Anketa: Není větší odměny než lvíček na prsou

ANKETA NBL Jednadvacetiletý rozehrávač USK Ondřej Sehnal si odkroutil vůbec nejvyšší počet minut v základní části Kooperativa NBL – celkem 735. S průměrem 33,4 byl druhý za vůbec nejvytíženějším Lukášem Palyzou. Mezi 38 hráči (z toho mezi patnácti Čechy) točícími nejméně 25 minut figuroval z ranku české divize U22 vedle Sehnala ještě pardubický Viktor Půlpán a svitavský Luboš Kovář, nad 20 minut se pak dostali ze stejné věkové kategorie i Tur Šimon Puršl (dosud samí reprezentanti) a Brňan Radek Farský. Z mladíků s nejméně 15 zápasy ještě Válečník Kroutil hrával 19 minut, ostravský Martin Nábělek a svitavský Matěj Svoboda 18, hradecký Martin Kolář 17 a opavský Rostislav Dragoun 16.

ANKETA NBL Jednadvacetiletý rozehrávač USK Ondřej Sehnal si odkroutil vůbec nejvyšší počet minut v základní části Kooperativa NBL – celkem 735. S průměrem 33,4 byl druhý za vůbec nejvytíženějším Lukášem Palyzou. Mezi 38 hráči (z toho mezi patnácti Čechy) točícími nejméně 25 minut figuroval z ranku české divize U22 vedle Sehnala ještě pardubický Viktor Půlpán a svitavský Luboš Kovář, nad 20 minut se pak dostali ze stejné věkové kategorie i Tur Šimon Puršl (dosud samí reprezentanti) a Brňan Radek Farský. Z mladíků s nejméně 15 zápasy ještě Válečník Kroutil hrával 19 minut, ostravský Martin Nábělek a svitavský Matěj Svoboda 18, hradecký Martin Kolář 17 a opavský Rostislav Dragoun 16.

To je elitní desítka nejvytíženějších. Dalších 14 hráčů (opět s alespoň 15 zápasy) pak psalo průměr nejméně 10 minut. Byli to Tůma (USK, 15), Škranc (Pardubice, 15), Kereselidze (Brno, 14), Marek Sehnal (14), Váňa (13), Goga (13, všichni tři Olomoucko), Slavík (Opava, 12), Potoček (Pardubice, 12), Welsch (11), Petružela (USK, 11), Kotásek (Svitavy, 11), Novotný (Nymburk, 11), Jokl (Brno, 11) a Vašát (11).

Pod deseti minutami na zápas byli děčínský Žikla a kolínský Dlugoš a dalších 28 mladíků odehrálo aspoň pár minut nejméně v jednom utkání. Celkem bylo v kategorii U22 obehráno 54 hráčů.

Tento číselný úvod je důležitým pozadím pro další anketu serveru NBL.cz, který oslovil všechny kluby s následujícím setem dotazů na zapojování náctiletých až 22letých Čechů. Odpovědi obdržel od třetiny klubů, přesto i tento ligový průřez stojí za zaznamenání. Už proto, aby daní hráči tušili, na čem jsou, a jak se o nich mluví.

Důležité je doplnit, že reakce klubů se vztahovaly především k první polovině základní části NBL. Respondenty byli kouč nyní druhých Svitav Lubomír Růžička, generální manažer aktuálně třetího Ústí Tomáš Hrubý, lodivod sdíleně čtvrtých Pardubic Levell Sanders a sportovní ředitel jedenácté Ostravy Ladislav Kudela.



1: Čím byl dán počet vašich hráčů do 22 let na letošní soupisce, včetně náctiletých?

