74 šestek, enegizer Tůma a důvod stavu 1-3

Viděno optikou letošního play-off to vypadá, že rozehrávači Ondřeji Sehnalovi sedí série od pátého zápasu. Ve čtvrtfinále s USK až na první duel nebyl v prvních čtyřech bitvách extra vidět, ale v páté a šesté zazářil velkolepě. 

Podobně to zatím dopadá i v semifinále s Opavou. Navíc ani start pátého utkání ještě nebyl známkou změny, když reprezentant naskakoval až z lavičky a úvod ovládl kolega zpod koše Watson.

Pak se ale silový dirigent rozjel a ve čtvrté čtvrtině byl 8 body a asistencí u definitivního odskoku vítězného Nymburka, když zápas končil jako top skórer na 20 bodech, 7 doskocích, 4 asistencích a 8 získaných faulech. Sám pak ovšem chválil jiné. Až nečekaně jiné.

„Asi překvapím, když řeknu, že to byl Jakub Tůma, kdo nám od první vteřiny dával úplně jinou energii a impulz, než jsme měli v prvních čtyřech zápasech. Hrozně nám to pomohlo, i když hrál nějakých 14 minut. Podal neuvěřitelný výkon a byl vzpruhou pro ostatní. I mně se pak šlo z lavičky na hřiště mnohem líp než v těch předchozích utkáních. „Šířa” (opavský lídr Šiřina) díky Kubovi neměl od první minuty nic zadarmo, což se mu za ty čtyři zápasy podle mě nestalo. Pokud takhle vstoupíme i do šestého zápasu, byť se v Opavě vyhrává těžko, tak to můžeme zvládnout,” věří stále v obrat v sérii za aktuálního stavu 2-3 Sehnal.

Ondřeji, bylo v týmu před pátým utkáním hodně dusno?
Už cesta z Opavy za stavu 1-3 nebyla jednoduchá. Těmi čtyřmi a půl hodinami v autobuse jsme se protrápili. Řekli jsme si ale, že to musíme hodit za hlavu, že jsme v základní části Opavu porazili čtyřikrát ze čtyř zápasů a že teď musíme vyhrát třikrát v řadě.

Obracet sérii na čtyři výhry z 1-3 je nicméně celosvětově napříč sporty mise blízka neřešitelnosti. Jak jste k tomu po návratu z Opavy přistoupili?
Těžké to je, ale když to v dlouhodobé části sezony s tím týmem máš 4-0, dodá ti to určitou vzpruhu. My jsme věděli, že některé věci musíme změnit a teď si držíme mentalitu, že řešíme jen ten nejbližší zápas. První krok se povedl, ale ten druhý bude mnohem těžší.

Z pohledu zvnějšku to v předchozích utkáních nebo jejich delších sekvencích vypadalo, že naplno se snaží bojovat a rvát hlavně ti délesloužící v týmu, ale netýkalo se to všech, což byl kontrast s celkem soupeře, který bojuje jako jeden muž. Byl přístup tím, co jste si museli před pátým zápasem vyříkat? Tentokrát už to vypadalo, že za to vzali všichni bez rozdílu...
Přesně tak. Ty čtyři zápasy jsme moc dobře věděli, že jsme nebyli všichni zapnutí v play-off módu, jak bysme měli být, s extrémní energií i kvalitou hry. Věděli jsme, že s tím do toho musíme jít. Já jsem zmínil jen Kubu Tůmu, ale mohl bych jmenovat i další. Zmínil jsem ho proto, že teď nějakou dobu nehrál a dodal týmu to, co mu ten měsíc možná chybělo.

Kdo v těch posledních dvou dnech v kabině mluvil a burcoval nejvíc?
Moc se nemluvilo, všichni věděli, co nás čeká, a že je to o vložené energii. Když někdo mluvil, byl to kapitán Martin Kříž, Eric Lockett nebo já, ale nebylo toho moc. Všichni jsme věděli, v čem byl problém.

Byl za vámi i majitel klubu Jiří Podpěra. Měl pro vás slova podpory, nebo mluvil důrazněji?
Byl nám dodat energii a důvěru, řekl, že nám věří, že pokud budeme plnit pokyny trenérů a hrát se správnou energií, tak pátý zápas můžeme zvládnout. A i celou sérii.

Byl to na pátý pokus Nymburk, jaký si přejete?
Ještě bych byl rád, kdybysme dali o pár trojek víc, ale pokud předvedeme takovýhle výkon, s takovou energií a nenecháme se přeskákat, tak to můžeme vzít.

