128? Většinou jsme jen mluvili. A nedělali to

S KAMILEM ŠVRDLÍKEM V sobotu si v rámci domácího ligového zápasu uspořádali vlastní „Slam Dunk Contest“, tedy soutěž smečařů. „Někdo od nás pak zahlásil, že už dlouho neviděl v jednom zápase dvacet zárazů,“ připomněl Kamil Švrdlík neskutečnou 128bodovou explozi své Beksy z 9. kola, jež byla v Kooperativa NBL tou nejplodnější v této sezoně a také šestou největší od roku 1998. Pro Východočechy měla ale hodnotu ještě v něčem jiném. Po předchozích dvou domácích porážkách v lize s 67 a 63 body proti Děčínu a USK to bylo najednou zdvojnásobení útočné produkce. V Pardubicích ale nyní nevědí, jestli šlo o bod obratu, nebo výjimku z pravidla. Víc se uvidí třeba už ve středu v Saratově v duelu FIBA Europe Cupu. A power forward Švrdlík ještě předtím rozebere okolnosti nenadálé proměny útoku červenobílých i svou zatím nevelkou šanci dobýt pódium v Kooperativa Faktoru. A to přitom aktuálně hájí čtvrtou pozici!

S KAMILEM ŠVRDLÍKEM V sobotu si v rámci domácího ligového zápasu uspořádali vlastní „Slam Dunk Contest“, tedy soutěž smečařů. „Někdo od nás pak zahlásil, že už dlouho neviděl v jednom zápase dvacet zárazů,“ připomněl Kamil Švrdlík neskutečnou 128bodovou explozi své Beksy z 9. kola, jež byla v Kooperativa NBL tou nejplodnější v této sezoně a také šestou největší od roku 1998. Pro Východočechy měla ale hodnotu ještě v něčem jiném. Po předchozích dvou domácích porážkách v lize s 67 a 63 body proti Děčínu a USK to bylo najednou zdvojnásobení útočné produkce. V Pardubicích ale nyní nevědí, jestli šlo o bod obratu, nebo výjimku z pravidla. Víc se uvidí třeba už ve středu v Saratově v duelu FIBA Europe Cupu. A power forward Švrdlík ještě předtím rozebere okolnosti nenadálé proměny útoku červenobílých i svou zatím nevelkou šanci dobýt pódium v Kooperativa Faktoru. A to přitom aktuálně hájí čtvrtou pozici!

Kamile, kde se ve vás najednou vzalo 128 bodů v jednom zápase s Novou hutí?
Určitě tomu v pozdější fázi napomohla i Ostrava. Po našem úvodním nástupu už to soupeře asi moc nebavilo, nebo nekladl velký odpor. My tomu ale šli naproti – konečně jsme začali dávat koše z protiútoků, o čemž jsme poslední dobou většinou jenom mluvili, ale nedělali to. Taky nám to padalo z dálky. A teď je otázka, jestli to bylo jen jedním povedeným zápasem, nebo už to byl obrat k lepšímu. Doufám, že platit bude druhá varianta.

Proč to šlo po čase až teď?
To nevím. Můžeme asi říct, že jsme v těch předchozích zápasech měli dost špatnou střelbu, ale podle mě jsme tomu ani nešli naproti. Nesnažili jsme se hrát dovnitř, s nájezdy a výhozy, kolikrát se to tlačilo rovnou a po pár minutých střelách jsme propadali jakési skepsi, že to zase nejde a tím jsme se v tom utápěli. Teď jsme si řekli, co máme dělat, a s Ostravou nám pomohl hlavně úvod, kdy jsme z prvních čtyř útoků trefili snad tři trojky. A s tím se hraje líp - všichni si začali věřit a dopadlo to těmi 128 body.



Muselo dojít i na pohovory s vedením, nebo jste si sedli jen vy hráči, aby se hra zlepšila?
To zase ne. My jsme o tom mluvili hodně i dřív, samozřejmě proběhla videa, protože to trvalo už delší dobu, včetně zápasů v evropských pohárech, kde se nám nedařilo. Až teď poprvé jsme to ale ukázali i jinak než mluvením.

