17/11? Cítím se na 20. Škoda jen té Barcelony

S JAKUBEM ŠIŘINOU Být zažraným fotbalovým fanouškem, jeden by v takové situaci litoval té promarněné příležitosti dlouhé dny. Vidět na vlastní oči zázračného Argentince Lionela Messiho a jeho Bohem obdařené spoluhráče z velkoklubu FC Barcelona na českém území, to se v tuzemsku děje skutečně jen výjimečně. A 31letý opavský playmaker Jakub Šiřina u toho mohl za týden být ve slávistickém Edenu osobně i s většinou národního týmu lvů. Už měl vyjednanou i omluvenku od kouče Slezanů Petra Czudka na zápas Alpe Adria Cupu ve Slovinsku. Ta ale nakonec musela být stornována. Z důvodu nového zranění dalšího rozehrávače Radima Klečky.

S JAKUBEM ŠIŘINOU Být zažraným fotbalovým fanouškem, jeden by v takové situaci litoval té promarněné příležitosti dlouhé dny. Vidět na vlastní oči zázračného Argentince Lionela Messiho a jeho Bohem obdařené spoluhráče z velkoklubu FC Barcelona na českém území, to se v tuzemsku děje skutečně jen výjimečně. A 31letý opavský playmaker Jakub Šiřina u toho mohl za týden být ve slávistickém Edenu osobně i s většinou národního týmu lvů. Už měl vyjednanou i omluvenku od kouče Slezanů Petra Czudka na zápas Alpe Adria Cupu ve Slovinsku. Ta ale nakonec musela být stornována. Z důvodu nového zranění dalšího rozehrávače Radima Klečky.

Jakube, přijít o takový sportovní svátek a možnost užít si naplno ještě jeden z příjemných dozvuků fenomenální jízdy na mistrovství světa, to vás trochu muselo zamrzet...
Původní domluva s trenérem byla, že bych do Slovinska nejel. Situace je ale bohužel taková, že je zraněný Radim, k tomu marodí i Filip Zbránek a nebyla jiná varianta, protože už nás není moc. A já tak do Prahy na Barcelonu nebudu moct.

Byla by to bývala vaše první fotbalová Liga mistrů naživo?
Nevybavuju si, že bych na ní někdy byl. Kdysi jsem byl na nějakém poháru ještě na Baníku Ostrava, ale na takovéhle soutěži ještě ne.



Máte svůj oblíbený fotbalový klub?
Pocházím z Ostravy a nejblíž tak mám k Baníku, ale Slavii bych přál, aby postoupila co nejdál. Hraje fakt pěkný fotbal, daří se jí a přeju jí to nejlepší. Jinak ale nemám vyloženě svůj klub, ani na evropské scéně.

Těšil jste se tak především na tu sváteční atmosféru a hvězdný tým Barcelony?
Určitě, vidět naživo Barcelonu, Messiho, to by byl fajn zážitek. Nezhroutím se ale, když o to přijdu.

Pojďme i pod ligové koše, kde nejde pominout vaši velkou sobotní loupež z Děčína, a to i při dvojnásobném oslabení. Domácí se s vámi už od třetí čtvrtiny pustili do odvážných trojkových dostihů. Byl to od nich zrovna proti vám dobrý tah?
Nemyslím, že by se Děčín do nějakých dostihů pouštěl, ale my když jsme přešli na zónovou obranu, byla fakt výborná. Komunikovali jsme dobře i rotovali k soupeřům, Děčín neměl vůbec žádné snadné střely, ani nájezdy, a když se proti zóně párkrát po sobě netrefíte, obrana si začne ještě víc věřit a naopak domácí asi trochu propadli skepsi. Zápas se jim začínal vzdalovat a pak už to z jejich strany byla spíš křeč a bezmoc. Naopak my se dostali do laufu, náskok narůstal a já jsem rád, že jsme dokázali vyhrát tak obrovským rozdílem, protože poslední dobou jsme v Děčíně – ani nevím, jak už dlouho – nevyhráli... Zajímavé tam při jednom timeoutu ve čtrvté čtvrtině bylo i to, že trenér se nás ptal, jestli už nechceme jít zpátky do osobky, ale my to odmítli. Nebyl důvod nic měnit, protože to fungovalo. Věřím, že nás tohle vítězství nabudí do dalších kol.

