Bolí to jako čert! Ale myslím jen na výhru!
KOLÍNSKÉ ECHO ČTVRTFINÁLE Jak často říkají sportovci, bolí ho poslední dny celý člověk. Po vzdušeném střetu s Orlem Norwou ze druhého čtvrtfinále podkošovému tvrďákovi Ladislavu Horákovi rozhodně není do skoku. Jeho Medvědi stojí zápas od konce sezony a jeho tělesná schránka po tvrdém dopadu na kostrč úpí, skučí a naříká.
KOLÍNSKÉ ECHO ČTVRTFINÁLE Jak často říkají sportovci, bolí ho poslední dny celý člověk. Po vzdušeném střetu s Orlem Norwou ze druhého čtvrtfinále podkošovému tvrďákovi Ladislavu Horákovi rozhodně není do skoku. Jeho Medvědi stojí zápas od konce sezony a jeho tělesná schránka po tvrdém dopadu na kostrč úpí, skučí a naříká.
„Od zadku nahoru mě bolí celá záda, ohledně zítřka tak netuším,“ říká směrem k domácímu Utkání 4, ale přece jen je znát, že hru minimálně zkusí.
Už Duel 3 na Hané byl pro něj řádnou zatěžkávací zkouškou. „Šel jsem do něj pod prášky a po celý průběh utkání mi bylo špatně, takže jsem ze hry odstoupil. Teď jsem prášky vyřadil a bolí to jako čert,“ odkazuje nejen ke svým třem minutám z prostějovské palubovky.
Bez ohledu na svůj stav ale Horák nepochybuje o jednom. A to je víra v úterní úspěch na domácím kurtu a tedy ve vyrovnání série. „Jdeme do toho s tím, že nemyslíme na nic jiného než na výhru, a na to, že si to v pátek v Prostějově rozdáme o postup. Oni jsou sice pořád favority, ale my hrajeme doma, kde jsme daleko silnější, a budeme se snažit si sezonu prodloužit. Rozhodne to, kdo bude chtít vyhrát víc. My si doma nechceme uříznout ostudu, naopak hodláme ukázat, že v Kolíně se neprodává kůže lacino.“
Medvědi ovšem musí zapomenout na to, co se jim stalo v Utkání 3, jež ztratili o dva parníky (108-62). „Prostějov měl v první půlce famózní úspěšnost střelby, skoro nemíjel a s tím se hrálo těžko, protože na co sáhli, to jim vyšlo. A po poločase už náš trenér některé hráče šetřil,“ podotkl Horák.
Orli měli doma pevnou obranu, v níž získávali míče a tím i munici do protiútoků. „My jsme hráli naivně, nepůjčili jsme si balon, jak bychom měli. Jim naopak všechno vycházelo, dávali otevřené trojky, a když chytili slinu, už je nešlo zastavit.“
Kolínská defenziva navíc pořádala už od první půle den otevřených dveří, chyběla v obličeji střelců a často byla ve stavu chaosu. „Vázla nám komunikace. My jsme měli za úkol některé clony přebírat, takže buď si to dva hráči nepřebrali, nebo přebírali, co neměli. Asi nám chybělo větší soustředění.“
Zajímavostí třetího utkání byl i úplně nově složený perimetr v základní pětce, kdy trio Glover, Ličartovský, McEachin nahradilo Hunta, Bakiče a Vocetku, kteří zahajovali Duel 1 i 2. Bylo to překvapení, které nevyšlo?
„To netuším, asi to byl taktický záměr. Trenér nám to ale nezdůvodňuje, jen den předem oznámí základ pro zápas a další komentáře k tomu nejsou potřeba,“ říká Horák.
„Kouč byl přesvědčený, že ten základ pro třetí utkání byl dobrou variantou, navíc o nás je už známé, že ne vždy začínáme s tím nejsilnějším. Kolikrát je potřeba, aby výkon týmu zvedla druhá vlna. Ono ani nejde dát na začátek všechny nejlepší hráče a pak být vyšťavený. Pořád se musí držet stejný rytmus a tempo. I proto měl Bojan Bakič nastoupit z druhé vlny, zvednout to a přidat nějaké body, aby nám nedocházel dech. U nás je tohle prostě trochu jinak – prvním nebo druhým střídáním v zápase se kolikrát teprve nadechujeme,“ usměje se power forward.