Dlouho vám opět nepadala střelba z jakékoli delší vzdálenosti, když 7 z vašich 10 trojek jste dali v posledních 15 minutách, z toho 5 až ve čtvrté čtvrtině. Jak těžko se s tím hraje, když Opava svou zónu stahuje do podkošového území, kam se probíjí hodně složitě?
Je to extrémní. A je to trápení. A i když jsme v prvním zápase dali 94 bodů, ani tam to nebyla žádná střelecká hitparáda. Když jsme s Opavou hráli doma na konci nadstavby, dali jsme asi osm trojek hned v první čtvrtině, což nám teď trochu chybí. Pocitově jsem si myslel, že ve druhé a třetí čtvrtině jsme byli o 25 bodů lepší, ale pořád to bylo před čtvrtou čtvrtinou jen o deset. Měli jsme dlouho tragické procento trojek a musí to už přijít. A když ne, tak to musíme ubojovat jako v pátém utkání.

Ve čtvrtek to přišlo dvěma vašimi slepenými trojkami v úvodu poslední části. Když už chyběly body pivota Watsona z úvodu, řekl jste si, že někdo musí převzít štafetový kolík?
Já do té doby nevystřelil ani jednu trojku a ta obrana byla už hodně zatažená. První z rohu jsem si vzal z driblinku docela těžkou, ale když člověk dá nějaké šestky a nájezdy, tak se střílí mnohem líp. A druhá byla hned po útočném doskoku, kdy jsem byl úplně volný. Obě tak vyšly ze hry. Tentokrát ty body na mně vyšly. Předchozí čtyři zápasy mi nevyšly a věděl jsem, že týmu musím něco dát. Pokud to ale nezopakuju já i tým v šestém utkání, tak to bylo jen hezké prodloužení série.

Byl vaším jednoznačným úkolem napadat koš i do opavské zóny, děj se co děj?
Jo, jo. Hlavně šlo ale o to, že oba zápasy v Opavě jsme prohráli na obranném doskoku, což bylo teď úplně jiné. Udělali jsme výbornou práci při odstavování a po takových doskocích se z rychlého přechodu líp atakuje i ta zóna, kterou ani nestihnou postavit. Tohle udělalo velký rozdíl.

A rozdíl byl i v tom, že jste tentokrát soupeře předčili ve ztrátách, kdy vy jste měl jako rozehrávač jedinou, ač dosud jste v sérii měl vždy 3 až 4. Dával jste si extrémní pozor za různé ty efektní přihrávky?
Věděl jsem to. V play-off už to není o efektních pasech, ale o tom to tvrdě ukopat. Věděli jsme, že pokud budeme hrát bez ztrát, a Opava se nerozběhne, tak pro ni bude těžké skórovat pořád do plných. Odvedli jsme tak dobrou práci a nesmíme teď v Opavě začít šesti ztrátami v první čtvrtině.

Bylo 74 házených šestek výchylkou jednoho zápasu, nebo to lze očekávat i v Opavě?
Nevěděl jsem, že jich bylo tolik, ale přišlo mi to extrémní. Hodně se to zastavovalo, ve druhé čtvrtině jsme měli asi deset týmových faulů a skoro všechny se házely. Je to už vyhrocené a rozhodčí to musí nějak omezit, hraje se tam hodně hodně fyzicky, občas až za hranou, takže ty šestky byly.

Vy jste měl v jedné sekvenci pod košem potýkačku s Filipem Zbránkem, kdy jednou jste po doskoku skončil na zemi vy a podruhé on a leccos jste si pak vyříkávali. Bolí to pod košem hodně?
On tam na mě měl tvrdý zákrok, mně přišlo, že jsem pak tak tvrdě nezahrál, něco jsme si k tomu řekli, ale to k play-off patří. Filip je dobrý kluk a nic mu nezazlívám, ale jsou tam emoce a já jsem jen rád, že jsme všichni zdraví.

Vypadá to, že na doskoku se tam vzájemně odhazujete hodně, každou chvíli někdo leží...
Je to dost, občas mi přijde, že to je i o záda. Soupeř tam chodí hodně tvrdě, a když na to člověk není připravený, může dostat pěknou šlupku.

Jak půjde zvládnout šestý zápas před zřejmě napěchovanou halou v Opavě?
Podobně jako třetí. Neudělat v něm stupidní chyby v koncovce a nenechat si utéct pár balonů ve třetí čtvrtině, mohli jsme tam vyhrát. Pokud zhruba takový výkon zopakujeme a od začátku se z toho nep..., a budeme hrát od první vteřiny, jak chceme, může to vyjít.