Bosákolog a novinář si prošel ohněm

S LUKÁŠEM BUKOVJANEM I vyučující pedagogové na žurnalistické katedře v Olomouci se tomu nemálo podivovali. „Vy, ligový basketbalista, jste si vybral bakalářskou práci o fotbalovém komentátorovi?“ On si ale nemohl pomoct, a tak se vydal zkoumat osobnost kdysi verbálně velmi nespoutaného Jaromíra Bosáka a jeho přínos tuzemské sportovní žurnalistice. A k čemu opavský rozehrávač Lukáš Bukovjan dospěl?

„Za Jaromírem jsem dvakrát vyrazil dělat rozhovory až do Prahy. A můj závěr byl zhruba takový, že jeho komentátorský styl je velmi originální, přičemž hodně kolegů se jej snaží napodobit, což se ale míjí účinkem,“ říká v rozhovoru pro NBL.Basketball 22letý studující playmaker k rezultátu svého 174stránkového eposu, jejž dokončil po dlouhých celodenních šichtách loni na jaře, jak sám dodává, jen díky epidemické výluce v NBL. A aby toho neměl málo, hned na podzim rozjel i magisterské studium.

Lukáši, nebyl Jaromír Bosák poněkud překvapen, že si jej někdo vybral jako téma pro tak velkou práci?
On byl rád. Samozřejmě já jsem musel být objektivní a nemohl jsem ho tam vychvalovat, ale je pravda, že jeho styl je mi sympatický.

Pojďme ale i k horkému aktuálnímu dění – jak byste jako nyní už vystudovaný žurnalista ohodnotil svůj sobotní výkon s Hradcem, kdy jste jako první rozehrávač - při zatím nejvyšší minutáži za působení v NBL - dovedl doma Opavu k 19bodovému vítězství?
Určitě tam byly i nějaké chyby, přesně tři hloupé ztráty, kterých se musím vyvarovat. Plus tam nastaly některé situace, které by třeba „Šířa“ (ústřední dirigent týmu Jakub Šiřina) viděl hned a z lavičky mi s tím musel radit. Nebyl to tedy hvězdný výkon, ale podle mě jsem neudělal ani ostudu a důležitá je výhra.

Jak detailně vás nyní absentující kolega z lavičky koučoval?
Zavolal si mě párkrát, když se házely šestky, aby to nemusel dělat „Čouda“ (trenér Czudek). Říkal mi, abych se díval, kde mám otevřeného střelce, když byl třeba bránící Stamenkovič dost odstoupený od „Larryho“ Jurečky. Během hry na měl ale nekřičel. Jinak za ty rady jsem byl rád, řešili jsme to navíc i po zápase, jak to obvykle hraje on, což mi určitě pomůže.

Ze zápasových fotografií se zdá, že váš osobní kouč byl dost nespokojený…
(usměje se) No, jak to nazvat? Byly to rady, ale velmi důrazné. Zase to ale nebylo tak, že by mě nějak hodně kritizoval.

Na jak dlouho to vůbec s jeho koleny vypadá?
Jak říkal asistent Kryštof Vlček, může to být týden, nebo i tři. Záleží, jak se Kuba bude cítit. My ho samozřejmě budeme do další fáze ligy potřebovat.

V zápase jste měl i díky zkušenému kolegovi až tři trenéry, kdo na vás mluvil nejvíc?
Od „Čoudy“ tam pokyny samozřejmě byly taky a do toho mi radil i Kryštof Vlček, který se soustředí na obranu, a od něj jsem měl za úkol víc tlačit na Stamenkoviče.

Když jste před zápasem věděl, jaká je situace, jak jste si na momentálně rozjetý Hradec věřil?
Věděl jsem, že půjdu na obranu Stamenkoviče a soustředil se hlavně na to. Plus abych neztrácel míče. Stamenkoviče jsem, myslím, ubránil dobře, snažil jsem se po něm „šlapat“ a pomohli mi i naši pivoti Martin Gniadek a Filip Zbránek, kteří dobře pracovali ve clonách. Stamenkovič nakonec dal dva body, tak se mi to snad povedlo.

32:17 je zatím vaše nejdelší šichta v NBL. Nezadýchal jste se, když letos bylo vaším maximem 21 minut?
Obvykle „hulím“ na konci svého prvního vstupu, ale potom už to bývá lepší, organismus už si na tu zátěž v dalším průběhu zvykne.

Jak se při tak dlouhé minutáží vyhánějí z hlavy ztráty, když musíte hrát dál?
Vyhání se líp, když vím, že se na hřiště ještě vrátím. A během hry se prostě musí hrát dál. „Čouda“ mi říká, že nesmím chyby kumulovat, což se, myslím, nedělo, abych ztratil ve dvou útocích za sebou. Na ztráty ale při hře nejde myslet, následuje hned další důležitý útok a člověk by si tím stejně nepomohl.

Poslední zápasy se vám minuty zvedají, třeba před Hradcem jste hrál 21 minut v Kolíně. Má to zásadní důvod?
To by musel říct trenér. Asi mi víc věří a já se mu za to snažím odvděčit.

V letošní sezoně jste prakticky na dvojnásobku předchozích tří ročníku, kdy na vás v průměru vždy vycházelo jen 7 minut. Měla by tato sezona být průlomem?
Já jsem na konci té minulé podepsal novou smlouvu na tři roky, za což jsem rád. A pokud se mnou budou v klubu spokojení, tak bych ji měl naplnit. Domluvili jsme se s trenérem, že letos budu dostávat víc minut, navíc je teď zraněný (na pozici guarda) Radim Klečka.

A závěrem ještě jedna odbočka k absencím – už od Vánoc vám chybí Miroslav Kvapil. Jak to vypadá s jeho návratem?
Jak jsme měli několik kluků pozitivních na covid, tak Míra byl ještě v karanténě, ale už se vrátil do tréninku a měl by už i hrát.