Beksa potřetí v řadě třetí. Čeká ji boj o LM
ECHO DUELU 3 O BRONZ Mělo to být drama až do konce, východočeský krvák s nejasným rozuzlením. Už po polovině třetího a rozhodného představení série o bronz však bylo zřejmé, že na pardubických prknech bude všechno poněkud jinak. Domácí Beksa v tu dobu vedla 46-27 a v suverénní krasojízdě pokračovala i po změně stran, až k vítězství 84-59. To vyznačilo už dvojitou obhajobu bronzových medailí, v sezoně, která však pro klub opět skončila jako nenaplněná. Poté, co se tým v jejím úvodu neprotlačil do základní fáze FIBA Europe Cupu, nedostál ani svým finálovým ambicím v Kooperativa NBL.
ECHO DUELU 3 O BRONZ Mělo to být drama až do konce, východočeský krvák s nejasným rozuzlením. Už po polovině třetího a rozhodného představení série o bronz však bylo zřejmé, že na pardubických prknech bude všechno poněkud jinak. Domácí Beksa v tu dobu vedla 46-27 a v suverénní krasojízdě pokračovala i po změně stran, až k vítězství 84-59. To vyznačilo už dvojitou obhajobu bronzových medailí, v sezoně, která však pro klub opět skončila jako nenaplněná. Poté, co se tým v jejím úvodu neprotlačil do základní fáze FIBA Europe Cupu, nedostál ani svým finálovým ambicím v Kooperativa NBL.
Bronzové umístění by nicméně mělo znamenat alespoň účast v kvalifikaci o Ligu mistrů (LM).
Pro poražené Tury se bezvítězné období výbojů do města perníku protáhlo už na kompletních osm sezon. Svou kletbu nedokázali prolomit ani v beznadsázky „Zápase jejich dosavadního ligového působení“. Tak blízko k medaili, jako pouhých 40 minut čistého času, ještě nikdy ani náznakem nebyli. I tak je pro ně ale ročník 2017/18 ročníkem přepisování klubových dějin, který může vedle čtvrté příčky skončit i sladkým bonusem v podobě účasti v pohárové Evropě, o níž se rozhodne v nejbližších dnech.
Třetí bitvu o bronz odpálil sobě vlastním stylem - dvěma trojkami a celkem deseti z úvodních 12 bodů týmu – pardubický guard Spearman. A když svou demoliční práci završil, navázal na něj podkošový lamželezo Švrdlík, který létal do brejků a kolem obruče se točil jako jeřáb, který své šikovné háky věšel do koše jeden za druhým, aniž si s ním jakýkoli obránce věděl rady.
A když Turům téměř nevykvetla střelecká pšenka z dálky, propadli se už po první čtvrtině na 20-12. Trojky Kenta s Půlpánem spolu s dalšími údery Švrdlíka vysunuly už po 15 minutách vedení domácích až na 36-20, k čemuž pomohl i třetí faul klíčového snajpra hostů Slezáka, který byl posouzený při „hašení“ protiútoku soupeře jako nesportovní. A jakmile se v závěru půle rozjel i playmaker Půlpán, který se zaskvěl průnikem s obhozením míče za zády a pak i parádním uvolněním na trojce zcela volného spoluhráče, už po 20 minutách to začalo pro Pardubice cinkat. A protože Svitavy ani po změně stran nenašly síly na zvrat, mohl stojící pardubický fanklub začít slavit už dlouho před koncem.
Jejich tým jednoznačně vedli Spearman (24+7F+, trojky 7/4) se Švrdlíkem (18), za z pole jen 36procentní hosty dvojciferně korigovali pouze Roseboro (12+7 doskoků) a Slezák (10). Beksa si víc pomohla z trojek (24/9 – 27/6), šestek (25/17 – 16/7), bodů zpod koše (34-26) i z brejků (21-6), navíc také méně ztrácela (ztráty 8-13).
Levell Sanders (asistent BK JIP Pardubice): „Hlavním důvodem vítězství je naše obrana. Do zápasu jsme vstoupili s velkou agresivitou, vytvářeli jsme velký tlak na hráče s míčem: dobře to začal Jirka Welsch, po vystřídání v tom pokračoval i Viktor Půlpán. Co se týče útoku, ten vždycky vychází z obrany. Dobře jsme pohybovali míčem, hráli jsme sebevědomě. Pokud jde o celou sérii, oba týmy si dokázaly uchránit výhodu domácího prostředí, která rozhodla.“
Jiří Welsch (rozehrávač BK JIP Pardubice): „Vyhráli jsme o 25 bodů, ale bylo za tím hodně úsilí a energie, které jsme do toho dali. Je dobře, že jsme vyhráli, že jsme takhle zakončili sezonu a konečně, po měsíci a půl, jsme měli takhle jednoduchý zápas. Dnes to z naší strany bylo uvolněnější. Hlavní příčina příznivého průběhu utkání byla právě v tom - my jsme byli v celém play-off tým, který když nebyl přitlačený ke zdi, neměl stoprocentní koncentraci, nehrál na svoje možnosti. Teprve když jsme se dostali pod tlak - už od série s Ústím, tak pak v pátém zápase s Opavou, který jsme sice prohráli, ale předvedli jsme nejlepší výkon v celé sérii - a hráli jsme s nožem na krku, dokázali jsme ze sebe vymáčknout to nejlepší. Takhle, jak jsme hráli dneska, je potřeba hrát od začátku každé série.“
Lubomír Růžička (trenér DEKSTONE Tuři Svitavy): „Beksa výborně bránila a v útoku výborně pohybovala míčem. Výsledek je dílem hlavně výborné obrany Beksy: většina našich střel byla dobře pokrytá, byla v časové tísni, my jsme špatně řešili situace na útočné polovině. Hned v první čtvrtině jsme si sice vytvořili dobré střelecké pozice, ale neproměnili jsme je. Pozdě bycha honit - Beksa se pak uklidnila, a jakmile je domácí tým v klidu, hraje opravdu výborný basketbal a za to mu je potřeba sportovně pogratulovat.“
Jiří Jelínek (power forward DEKSTONE Tuři Svitavy): „Při rozdílu 25 bodů se zápas hodnotí těžko. Položilo nás, že jsme na začátku nedali nějaké otevřené trojky. Potom jsme začali víc a víc střílet, mysleli jsme si, že to individuálně zlomíme, což nás dostávalo níž a níž. Přidaly se k tomu nějaké obrané chyby a rozdíl narůstal. Víme, že Pardubice mají víc pokusů z „bedny“ než za tři body, čehož se držely. Naše úspěšnost byla bohužel až šílená. Pardubice hrály to, co umějí, hrály to svoje.“