RŮŽIČKA (Svitavy): „Počet našich hráčů do 22 let je 6 při třináctičlenné soupisce. Jedná se o dlouhodobou strategii a filozofii klubu. My však s hráči do 22 let počítáme do jiných rolí než tomu bývá leckde jinde. U nás jsou v rolích hráčů, kteří jsou stěžejní, a své role mají jasně dané. Přivedli jsme top talenty jejich ročníků. Je jen na nás, trenérech a hráčích, aby svůj potenciál naplňovali. Klub mému přání přivést tyto hráče vyhověl a vedení nám vytváří skvělé podmínky i mimo basketbal. Myslím, že v lize není moc lepších adres, kde by mladí hráči měli komplexní servis, tedy regeneraci, stravování, kvalitní ubytování, studium na střední nebo vysoké škole, k dispozici kondičního trenéra, nutričního specialistu, sportovního psychologa nebo asistenta trenéra na různé dovednosti, a zároveň dostávali skutečný prostor na palubovce.“

HRUBÝ (Ústí): „Počet našich mladých hráčů na soupisce úzce souvisí s hráčským trhem. Je všeobecně známo, že mladých talentovaných hráčů je málo.“

SANDERS (Pardubice): „Pardubický basketbal má dobrou mládežnickou základnu, s mnoha talentovanými hráči. Někteří z nich jsou na soupisce již více let, někteří prvním rokem. Je to pro ně ideální možnost získat více zkušeností a nastartovat svoji kariéru.“

KUDELA (Ostrava): „Na soupisce máme z 15 hráčů šest mladých do 22 let a je to dáno mládežnickou základnou v Ostravě.“



2: Byl v letošním plánu na zapojení těchto mladíků výrazný rozdíl oproti například loňsku?

RŮŽIČKA (Svitavy): „V minulé sezoně jsme měli tři mladé pušky (Kováře, Puršla, Kotáska). Nově jsme přivedli Matěje Svobodu a Marka Welsche a z vlastní mládeže Jirku Svojanovského. U Matěje nímáme velký talent, který on chtěl sám pod mým vedením rozvíjet, proto jsme jej i vykupovali ze smlouvy v Nymburce. Marek je jednoznačně nejlepší rozehrávač ročníku 1999 a o jeho služby jsme projevili zájem, aby společně s Edou Kotáskem kryli záda Romanovi Markovi a zároveň se od něho učili. Jirka je náš odchovanec, sbírá cenné zkušenosti v tréninkovém procesu a v řádu měsíců, pokud vše půjde, jak má, by i on měl dostávat první minuty v NBL. Důvody, proč jdeme cestou mladých hráčů, jsou prosté. Pokud vnímám u mladého hráče talent a cítím, že může mít jako cíl dospělou „repre“, nebo mládežnické reprezentace, tak se maximálně snažím, aby svých cílů dosáhl. Není větší odměnou pro klub a trenéra vidět svého hráče se lvíčkem na prsou!“

HRUBÝ (Ústí): „Samozřejmě není potřeba zdůrazňovat, že snem každého manažera klubu je každý rok zapojovat iks hráčů z vlastní líhně, potažmo mladých perspektivních hráčů. Naším cílem je každý rok zapojit co nejvíc mladých hráčů minimálně do přípravy A-týmu,nicméně jejich výkonnost dále ukáže, zda na nejvyšší soutěž mají, nebo ne.“

SANDERS (Pardubice): „Žádný větší rozdíl není. Mladí hráči jsou nedílnou součástí našeho týmu, myslím, že máme dobrý mix mladých a starších hráčů. Jediný rozdíl je v tom, že ti, kteří už jsou v týmu delší dobu, mají více zkušeností, které využívají ve svém rozvoji.“

KUDELA (Ostrava): „Ano, byl. Reprezentant do 20 let Martin Nábělek měl průměr 19 minut a Tomáš Havlík do svého zranění průměr 25 minut, Štěpán Svoboda pak 11 minut na zápas.“



3: Jaký byl váš plán stran minutáže pro tyto hráče - kolik z nich mělo mít větší minuty (alespoň 10 ve většině utkání), kolik z nich mohlo počítat s aspoň sem tam nějakou minutou a kolik z nich bylo na soupisce především za odměnu, aby hlavně mohli trénovat s ligovým týmem, ale se zapojením do zápasů se spíš nedalo počítat?

