Bažant: Do konce života! Hruban: Dejte mi lahev!
Z roku na rok skoro zdvojnásobil svůj střelecký průměr, letos hrává už 19 minut a jeho nové sebevědomí ve Finále 2 ukázaly dvě situace. Nejdřív zvedl na vrcholu trojky dalekou střelu, ač dvoumetrový obránce Welsch stál hned před ním. A pak si seběhl pro přihrávku do vymezeného území k zakončení přes dalšího reprezentačního kapitána Luboše Bartoně. V současné sestavě Děčína už Lukáš Bažant prostě musí ukázat svou důležitost, tak jako to udělal v bezmála dvacítce utkání letošního ročníku, kdy končil s dvojciferným nástřelem. Ve druhém finále s Nymburkem nakonec posbíral 5 bodů a 6 doskoků za 25 minut. A v kulise 4850 fanoušků ukořistil hlavně zážitek na celý život.
Z roku na rok skoro zdvojnásobil svůj střelecký průměr, letos hrává už 19 minut a jeho nové sebevědomí ve Finále 2 ukázaly dvě situace. Nejdřív zvedl na vrcholu trojky dalekou střelu, ač dvoumetrový obránce Welsch stál hned před ním. A pak si seběhl pro přihrávku do vymezeného území k zakončení přes dalšího reprezentačního kapitána Luboše Bartoně. V současné sestavě Děčína už Lukáš Bažant prostě musí ukázat svou důležitost, tak jako to udělal v bezmála dvacítce utkání letošního ročníku, kdy končil s dvojciferným nástřelem. Ve druhém finále s Nymburkem nakonec posbíral 5 bodů a 6 doskoků za 25 minut. A v kulise 4850 fanoušků ukořistil hlavně zážitek na celý život.
"Je to tak. Před takovým publikem se často nehraje a i přes porážku jsme si to s fanoušky užili. A tak by to mělo být," pravil Lukáš. "Bylo to neskutečný a já měl z té atmosféry husí kůži," dodal ve videorozhovoru pro NBL.cz válečnický forward, podle nějž hluk byl na zimním stadionu ještě větší než ve standardním domácím protředí Sportcentra. A jak to poznal? V poločase mu zvonilo v uších.
Co ještě Lukáš prozradil? Třeba to, zda ho atmosféra se čtyřnásobkem běžného počtu diváků přemáhala. Padlo i slovo o ulitě, o tom, jak se podařilo Nymburk vydráždit, i o hrdosti na to, jak s celočeskou sestavou jeden a půl zápasu Děčín trápil evropský celek, který musel zapnout na plné pecky.
Křídelník se nemohl vyhnout ani otázce na rozhodující sekvence utkání, šestky házené proti zalidněné tribuně, duel číslo 3 a také na rozlehlé, leč chladné hokejové šatny.
Atmosféru, jakou si v Česku na zápase ještě ještě neužil, si pochvaloval i křídelník mistra Vojtěch Hruban. A dodal, že jeho týmu pomohla dokonce ještě víc než domácím.
V čem? A proč stále trvá na tom, že atmosféra ve Sportcentru navzdory téměř pěti tisícům diváků v hledišti zimního stadionu bývá ještě silnější? I tohle před týmovým busem vysvětlil.
Reprezentační small forward také uznal, že Děčín je jedním z mála míst, kde jde něco jako pět tisíc na lize dokázat, přiznal, kdo z týmu měl slabší střelbu, a odhalil, z čeho v zápase pramenily nůše uloupených míčů.
A na závěr přišly dvě zásadní odpovědi na tyto otázky:
1. Jak mistrovi zní stále častější věty play-off soupeřů o cíli Nymburk doma porazit?
2. Jaký byl důvod "brutálního" ztrestání lahve s vodou po vystřídání na začátku třetí čtvrtiny?