Mimochodem, soudě podle vašich úvodních výkonů, vy po světovém šampionátu vypadáte pořádně nevybouřený...
Tak, těšil jsem se do klubu, na kluky, na začátek sezony. Přece jen moje role na šampionátu nebyla tak vyčerpávající a jsem rád, jaký start do sezony se nám těmi třemi výhrami povedl.

Ač v zápasech MS jste nebyl tak vytížen, jinak jste s národním týmem musel absolvovat všechno včetně úmorných přesunů. Jak jste to tedy fyzicky zvládl?
No, pocítil jsem to taky, ne že ne. Fyzicky i psychicky to náročné bylo, protože mnohdy ti hráči, co nehrají tolik minut, bývají unavenější než ti, co jsou v pravidelném zápřahu. Jsem ale rád, že to na mě teď není vidět, že jsem se do toho rychle dostal a že nám to tak šlape.



To skutečně ano. Po vaší individuálně kostrbaté minulé sezoně jste do té aktuálné vlétl v Kolíně trojkami 7/6 a 27 body a teď v Děčíně jste navázal 4 trojkami a opět 27bodovým představením.
Nějak to tak vyšlo. Zatím to padá a doufám, že to vydrží co nejdéle. Snažím se tomu jít naproti a hlavně se vyhrávalo. To je mi pak jedno, jestli dám deset bodů nebo nulu.

Je to zatím ona pověstná „falešná forma“, nebo už jde o formu z kategorie trvalých?
Nijak bych to nepojmenovával. Momentálně mám dobrou formu já i celý tým a to stačí.

S kolegou Jurečkou máte po třech kolech dohromady 22 trojek, on s bilancí 16/11, vy se 17/11, což dělá 69 a 65 procent úspěšnosti a skoro 8 trojek na zápas jen od vás dvou. Jak obávanou dvojkou teď jste?
Nejsme to jen my dva, ale někdo to na sebe vzít musel. V dalších zápasech to ale může být někdo jiný. My jsme ale byli místy až překvapení, jak volné pozice měl Luděk, i když celá liga ví, že je to asi nejlepší distanční střelec NBL. Až jsme se divili, kolik měl prostoru, protože když on je volný, tak nemíjí. Jsme rádi, že začal tak dobře. Je to důležité, protože když on dá trojku, nakopne to celý mančaft a hraje se mu pak líp.

Naopak vy jste třeba v Děčíně ládoval do obruče i trojky přes obránce. Bylo takových na startu ligy víc?
Vzešlo to ze situací, kdy už „hořely i hodiny“, a já to prostě vzal na sebe.

Bez Radovana Kouřila, který odešel do Olomoucka, a v úvodu sezony i bez Radima Klečky jste zbyl na rozehru už především vy. Čeká vás tak při první účasti v Alpe Adria Cupu velký „záhul“ hned od začátku?
Zažil jsem i dobu, než přišel „Kuřka“ (Kouřil), kdy jsem míval větší minutáž, vím tak, co to obnáší, a myslím, že se to dá zvládnout. Zároveň věřím v nějaké zapojení mladého Lukáše Bukovjana, že se chytí, aby mohl sbírat potřebné minuty a na rozehrávce pomoct, abych si mohl oddychnout. A věřím, že až se dá Radim dohromady, bude to zase lepší. Já se toho nebojím. Fyzicky jsem na tom dobře a cítím se, jako by mi bylo dvacet. Snad to vydrží.

Na jak dlouhou dobu vypadá Klečkova absence?
Má únavovou zlomeninu zánártní kůstky a podle lékařské prognózy je to na pět šest týdnů mimo hru. On už jednou s tímhle laboroval na jedné noze, teď to vzniklo na druhé, je v tomhle opravdu takový „smolíček“. Doufám, že se vrátí dřív než za těch šest týdnů.