Bylo třeba si vše víc vysvětlit i s novými americkými akvizicemi z perimetru? V některých zápasech to vypadalo, že příliš dlouho drží míč, zpomalují hru a nejednou se pouštěli do předem ztracených samostatných misí…
I o tomhle jsme mluvili, že musíme být v útoku daleko trpělivější. My jsme to tak i v těch minulých zápasech třeba dvakrát zkusili, jenže když jsme nedali, zase jsme sklouzli do individuálních akcí do plné obrany, kdy na to všichni čekali. A skončilo to těmi výsledky v domácích zápasech s Děčínem a USK. Teď záleží, jestli budeme pokračovat jako proti Ostravě, nebo se vrátíme tam, kde jsme byli předtím. Zatím to byl jen jeden zápas. Až dál se ukáže, jestli jsme si to vzali k srdci, nebo šlo jen o úlet.

Mohlo vaši snahu o rychlou přechodovou fázi přibrzdit přidání evropských zápasů a zhutnění programu?
To si nemyslím. Sil jsme měli dost, spíš nebyla nějaká vůle. Kolikrát jsme jen dodriblovali na soupeřovu půlku a pořád jsme spíš jen mluvili, že chceme hrát rychle, ale pak jsme to často nedělali.

Co se stalo s forwardem Benjaminem, který měl skvělý start do sezony, ale v řadě posledních zápasů byl na své poměry docela nevýrazný?
Myslím, že jak on sám to netahal tolik dopředu, tak mu uškodilo i to, že jsme nehráli tak rychle, což jemu jako atletickému hráči sedí. Možná spoléhal na to, že to uhraje i v postupném útoku, protože mu to v těch prvních zápasech celkem padalo i z dálky. Jenže tím, jak nám postupné útoky nevycházely jako týmu, nepadalo to ani jemu a ztrácela se účinnost jeho hry, které spočívá v rychlém přechodu hřiště.
 

V basketbalu ovšem nejde jen o útok, ale i o obranu, o kterou jste se zatím vůbec nemohli opřít v Europe Cupu. Proč hlavně?
Především v těch prvních třech zápasech to vypadalo, že jsme se vždycky vzájemně oťukávali, hrálo se jako by bezstarostně, nahoru dolů, což nám sedělo. Pak ale došlo na to, že soupeř nás jakoby přečetl a začal hrát svou hru, své signály, kdežto my dál pokračovali v bezstarostné hře. Vystřelili jsme, dali jim jednoduchý protiútok a pořád jsme se to snažili zlomit. A jakmile se to dostalo na minus 15, tak jsme začali jako by panikařit, vypadli jsme z role a vypadalo to, jako bychom to vzdali a zápas pro nás skončil, protože „už je to tady zase“. A to jsme si už taky mnohokrát vyříkávali.

Byl ten střet s letošní realitou druhé pohárové soutěže FIBA tvrdší, než byste původně čekal?
Když to porovnám se stejnou soutěží, kterou jsme hráli dva roky zpátky, tak letošní soupeři jsou kvalitou určitě výš. Navíc při našem rozpoložení to pak dopadalo těmi výsledky, kterými to dopadalo.

Za jakých okolností by se sobotní výkon a výsledek mohl promítnout do středečního duelu v Saratově?    
To bude zase úplně jiný zápas. Určitě se nám tam pojede jednodušeji, že nebudeme pod dekou z toho, že dáváme v lize doma 60 bodů, ale zároveň to bude jiný zápas a soupeř jiné kategorie. My se teď musíme pokusit o tohle – jak nás ty minulé pohárové zápasy srazily dolů, tak ty zbývající bychom měli naopak použít jako odrazový můstek do ligy, abychom zase získali sebevědomí. 

Mimochodem - v sobotu jste se proti Ostravě napakovali i v Kooperativa Faktoru. Vy jste aktuálně s průměrem 4,3 čtvrtý nejlepší a vůbec nejlepší z Čechů, ovšem stále máte výrazné manko za olomouckým trojblokem Dunans, Douglas (oba 7,9), Smith (7,0). Jakou šanci si letos dáváte na probití na medailové pozice?
(směje se) No, nevím... Pokud budeme hrát taková utkání jako v sobotu, kdy jak u nás někdo říkal – „dlouho jsem neviděl v jednom zápase dvacet smečí“ -, tak ta šance bude. Co jsem ale viděl, tak Olomoucko má ze svých zápasů vždycky takové All-Star Game a vypadá to, že koše jinak než exhibičně tam ani nedávají. Sezona je ale ještě dlouhá a uvidíme, jak se nám bude dařit v útoku. Pokud nám půjde rychlý přechod, tak něco přidávat můžu, ale jestli se budeme trápit, bude to i ve Faktoru těžké.