Baníčku, já jsem s tebou! Navždy

FOTBALOVÝ VIDEOHOVOR S PETREM ŠAFARČÍKEM O fungování klubu a jeho zákulisí toho ví zřejmě víc od zelených trávníků, než zpod bezedných košů. A to je hráčem Kooperativa NBL. Guard Sov z pražské Folimanky Petr Šafarčík však dostal díky „rodinnému angažmá“ v ostravském Baníku unikátní možnost nahlédnout velmi detailně do fotbalového zázemí. A o některé své poznatky se tento věrný fanda Baníku, který se nevozí jen na vlnách momentální popularity, nyní podělí i s vámi.

FOTBALOVÝ VIDEOHOVOR S PETREM ŠAFARČÍKEM O fungování klubu a jeho zákulisí toho ví zřejmě víc od zelených trávníků, než zpod bezedných košů. A to je hráčem Kooperativa NBL. Guard Sov z pražské Folimanky Petr Šafarčík však dostal díky „rodinnému angažmá“ v ostravském Baníku unikátní možnost nahlédnout velmi detailně do fotbalového zázemí. A o některé své poznatky se tento věrný fanda Baníku, který se nevozí jen na vlnách momentální popularity, nyní podělí i s vámi.

Petře, jen pro ujištění - jste stále fanouškem Baníku?
Jo, jsem. Byl jsem a vždycky budu. Za tu dobu, co tam taťka byl angažovaný, mi přirostl k srdci ještě víc než běžnému fanouškovi. Samozřejmě ta situace, která nastala (letošní sestup do druhé ligy), není ideální. Je to škoda, ale věřím, že se z toho Baník dokáže rychle vyhrabat a já mu přeju jenom to nejlepší. Určitě ho budu dál sledovat a fandit mu.

Odkdy jste fanouškem?
Asi od devíti nebo deseti. Baník tehdy vyhrál titul (2004, první český), což byl největší úspěch v novodobé historii. V tu dobu už u toho táta nějak byl a začal mě na fotbal brávat. Tehdy to byla neskutečná euforie, celé město žilo jenom fotbalem a na každý zápas chodilo 17 tisíc diváků. Tehdy jsem do toho spadl a stal se ze mě velký fanda.

Váš vztah ke klubu tedy nijak nenarušilo, že během zimy v klubu otec jako majitel a šéf skončil?
Ne, to ne. Nic se nezměnilo. Baník dál sleduju a snažil jsem se na nějaké zápasy i dostat, když mi to dovolil program. Rozdíl je teď jen v tom, že už nevidím tak detailně do chodu klubu.
 

Které zápasy v minulé sezoně jste stihl?
Byl jsem na zápasech Baníku na Spartě, pak na Slavii nebo na Bohemce. Takže pražská utkání jsem stihl vesměs všechna. A jestli chodím do kotle? Většinou jsem byl s kamarády, takže jsmě měli místa, na která jsme sehnali lístky, spíš v „neutrálních“ sektorech.  

Co všechno jste se o fotbale díky zapojení svého otce dozvěděl?
Bylo toho hodně, nejen o vnitřním fungování klubu, ale i o celém fotbalovém prostředí. Je to velice zajímavé a jen se mi potvrdilo, jaký rozdíl mezi fotbalem a basketem u nás je. Točí se tam mnohem víc peněz, je kolem toho mnohem víc lidí a zájem médií a fanoušků je úplně jinde než u basketu.

Byla by i nějaká historka z fotbalového zákulisí?
V důsledku mnohem většího zájmu médií a fanoušků se ve fotbale pracuje pod obrovským tlakem, který je výrazně větší než v basketu, protože se tam točí o dost víc peněz. A i tím, že to sleduje tolik lidí, je tlak na výsledky opravdu velký. A i když to zvenku vypadá, že sezona při letní a zimní pauze netrvá celý rok, tak ti zaměstnanci klubu fungovali celý rok, každý den a opravdu klobouk dolů před každým, kdo se tomuhle byznysu věnuje, protože je to časově i psychicky hodně náročné.

Neslo se u vás doma hodně těžce, že Baník právě tuhle sezonu sestoupil po půlstoletí z první ligy?
Téma to určitě bylo, protože to je škoda. Předchozí tři roky se ligu vždy podařilo zachránit, ale teď už nastala situace, kdy to nešlo. Všechny nás to mrzí, ale jak jsem řekl, věřím v brzký návrat.

Byl jste letos v kabině kvůli výkonnosti Baníku terčem mnoha poznámek?
Ani ne, kluci si mě moc nedobírali. To spíš když jsme dvakrát hráli v Ostravě, jsem se setkal s nevolí ze strany domácích fanoušků, kdy šlo spíš o urážky a sprosté výrazy na tátu a celou naši rodinu. Nezbývá pak, než nad tím mávnout rukou a jít dál.

S kterými ligovými hráči se znáte víc?
Ještě dva roky zpátky, kdy jsem měl víc času jezdit na zápasy i do Ostravy, a být tam i v létě, dokud jsem měl volno, udržoval jsem kontakty třeba s chorvatským záložníkem Davorem Kukecem.

Sám jste jako kluk hodně váhal, zda se rozhodnout pro koše, nebo branky?
Ano, hodně. Asi do dvanácti jsem hrával oba sporty současně. Fotbal mě taky hodně bavil, byl jsem útočník, ale nedosáhl jsem takové talentové úrovně jako v basketu, takže jsem se rozhodl pro něj.