23. 1. 2020

1850? Fanoušky si musíme zasloužit!

S JAROMÍREM BOHAČÍKEM Na duel úřadujícího top týmu Ligy mistrů s Nižným Novgorodem bylo v úterý na pražské Královce zvědavo 1850 diváků. A téměř na konci základní části už tak český mistr nemusí mít o fanouškovskou obec na svých utkáních v azylu hlavního města obavy. Rozhodně ne v době, kdy má nejlepší bilanci soutěže (10-2) a postupně míří k naplnění svého neskromného předsezonního přání - průniku až do závěrečného Final-4.

„Mám pocit, že lidi chodí víc a my z toho velkého počtu fanoušků máme samozřejmě velkou radost. Sem na Královku se rádi vracíme a je jen škoda, že tu nehrajeme a netrénujeme tak často. Toho pravého domácího prostředí je v soutěži třeba a my tu zatím býváme vždy jen den před zápasem,“ těšilo i mrzelo zároveň po vítězném utkání s ruským soupeřem nymburského křídelníka Jaromíra Bohačíka, aktuálně čtvrtého střelce týmu v Lize mistrů s průměrem 11,4 bodu.

Jaromíre, na druhou stranu - neměl by nejlepší tým soutěže, navíc po fenomenálním úspěchu řady z vás na světovém šampionátu, mít ve zhruba dvoutisícové hale plno standardně?
No, takový optimista bych zase nebyl. Musíme si to nejdřív nějak zasloužit. Ta „repre“ je vždy jen jedno okno a klubový basket funguje jinak. Oproti loňsku jsou každopádně zájem i návštěvy mnohem výš.

Porazit venku Novgorod, nebo Bamberg i čtvrtý tým ACB Tenerife, tedy dva účastníky posledního Final Four Ligy mistrů, to už je ale docela zpráva i do celé Evropy.
Já bych to nepřeceňoval. Předminulou sezonu jsme byli v play-off taky a všichni víme, jak to dopadlo (tým skončil druhý ve skupině s bilancí 10-4, jakou měl i první Besiktas, a v prvním zápase osmifinále v Aténách senzačně zvítězil nad pozdějším šampionem AEK o 10 bodů, aby pak doma padl o 11 a v play-off tak rychle skončil – pozn.). Letos jsme si jako cíl vytyčili postup ze skupiny, navíc už teď víme, že začínáme díky nejhůř druhému místu doma, takže tím jsme si ty mety už o něco posunuli a budeme pokračovat dál.

V soutěži není momentálně žádný jasný favorit na titul. Je to tedy ten rok, na který jste čekali?
Nejsem si jistý. Ty přední týmy mají našlapané i své domácí soutěže a musejí hrát intenzivně každý zápas, a to na několika frontách. Pravá síla těch špičkových celků se ukáže až v play-off, kdy půjde do tuhého.

Co hlavně vás dovedlo po 12 kolech až k nejlepší bilanci soutěže?
Evidentně to je obrana. V těžkých chvílích se nám daří soupeře zastavovat, dokážeme si tam pomoct a to se nádherně odráží v útoku, když víte, že si vzadu umíte pomoct. Pak není ten tlak v útoku takový. Když to nepadne, můžeme zabojovat vzadu, což se nám letos daří. Doufejme, že to je ten klíč. Jak říkají trenéři – obrany vyhrávají tituly.

Naopak útok je po 12. kole až čtrnáctý s 80,4 bodu, ve střelbě z pole jste na 21. místě a v trojkách dokonce na jednatřicáté, tedy předposlední příčce (úspěšnost 29,8). A k tomu v průměru 15,4 ztrát, což je druhý nejvyšší počet. Je toho tedy dost, co musíte tou obranou nahrazovat…
O to víc vidíme, že ta obrana opravdu není špatná. Taky by bylo zajímavé, pokud by se z týmové úspěšnosti vyjmuly moje trojky, jak bychom na tom byli. (směje se, bez Bohačíkovy bilance 44/10 by tým měl úspěšnost 31,1) Jinak věřím, že v play-off už to pěkně sepne, protože tam už se bude lámat sezonní chleba. Věřím, že ty trojky se v důležitých eliminačních zápasech zvednou.

Ze čtyř nových cizinců pořízených před sezonou tři nebyli vyloženými tahouny nebo dokonce hvězdami týmu. Takový status by šlo do příchodu Dixona přisoudit jen pivotu Hankinsovi. Tíha výkonů tak ponejvíce ležela na vás, Češích, nebo ne?
Já si to nemyslím. Věřím, že tým máme velice silný, a kdybychom ho neměli, nemohli bychom hrát tolik zápasů a s takovými výsledky. Možná na první pohled to vypadá, že někteří hráči jsou stěžejnější, taky ale máme velkou kvalitu jako celek a z toho těžíme. Všichni můžou nějak přispět, a to i velkým výkonem.

Co vás pět reprezentantů získalo čínskou zkušeností? Jakou jste díky MS doplnili schopnost, která vám dřív chyběla? Je to třeba sebedůvěra, že téměř kdykoli se dá zvrátit špatný vývoj zápasu, že za stavu minus 10 nepanikaříte?
Myslím, že tohle je to nejdůležitější – že jsme si zažili ty velké okamžiky. Pro většinu z nás to byl vrchol kariéry. A budu-li mluvit za sebe, mně to pomohlo v tom, že opravdu nepanikařím v situacích, kdy to nevypadá růžově, a jsem klidnější, než jsem býval v prvních sezonách v Nymburce.

