B je správně. Nechceme si zavírat ani brány play-off

Sešívaní v sobotu v Děčíně utržili už desátou porážku z jedenácti posledních utkání a na chvostovém místě tabulky mají nadále jen tři výhry. Začal už tak pro Slavii boj o holý život v lize? Nebo ještě je na podobné úvahy čas?

„Určitě za B,” odpověděl po víkendu bez přemýšlení křídelník Pražanů Radek Pumprla. „Ještě je před námi spousta zápasů a být před nadcházejícími dvaceti utkáními o výhru za nejbližšími týmy neznamená boj o záchranu. My se snad už ustáleným kádrem pořád pohlížíme spíš na to, že budeme hrát předkolo play-off, než hrát o předposlední místo.”

Radku, v létě byste býval tušil, že to pro vás může být až takhle krušné?
To ne, ale každá sezona je nevyzpytatelná. Buď se to může „dodrbat” zraněními, nebo tak jako nám odchody a příchody hráčů a neustáleným kádrem. Někteří byli nepovedení, jiní odešli za lepším, točilo se to. Já spíš doufal, že to dopadne jinak, než to zatím dopadá, na druhou stranu není všem dnům konec a nemůžeme soudit dne před večerem, protože z toho pořád může být úspěšná sezona.

A to by pro vás v tuto chvíli znamenalo...
V aktuálním rozpoložení určitě postup do předkola play-off. To je teď náš cíl. Kádr na to podle mě máme. Myslím, že ostatní týmy neprošly tolika změnami jako my, jsou už sehranější a my máme pořád největší prostor pro zlepšení, pokud jde o poslední tři celky, tedy nás, Ostravu a Olomoucko. Liga je vyrovnaná, my jsme třeba Děčín doma porazili, venku jsme teď odehráli poměrně dobrý zápas, a když spolu půjdeme do předkola, tak se dopředu neví, jak to dopadne. Je to pak zrádné a stejně jako jsme v minulé sezoně v předkole doma porazili Opavu, která se nakonec stala mistrem, tak proč bysme tentokrát nemohli dvakrát porazit tým, který v té spodní části na nás vyjde? Určitě si nechceme zavírat ani brány play-off.

Trvalo trenérovi Salgadovi, přicházejícímu z jiné části Evropy, přece jen nějakou dobu, než se aklimatizoval na českou ligu?
Myslím, že tím, že trénoval už ve vícero zemích, ta aklimatizace nebyla tak složitá. Basket je pořád basket, a i když se jistě v některých zemích hraje jiným stylem, tak on zase může přinést svůj styl do svého týmu a nemusí se přizpůsobovat stylu ostatních trenérů a soupeřů.

Co dosud bylo hlavním problémem Slavie v této sezoně?
To, jak se točilo hodně hráčů, jak přicházeli a odcházeli, a než jsme si na sebe stihli zvyknout, už tu byl zase jiný hráč. Přidala se marodka, kdy se nám odložil zápas v době, kdy jsme byli v dobrém rozpoložení. Pak odešel další hráč a to byl největší kámen úrazu. Teď už to s naší ustálenou sestavou může jít jenom nahoru, i co se týče situace v tabulce.

V sobotu jste v Děčíně ještě čtyři minuty do konce byli zpět o stále hratelných osm bodů, ale na vašem kontě bylo jen 64 bodů. Selhal vám hlavně útok?
Nevím, jestli by to tak šlo říct. Myslím, že to bylo spíš o malých detailech. Neproměnili jsme spoustu šestek, minout 14 z 28 je jistě velký problém. Taky jsme nedali párkrát zpod koše i pár volných střel z dálky, takže to mohlo být jiné. Nejde ale spoléhat, že to vždy bude padat, takže rozhodovaly ty malé detaily, jako neproměněná smeč, jeden nesportovní faul a takové věci.

Šestky máte v sezoně pod 70 procenty, sráží vám skore a šanci na úspěch častěji?
Tohle byl první zápas, u kterého bych řekl, že ho to možná rozhodlo. Nejde samozřejmě chtít proměnit všech 28 a vyhrát tak o dva. Stačilo by ale dát o čtyři navíc a to momentum i rozdíl by pak mohlo znamenat úplně jiný zápas. Jinak další podobné utkání si nepamatuju, že by právě trestné hody mohly být takovým faktorem. Vím jen o jedné prohrané koncovce, kdy jsme to mohli šestkami překlopit na svou stranu.

Šestky vás nyní shodily zrovna v zápase, kdy jste na své poměry slušně bránili, že?
Obrana byla určitě největším rozdílem oproti našim předchozím zápasům a pro mě to i na hřišti bylo první utkání, kdy jsem cítil, že bráníme jako tým a snažíme se. Získali jsme několik balonů 50 na 50, kdy míč ležel na zemi, a kdy jsme po něm konečně skákali a začali bránit. I v té obraně, kde jsme zatím nejhorší (s 94 body), už to může být jen lepší a konečně v sobě nacházíme tu potřebnou dravost a týmovost.

V poslední době vás občerstvily další dvě posily, jak vidíte jejich přínos?
Na rozehrávce to bude klid a zkušenosti. Teddy Okereafor je třicátník a jeho zkušenosti nejen z národních lig, ale i z reprezentace nám ten klid můžou dát. A Ioannis Agravanis je řecká nátura, která basketem žije, a nám může přinést takovou dravost a emoce a může nás stmelit jako tým.