2 roky skoro nehrál, ale je lepší než John Wall

S MICHALEM ŠOTNAREM Po minulé a letošní sezoně, v nichž odehrál 14 a 8 zápasů, to byl svého druhu zázrak. Blesk z čistého nebe. A v danou chvíli i šok pro soupeře z Brna. Rozehrávač Michal Šotnar minulou neděli za více než 18 minut ve hře prakticky nevystřelil, aby v závěrečných 105 vteřinách sedmi z 8 bodů týmu včetně vítězné střely rozhodl o těsné výhře domácí Slunety. Po dvou letech se dvěma vážnými zraněními pravého kotníku si takového momentu dokáže vážit mnohem víc než jiní. 

S MICHALEM ŠOTNAREM Po minulé a letošní sezoně, v nichž odehrál 14 a 8 zápasů, to byl svého druhu zázrak. Blesk z čistého nebe. A v danou chvíli i šok pro soupeře z Brna. Rozehrávač Michal Šotnar minulou neděli za více než 18 minut ve hře prakticky nevystřelil, aby v závěrečných 105 vteřinách sedmi z 8 bodů týmu včetně vítězné střely rozhodl o těsné výhře domácí Slunety. Po dvou letech se dvěma vážnými zraněními pravého kotníku si takového momentu dokáže vážit mnohem víc než jiní. 

„Tenhle zápas mi snad po stránce sebevědomí pomůže,“ doufá stále teprve 24letý playmaker, který tuto sezonu zahájil v Ústí po roce v dresu mmcité, kde jej přetrhané vazy v kotníku pustily do hry jen minimálně. „Vlastně už od začátku letošní sezony jsem se nějak restartoval, protože jsem, myslím, nepodával špatné výkony. Zase jsem si začal věřit, ale pak mě bohužel na tři měsíce zastavilo další zranění.“

A opět to byl nešťastný pravý kotník. „Stalo se mi to z námahy. Po tom prvním zranění jsem tomu trochu podvědomě ulevoval a začalo mě bolet něco úplně jiného na druhé straně, než kde proběhla první operace. Dostal jsem zánět do šlachy, museli mi ji naříznout a zánět vyjmout. Doktor říkal, že tohle je jedna z nejhorších věcí, co se s kotníkem může stát, a že lepší je zlomit si celou nohu,“ usměje se Šotnar hořce a na téma kotníkových šlach ještě dodá:



„Jsou s nimi velké problémy, na druhou stranu se mi to hojí dobře a zápasy už zvládám úplně bez bolesti a omezení. A když to rozběhám na tréninku, tak se to zlepšuje i tam. Při tréninku mám sice ještě v hlavě, abych někam špatně nenajel, i to ale budu každým dnem čím dál víc odbourávat.“

Teď už se cítí mnohem líp. Když jej však potkal druhý kotníkový průšvih, jeho myšlenky byly temné až černé. „Říkal jsem si, co budu dělat. Po poslední operaci se to ale dostává do úplného normálu a věřím, že se to plně vyléčí.“

Koncovka s Brnem byla na této cestě dobrým znamením. „Snažím se po zranění hlavně zapracovat do naší hry, to znamená rozehrávat a dělat věci pro tým, protože to potřebujeme. Týmovější projev nám chyběl, takže já teď ani střely nevyhledávám. A vlastně až do té koncovky jsem skoro žádnou neměl. Ten závěr pak na mě prostě vyšel - cítil jsem, že potřebujeme pomoct. Nejdřív mi padnula trojka, která mi hrozně pomohla, a pak jsem vypustil i tu poslední střelu.“

Ta stála za to, dokonce nyní aspiruje na jednu z nej akcí měsíce ledna. Přitom Šotnar se k ní původně vůbec neměl dostat. „Nám ale nevyšla naplánovaná akce, a když mě přebral pivot Honza Tomanec a byl ode mě docela daleko, tak mi nic jiného než vystřelit ani nezbývalo.“

Ústecký dirigent nejdřív „zatančil“ u postranní lajny, kde už už hrozilo vyšlápnutí do autu, a pak vypálil z rohu hřiště, ne právě snadným stylem z lehkého odskoku. Do konce zbývalo nějakých 20 vteřin.

„Tu lajnu jsem si hlídal, ale hlavně jsem chtěl vystřelit trojku. Jenže když jsem to dal, nevěděl jsem, jestli to byla dvojka, nebo trojka. Lidi začali řvát, ale já se musel rychle podívat na tabuli, abych věděl jestli ještě můžeme faulovat, protože už nebyl žádný timeout,“ popisuje nedělní drama.
 

Po jeho klikařské trefě z televizního duelu ještě v dresu Svitav byla tohle jeho druhá vítězná střela kariéry. Rozhodujících zásahů tak má na kontě víc než třeba hvězdný rozehrávač John Wall z Washington Wizards, který teprve nedávno, až ve své sedmé sezoně v NBA, zapsal první vítěznou trefu profi kariéry. „Fakt? Tak to je dobrý, že jsem lepší,“ směje se Šotnar.

Tím ale úsměvné momenty končí. Pandy teď totiž čekají nejtěžší zápasy sezony. V boji o skupinu A1 se musí snažit uspět v co nejvíce z posledních tří utkání základní části. Jenže Slunetu čeká výjezd do bouřlivého prostředí u Vajgaru, pak doma USK, s nímž se nejvíc bije o A1, a na závěr derby v Děčíně.

„Hodně se na tyhle zápasy koncentrujeme. Máme docela dobrou formu a chceme vyhrát v Jindřichově Hradci i s USK, i když ani to nám nemusí stačit. Doufám, že USK dnes neporazí Pardubice, a pokud by to tak dopadlo, a my bychom vyhráli v Hradci, stačilo by nám pak doma porazit USK o bod,“ připomene Šotnar aktuálně shodnou bilanci s Pražany (9-10) a také to, že Pandy jsou z prvního vzájemného utkání 15 bodů v minusu, což by se proti obranářům z Prahy doma nesnadno překlápělo.
 
„Teď řešíme jen přetahování s USK, to je náš hlavní „nepřítel“. Ještě tam figuruje osmý Prostějov, ale ten je o výhru zpátky,“ adresuje rozehrávač dalšího z konkurentů, kterého však kromě dnešního duelu v Opavě čeká i výjezd do Nymburka.

Na pátou Opavu, která je o výhru i lepší vzájemné skore napřed, už v Ústí nehledí. Šotnar nicméně podotýká, že úplnou jistotu A1 ještě nemá ani Kolín (o dvě výhry před USK a Ústím, s prvním má lepší vzájemné zápasy, s druhým horší), který míří do Děčína a Svitav, a domá má Opavu.   

„Je to ještě hrozně zamotané a každý musí hrát pořád naplno,“ zdůrazní Šotnar. „Pokud by třeba Kolín všechno prohrál a my dvakrát vyhráli, tak se ještě dostaneme před něj.“