All-in sázka na trojky? Jo, asi jo

S FILIPEM NOVOTNÝM Jak se dnes slaví velká vítězství, třeba nad desetkrát v řadě neporaženým soupeřem? V době uzavírky veškerých osvěžoven jen prodlouženým posezením v šatně. Právě tak nějak to ve středu před půlnocí dopadlo i v suterénu kolínské haly, v níž Medvědi zlomili druhý tým ligy BK Opava rozdílem 13 bodů a především 19 trefami zpoza trojkového oblouku.

„Neslavilo se nijak. Zaprvé se hrálo až od osmi večer a všichni jsme byli po zápase mrtví. Takže jsme jen chvíli poseděli v šatně, trochu to rozebrali a šli domů odpočívat. Porazit druhý tým tabulky je ale samozřejmě super,“ neskrýval autor 4 trojkových zásahů a v pouhých 21 letech také benjamínek základní kolínské rotace Filip Novotný.

Filipe, vzhledem k tomu, že Opava dosud s výjimkou Nymburka plenila celou ligu, věřili jste před vzájemným soubojem naplno, že doma ji můžete porazit?
Myslím, že všichni tomu věřili. Byli jsme nabuzení výhrou v Ústí a byli jsme dobře připravení. Poučili jsme se z chyb v prvním utkání, kde jsme neudrželi hlavního hráče soupeře Kubu Šiřinu, který nám dal 32 bodů, a kde nás trápil i útočný doskok Opavy. To se opakovalo i v první půlce domácího utkání, ale pak jsme si to naštěstí pohlídali. A byly to dvě základní věci, které nás dovedly k výhře.

V utkání ovšem byl jeden velmi kritický moment, za stavu 20-30, kdy Opava vypadala jako pohyblivější a aktivnější tým. Jaké obavy jste tam měli?
No, to nebylo příjemné. První čtvrtinu jsme neodehráli dobře, nepůjčili jsme si dobře míč a nehráli jsme, jak jsme chtěli. Pak už se to ale zlepšilo, přihráli jsme si do volných pozic, trefili i nějakou těžší střelu a chytili se.

Na pouhých 5 bodů jste udrželi top skórera NBL Šiřinu, který poprvé v sezoně neskóroval dvojciferně. Co všechno k tomu vedlo?
Měli jsme danou taktiku, jak ho budeme bránit při pick-and-rollu, a povedlo se. On neměl den, netrefoval trojky a jen pět jeho bodů pro nás bylo klíčových.

Ve spoustě situací jste se u něj snažili být co nejblíž, a když svého obránce odešel, postavili se mu do cesty jeden nebo dva další hráči, aby se musel míče zbavit. Byl to jasný plán?
Ano, tak to mělo být. Plus pokud přihrál, už neměl dostat míč zpátky do ruky, aby musel hrát někdo jiný. Moc času na to si tohle natrénovat jsme ale neměli, protože se hraje dvakrát za týden. Aspoň na dvou trénincích jsme se tomu ale věnovat stihli. Jistě to, na koho pak Šiřina ty míče vyhazoval, už byla trochu loterie, i když víme, kdo je větší střelec a kdo je o něco slabší.

Další zajímavý úkaz byl, že jste i v sedmi vydrželi běhat s o něco širší rotací hostů a dokonce byli lepší z protiútoků 17-11, což ve vašich zápasech nebývá zvykem. Chtělo se vám tentokrát běhat až tolik?
Vypadá to, že jo. Tahle energie přichází s tím, když se začne dařit. Žili jsme tím zápasem a pak se neřeší, jestli hrajete 10, nebo 35 minut. Nicméně každé utkání je v tomhle ohledu jiné.

Snad nejdůležitějším aspektem vaší hry jsou v této sezoně trojky, na něž jste zřejmě vsadili celou sezonu. Dáváte jich 13 na utkání a jste dokonce v průměru o jednu trefu před Opavou.
Asi jsme na to opravdu vsadili. Máme v týmu hodně střelců, hrajeme na to a věříme, že to bude padat i dál. Bude to asi i jeden z hlavních důvodů, proč jsme dali třikrát stovku, navíc pokaždé venku.

Pokud vám trojky prší, hra se vám většinou skvěle daří. Nepadají ale vždycky, což směřuje k otázce, jak s vaším ofenzivním stylem přistoupíte k play-off?
No,… myslím, že tímhle naším stylem můžeme hrát i play-off. Je to naše hra, v útoku si umíme vyhovět, hledáme volné střelce, a když jsme volní, tak musíme trefovat. A pokud to nepadá, pořád máme hráče, co umí i najet, nebo přehrát soupeře pod košem. Takže i ten plán B určitě najdeme.

Trenéři Ústí a Opavy po posledních zápasech s vámi přiznali, že jste jejich týmy v útoku rozebrali, což už je v našich končinách nemalá pochvala. Komu za to nejvíc děkujete?
Určitě musím jmenovat Adama Číže, který řídí naši hru a má výbornou formu. Jinak na tom ale máme zásluhu i my všichni, protože jsme si fakt sedli, umíme si dát extra pas, uvolnit spoluhráče do volných pozic a navzájem si věříme. A samozřejmě má na tom velkou zásluhu trenér, který po nás chce, abychom vše dělali poctivě, na sto procent.

A asi se dobře hraje s univerzálně platným forwardem Leem Skinnerem, který je doslova natěšený, když ze zdvojení v dolním postavení může uvolnit třeba vás k naprosto otevřené trojce. Navíc po posledních výkonech se zdá, že v rámci týmu přebírá MVP-štafetu od kolegy Číže.
S ním se hraje přímo výborně. „Leečko“ teď taky hraje ve famózní formě a tyhle akce nám vycházejí fakt dobře. A pokud jde o MVP, tak za leden by si to asi zasloužil. Zatím měl tři zápasy kolem třiceti bodů a je velký adept na tohle ocenění. Hraje fakt v super formě.

Vy jste v základní rotaci Medvědů skoro sám jako hodně mladý ročník mezi samými veterány. Jak se vám mezi ně zapadlo?
Hraje se mi s nimi dobře, protože jsme si sedli, ta parta v šatně je dobrá a rozumíme si i na hřišti. Jsou to samí zkušení borci, kteří vědí, co a jak, umí poradit, když je potřeba, a za tuhle školu jsem jen rád. A mně většinou stačí být na správném místě a počkat si na přihrávku, protože kluci mě umějí nacházet dost dobře.

Sezonu jste začal skvěle, hned šesti dvojcifernými zápisy v řadě, ale pak už jste takové výkony přidával jen nárazově. Mělo vliv, že se do sestavy výrazně přidal další křídelník Wallace?
Ze začátku jsme hráli v podstatě v šesti lidech, a když Devante přišel, musel nejdřív na dva týdny do karantény. Střel jsem tak měl určitě víc. Teď už se to rozložilo mezi víc hráčů a je to tak lepší. Každý si může v zápase i víc odpočinout, teda kromě Adama Číže a teď i Leeho, kteří na to nemají nárok. Pro mě teď při menším počtu střel určitě platí, že musím být o to přesnější, abych ty body měl. Každá střela je tak důležitá.