrávače velmi slušný výkon. Snažíte se hodně, abyste se udržel na hřišti?
No, snažím se hrát zodpovědněji. Kdybych nastoupil a ztratil bych třeba dva balony, bylo by jasné, že bych hned střídal. Neříkám, že se snažím být nějak opatrnější, nebo že bych se bál riskantnější přihrávky, ale celkově si balonu víc vážím. Zatím to tak nějak vyšlo, že jsem ještě neztratil.

Ve své premiéře v Lize mistrů jste po nástupu vypadal sebevědoměji než třeba noví Američané Ray a Diggs. Hned jste šel do nájezdů, na rozdíl od některých kolegů jste proměnil všech svých sedm šestek. Jako byste neměl žádné obavy…
Možná jsem trochu nervózní byl, ale po pár minutách to ze mě spadlo. Na hřišti se snažím ukázat, co umím, ne jen podávat balon, protože ani kouč Ginzburg to nemá rád. Naopak pokud budu aktivní, mohlo by to fungovat. A ty šestky? Nám se ten zápas celkově nepovedl, ať už to byla obrana, neproměňování volných pozic nebo mizerné trestné hody.

Ve druhém domácím duelu vás v úterý od 18:30 čeká Aris Soluň, klub slavného jména, který byl naposledy v semifinále řecké ligy. Už je to zápas téměř o vše, z hlediska nutnosti doma aspoň napodruhé zabrat?
O všechno bych ještě neřekl, ale pokud chceme postoupit, doma musíme vyhrávat. Bude to určitě těžké, ale pokud budeme hrát se stejnou intenzitou a nasazením jako v Děčíně, tak i když je soupeř kvalitnější, bude to podle mě hlavně o nás, jak k tomu přistoupíme, jaký výkon podáme.