RŮŽIČKA (Svitavy): „Když to vezmu po jménech, tak Kovář měl v první půlce základní části průměr 28 minut, Puršl 23, Svoboda 17, Kotásek a Welsch po 11. Dohromady tak naši mladí hráli 90 minut, což je 45 procent celkového času. O minutáž si řekli svým tréninkovým přístupem, nesporným talentem a navíc jsou charakterní. Takzvaně za odměnu je v týmu pouze 16letý Svojanovský, ale už teď vím, že do tří let může být na úrovni svých o něco málo starších předchůdců. Vše je jen o trpělivosti a koncepčním procesu. Už na letním soustředění jsem kladl na hráče jako Kovář nebo po reprezentačním srazu Puršl důraz, že oni jsou jedněmi z nositelů kvality naší hry. Ten samý tlak vytváříme na Svobodu, Welsche nebo Kotáska. Oni prostě musí mít zodpovědnost za výsledek a výkon týmu. Jelikož jsou v pozicích hráčů, kteří jsou v rotaci, a já jako trenér jim věřím, že jsou schopni ten tlak ustát. Pokud mladý hráč nemá zodpovědnost za výkon svůj, výkon týmu a výsledek týmu, tak se z něj nikdy nikdy nikdy nemůže stát lídr a kvalitní hráč. V nedávné minulosti, hruba 15 let zpět, byly kluby jako Sparta nebo BVV Brno, kde trenéři měli vždy mix mladých hráčů a zkušených, od kterých se mladí museli učit. Jen ta jména z Brna a Sparty, která prošla reprezentací, jako Benda, Beneš, Černošek, Křemen, Sokolovský, Pavlík, Welsch, Soukup, Douša nebo Marek… Spravný balanc, jak mít soupisku seskládanou, ale neexistuje. Každý klub má jinou filozofii. Ta naše je hrát špičku ligy s českým kádrem doplněným o dva tři cizince, kteří týmu dodají zase jinou „šťávu“. Vždy svým hráčům opakuju větu: „Na hřišti není mladý, nebo starý hráč. Na hřišti je buď dobrý, nebo špatný hráč.“ Tohle si musí každý uvědomit. Věk je jen číslo, proto David Machač hraje v téměř 39 letech ligu a je stále platný. Proč? Protože je stále dobrý a ne starý.“

HRUBÝ (Ústí): „U nás má podepsanou dlouhodobou smlouvu Jan Maděra, který na tom bohužel nyní není výkonnostně tak, aby dostával výraznější roli v nejvyšší soutěži, klub si od něj ale slibuje postupně větší úlohu a pevně věříme, že se tak stane. I proto má Honza u nás dlouhodobý kontrakt, který v našem klubu zatím žádný odchovanec nepodepsal. Dalším jménem je Martin David, který svými výkony v první lize (s průměrem 20 bodů třetí střelec základní části) dokazuje svoji kvalitu a již dostal šanci v několika zápasech v nejvyšší soutěži. Troufám si říct, že v Martinovi je velký potenciál a v nejvyšší soutěži si brzy najde své místo díky stabilním výkonům.“

SANDERS (Pardubice): „Mohu říci, že žádný takový plán jsme neměli. Tři mladí hráči, kteří jsou v týmu déle - Viktor Půlpán, David Škranc a Josef Potoček - jsou již v základní rotaci a tomu odpovídá jejich herní vytížení. Další tři hráči - Michal Svoboda, Lukáš Brožek a Ondřej Výcha - dostávají prostor spíše v zápasech, které jsou dříve rozhodnuté. Není jednoduché hrát utkání s 11 nebo 12 hráči, což znamená, že nejmladší hráči získávají herní minuty právě v zápasech, kdy je o výsledku rozhodnuto dříve.“

KUDELA (Ostrava): „Tři hráči vyjmenovaní v otázce 2 jsou již platnými hráči týmu. Další tři - Hoblík, Martikán a Týml - zatím sbírají zkušenosti v nižších soutěžích a při trénincích A-týmu.“



Otázka 4: Jak se vám dařilo vaše plány s mladými naplňovat? Proč se to dařilo, nebo proč ne?