Centr Zach Hankins se jako nováček z univerzity stal velmi důležitým až klíčovým hráčem. Je jeho hlavní úloha v obraně, kterou máte třetí nejlepší v soutěži (rovných 73 bodů, lepší jsou jen dva soupeři ze skupiny Tenerife s 68,0 a Peristeri se 72,2)?
Je. I když třeba i s Novgorodem předvedl svou velkou platnost v útoku, tak v obraně zvládne velké věci. Jeho fyzické předpoklady jsou úžasné a navíc má i dost vysoké basketbalové - a vlastně i to celkové - IQ. I ostatní noví kluci ale mají do obrany výborné fyzické parametry, jsou pohybliví a většinou mají dlouhé ruce, což nám velmi pomáhá.

Sám kolega Hankins ovšem přiznává, že není žádný střelec. Byl by i bez toho materiálem pro Euroligu, nebo by na střelbě musel nejdřív zapracovat?
Já jsem Euroligu nikdy nehrál a potkal jsem zatím málo účastníků z ní. Nicméně pokud Zach bude pokračovat v nastoupeném trendu, uvidíme ho ještě ve velkých zápasech.

Pojďme i k dosud poslednímu zápasu s Novgorodem, proč v něm nevyšla první půlka?
Bylo znát, že hosté přijeli ještě o den dřív, než se obvykle jezdí. Měli čerstvé nohy a byli v obraně dost agresivní, což nám znepříjemňovalo život. A hlavně v prvním poločase předváděli velmi dobrou hru.

Do půle jste inkasovali 51 bodů, pak už jen 21. Otočili jste zápas svými největšími zbraněmi v sezoně – tedy vedle obrany i doskokem (druhý nejlepší po Zaragoze), ve čtvrté čtvrtině hodně i útočným?
Podle statistik jsou to naše devizy, ale na videu pořád vidíme spoustu chyb, hlavně na obranném doskoku (Novgorod měl 18 útočných). V závěru druhé půlky tam ale byly i ty útočné doskoky a je fajn, že to pomáhá. A naše obrana se zvedla poločasovým apelem trenéra. Soupeř nás přehrával fyzicky, byl na nás pěkně připravený a jsem moc rád, že jsme na to odpověděli takovou obranou. To bylo fakt dobré.

V závěru vám nahrála i důležitá kontrola akce na videu – sudí vám nejdřív chtěli po souboji na útočném doskoku vzít balon, který skončil v autu, po videu ale otočili a právě vy jste v novém útoku z útočného doskoku zvýšil na 3 body.
Tohle byl důležitý okamžik. Je fakt, že jsem si nebyl moc jistý. Říkal jsem si, že míč jako poslední hrál stoprocentně soupeř, ale když jsme se o tom bavili, on říkal, že jsem to stoprocentně hrál já. Byl jsem tedy na vážkách. Zajímavé bylo, že paní rozhodčí nejdřív ukázala míč pro hosty, takže na videu pak rozhodčí museli vidět opak. Myslím, že ta kontrola vznikla tak, že přišel rozhodčí svrchu s tím, že má jiný názor. A proto se šli podívat.

Chyběla bez absentujícího rozehrávače Dixona větší herní jistota?
Všichni víme, že to je dobrý hráč, ale spíš je to tak, že každý náš rozehrávač je jiný, hrajeme tak jiné „sety“ a útok vypadá jinak. Je fakt, že já kluky moc nepodpořil střelbou a i Vojta Hruban říkal, že mu to moc nepadlo, takže z křídel jsme nebyli moc produktivní, i když Vojta tedy nakonec dal 14 bodů. Hlavně ale Zach Hankins dělal pod košem průvan a v krušných chvílích měl zase velkou roli.

A na rozehře odvedl střelecky nejlepší výkon sezony Deishuan Booker, s 22 body top skórer týmu.
Tak my těch hráčů na míči máme dost a je fajn, že kdo je na hřišti, tak sepne. Kluci mají strašně těžkou situaci, kdy někteří třeba jeden zápas moc nehrají, a je dobré je, že jsou natolik silní, že to s nimi nic nedělá, a počkají si, až ten prostor dostanou.

Nicméně první část sezony to s tímhle nováčkem z univerzity vypadalo všelijak. Už se dostal z té nejtěžší přeškolovací fáze? A pokud ano, čím se dokázal posunout výš?
Je to ještě pořád dost mladý hráč, ale je učenlivý a jeho hra se mění. Jen dobře, že se s trenérem neustále baví o tom, jak by hra měla vypadat. A s Novgorodem to vypadalo. (úsměv) Nutno taky dodat, že americký univerzitní basket je zjevně úplně jiný než v Lize mistrů. Tlak na míč je tu jiný, hra 1 na 1 tu není tak výrazná a on musel naskočit do úplně jiného systému, kdy zvlášť náš nymburský styl je totálně jiný, než na co byl zvyklý na univerzitě. Teď už je ale mnohem jistější na balonu a hlavně v „setech“, které hrajeme. A i celkově náš tým funguje líp než na začátku sezony.