RŮŽIČKA (Svitavy): „Myslím, že všichni po republice mluví o Kovářovi, jak hraje. Kolik má minut a jaká čísla sbírá. On má pro basketbal vysoké IQ. Hodně mi připomíná Martina Peterku, ten však v jeho věku neměl takovou roli a trenéra, který by ho nechal dělat chyby. Proto třeba vývoj Peterky měl skoro katastrofický scénář a až poté, co jsme s Pavlem Benešem (Růžička byl tehdy v Nymburce asistentem – pozn.) přesvědčili trenéra Ginzburga, aby jej vzal do Nymburka, který mu dal prostor, se z něj stal stěžejní hráč a hráč rotace v reprezentaci. Je naivní a až bláhové si myslet, že mladí hráči nebudou dělat chyby. Pokud mají talent, měl by je trenér chyby učit odstraňovat a hráče dotvářet. Na podzim 2017 by na Šimona Puršla nevsadil nikdo. Měl strach cokoliv udělat, ale myslím, že důvěra v něj vložená ho za rok a čtvrt práce katapultovala do role stěžejního hráče týmu. V polovině základní části byl třetí nejužitečnější a Kovář čtvrtý nejužitečnější hráč našeho týmu. Svoboda potřebuje přesně ten rok, který měli oba prvně jmenovaní, a myslím, že se dostane do stejné role. U Kotáska a Welsche je jejich role jiná, přesto velmi důležitá. Být zálohou jednoho z nejlepších rozehrávačů naší ligy je pro ně skvělou školou. A jim to do jejich kariér jen a jen pomůže. Myslím, že mladí naplňují naše plány, ale opakuji - není to náhodou. Mají talent, jsou pracovití a mají důvěru od trenéra a klubu.“

HRUBÝ (Ústí): „Jak jsem již zmínil, Jan Maděra je zatím za očekáváním, Martin David se do nejvyšší soutěže zapojuje tak, jak to bylo naplánováno.“

SANDERS (Pardubice): „Mladší hráči mají extra dopolední tréninky se mnou a s Tomášem Bartoškem, aby se co nejvíce posouvali, aby zlepšovali své dovednosti. Co se týče jejich zapojení do zápasů, platí to, co jsem říkal výše.“

KUDELA (Ostrava): „Vzhledem ke zranění Havlíka a později i Nábělka se bohužel nenaplnily naše plány stran jejich herního zapojení.“

Otázka 5: Jak se své šance zhostili samotní mladí hráči - u kolika vidíte snahu dělat první poslední pro každou minutu a u kolika pozorujete, že si šance byť jen trénovat s ligovým týmem nijak zvlášť neváží?

RŮŽIČKA (Svitavy): „Nejprve si musíme uvědomit, že pracujeme opravdu s top talenty svých ročníků. Každý z nich byl v mládežnických reprezentacích jedním z lídrů. Ti kluci jsou hladoví a chtějí v basketu dosáhnout třeba na mužský „repre“ dres. Takže o motivaci není nouze. Řešíme s nimi spíš věci okolo. Správné stravování, dobrý spánek, regeneraci a podobně. Je to o procesu udělat z mládežníka profesionála. Abych odpověděl napřímo, tak kluci se svých šancí zhostili na výbornou. Ale to není náhoda, jde o koncepční přístup a servis, který okolo sebe mají.“

HRUBÝ (Ústí): „Oba zmínění mladí hráči vzali možnost být s A-týmem velice dobře, oba dávají basketbalu maximum a žíjí tím. Přístup obou je učebnicový, kéž by takový měli i jiní mladí hráči.“

SANDERS (Pardubice): „Nepozoruji, že by si někdo něčeho nevážil. Řekl bych, že mladí hráči se snaží využívat každou minutu. Například David Škranc je v těžké situaci: kvůli zranění vynechal celou minulou sezonu, stále svému kolenu tolik nevěří, chvíli potrvá, než bude stoprocentní. Viktor Půlpán už je jedním ze základních hráčů, jeho minuty poslední dobou ještě vzrostly, posledních několik zápasů základní části odehrál velmi dobře nejen na obranné, ale i na útočné polovině. Josef Potoček zatím není tak dobrý v obranné fázi, aby dostával ještě víc minut, ale stejně jako Michal Svoboda, který kdykoli dostane minuty, je dokáže využít, má potenciál.“

KUDELA (Ostrava): „Hráči, kteří jsou u nás na soupisce, trénují a makají tak, aby se prosadili.“



Kvůli váznoucí logistice se v prvním díle klubové ankety nepodařilo zařadit odpovědi děčínského generálního manažera Lukáše Housera k možnosti uspořádání ligového utkání v dopoledních hodinách všedního dne, se zaměřením na nejmladší diváckou kategorii, tedy děti. Takový zápas zorganizoval na konci listopadu mistrovský Nymburk, na jehož duel s USK přišlo v 10 ráno téměř tisíc dětí především ze tří nymburských základek. Nyní už následují odpovědi Lukáše Housera...

1: Uvažujete o takové akci ještě v této sezoně, případně v té další? Proč ano, proč ne?

„V Děčíně je to v NBL, vzhledem k počtu prodaných permanentek a systému soutěže, kdy domácích utkání není nijak mnoho, velmi složité. Nemůžeme si dovolit sebrat našim fanouškům domácí zápas. Na druhou stranu bychom moc rádi uspořádali utkání pro děti ze škol. A také jsem tento záměr měli na utkání Českého poháru proti USK Praha. Bohužel je to těžko realizovatelné. Ze sportovního hlediska, kdy hostující tým musí být v hale už někdy v 8 hodin ráno, je potřeba, aby mohl v Děčíně přespat. A tím pádem z ekonomického hlediska musíte zaplatit hostům ubytování a stravu. A to je pro nás bohužel moc velký luxus. Obzvlášť když víme, že i na utkání poháru přijde (ve standardní večerní čas) poměrně dost našich fanoušků.“

2: Je z organizačních, ekonomických či jiných důvodů maximem jedno takové utkání za sezonu, nebo by se daly uspořádat například dvě?

„Jak už jsem odpověděl výše - velká část našich fanoušků už si své vstupenky zaplatila. Proto u nás nejde ani tak o ušlý zisk, který bychom oželeli, jako o závazek k držitelům permanentek. Po organizační stránce je zatím dost práce, ale tu bychom rádi odmakali! Navíc už s tím máme zkušenosti z mládežnických utkání. Jak z klubových, tak hlavně z reprezentačních, kdy v Děčíně v rámci soustředění hrají svá přípravná utkání mládežnické národní týmy.“

3: Uvažovali byste o takovém zápase teprve poté, co byste znali efektivitu výstupů, jinými slovy kolik se Nymburku podaří z těch téměř 1000 dětí na zápase ulovit nových adeptů basketbalu?

„Ne, uvažujeme o něm nějaký čas a tohle nehraje roli. My máme v současné době dětí tolik, že máme spíš problém se o všechny co nejkvalitněji postarat a finančně zajistit chod našeho mládežnického programu. Děti nabíráme do klubu dlouhodobou prací, ne jednorázovou akcí. Ale samozřejmě i tohle je cesta. Pokud bychom však takové utkání uspořádali, nebyla by to primárně náborová akce na basketbal.“

4: Obecně - dalo by se v českých podmínkách uvažovat o zápase kolem poledního v neděli, tak jako ve španělské ACB? Bylo by to úplně „mimo mísu“, anebo jsou faktory, které by mohly hovořit pro?

„Myslím, že jsou. Zatím to nikdo nevyzkoušel, tak se těžko předvídá, jak by to dopadlo. Rozhodně bych to ale hned nesmetl ze stolu.“