Bývalý sparťan šéfem Slavie. S velkými plány i vírou v záchranu

Ve sportovním mikrokosmu české metropole by se to mohlo na pohled zdát jako ten nejzásadnější možný veletoč.

Basketbalová planeta má ale v tuzemsku poněkud jiné zákonitosti než ta fotbalová. A i pro něj to bylo spíš jen utužení celoživotní lásky na jiné adrese. Takže když dlouholetý ligový hráč Sparty na začátku letošní sezony dostal možnost řídit podkošové dění v Edenu, nejspíš vůbec neváhal.

A na jejím sklonku už může trochu bilancovat. Nyní již jistá barážová účast Slavie sice bývalého centra a syna dvou českých legend Davida Doušu nemůže naplňovat radostí, ale jako předseda klubového představenstva sešívaných už musí hledět i dál než za horizont jednoho ligového ročníku. A hlavně jako správný šéf pevně věřit v záchranu. Pomalu už také začíná vyhlížet i světlejší zítřky - ty v nové hale pro téměř deset tisíc lidí, s bojem o přední ligové příčky a s participací v pohárové Evropě.

Pane Doušo, povězte nejdřív, jak se někdejší sparťan stal předsedou Slavie?
Je to taková životní cesta. Já jsem po skončení hráčské kariéry začal pracovat s Phillipem Parunem (zastupuje řadu předních českých hráčů) a dva roky jsem byl hráčským agentem. Potom jsme se spojili s největší reklamní agenturou na českém trhu Ogilvy and Mather, která v té době hodně šlapala do sportu a dělala velké akce jako Jizerskou 50, Primátorky, a později, to už pod hlavičkou Raulu (sportovně marketingová agentura, která organizuje a zaštiťuje největší sportovní akce), jsme přidali i další projekty jako Běhej lesy, Road Classics a jiné. A basket mám celý život hodně rád. I teď, ve svých skoro 47 letech, pořád hraji pražský přebor. A asi tři roky zpátky se otevřela příležitost pomáhat s Raulem v komunikaci a obchodě basketbalové Slavii. A loni na jaře jsme se s majitelem Raulu Markem Tesařem, který je velký slávista, dohodli, že do pomoci klubu půjdeme. Nakonec jsme do Slavie vstoupili až loni v září, tedy do nastavené a prakticky rozběhnuté sezony. A jsme tam, kde jsme teď. (usměje se).

Co všechno máte v klubu s Raulem na starosti?
Tahle sezona je pro nás vzhledem k termínu nástupu zkušební. Postupně jsme přicházeli na to, jak fungují klubové procesy, jak uvnitř basketbalové Slavie, tak i ve vztahu k velké Slavii, k fotbalu a dalším spolkům v rámci slávistické rodiny. Původní dohoda byla, že se budeme starat o obchod a marketing, o budování značky v rámci Kooperativa NBL i velké rodiny Slavie a starat se o stávající partnery a přivádět k basketbalu i nové. Máme vizi, jak klub budovat dál, aby se z něj jednou stalo čtvrté sportovní S v Praze, po dvou fotbalových (Sparta a Slavia) a jednom hokejovém (Sparta). Máme ambice hrát o titul a v evropských pohárech. Vím, že to může působit úsměvně v kontextu letošních výsledků, ale někdy je potřeba se v životě odrazit ode dna, aby se člověk dotkl hvězd. A ruku v ruce s tím jde to, jak chce velký spolek Slavia dobudovat infrastrukturu v Edenu, kde by v horizontu šesti až osmi let měla vzniknout multifunkční hala pro osm až devět tisíc diváků, která bude nejen pro hokej, ale bude snadno přestavitelná i pro míčové sporty. A věříme, že v té době mezi mini už bude první mužský basketbal. A možná i ženský.

A vy jste k tomu všemu nyní i předsedou klubu.
Ano, je to tak, ale je zároveň třeba říct, že se i nadále starám o další projekty, které v Raulu děláme, jako je Jizerská 50, nebo Běhej lesy a několik dalších. Klíčové tak budou role generálního manažera, prezidenta, trenérů, akcionářů a dalších lidí v klubu, kteří musí být tím motorem, který ho potáhne směrem k vizi, kterou basketbal na Slavii má. Plánuji se do procesu zapojovat, jak jen to bude možné. Neberu to čistě jako práci. Basket je i díky rodinnému zázemí (rodiče Hana a Zdeněk jsou tuzemskými podkošovými legendami) pro mě jednoznačně sportem číslo 1.

Budete jako předseda klubu blíž i ke sportovní stránce věci?
Mám k basketu blízko. Ale v momentě, kdy se nám podaří dostavět sportovní manažerský tým – tedy osu sportovní ředitel – trenér a asistenti A-týmu – trenéři a další osoby okolo mládežnického programu, bychom jim chtěli nechat maximální autonomii. Jsou to hlavně oni, kdo zodpovídá za sportovní výsledky klubu. I když, jak všude platí, ultimátní zodpovědnost za stav klubu směrem k jeho akcionářům nese předseda představenstva. Chceme co možná nejužší propojení A-mužstva s klubovou mládeží. Už několik let platí, že ke Slavii patří i Tygři Praha. A my bychom byli rádi, aby se to propojení už zhruba dvanáct let fungujícího mládežnického programu se zhruba 450 dětmi ještě prohloubilo. Od toho si slibujeme další rozšíření počtu kluků a holek, kteří a které propadnou basketu, a v programu vyrostou v top talenty pro český basket. Už teď z úplně prvních přípravek dorůstají hráči do věku, ve kterém jsou ti lepší z nich připraveni nastoupit do NBL, či ŽBL.

Kolik za očekáváním je sezona, která skončí baráží a bojem o záchranu NBL?
Po předminulé sezoně, kdy Slavia postoupila z první ligy do Kooperativa NBL, a po minulé, kdy to z 10. místa dotáhla do předkola play-off, ve kterém jednou porazila pozdějšího mistra z Opavy, nelze letošní sezonu považovat za úspěšnou.

Jak dlouhý by byl seznam důvodů, proč Slavia musí do baráže?
Z úcty k práci lidí, kterých by se ten seznam přímo týkal, si dovolím neodpovědět. Důvody ale máme zcela jasně pojmenované. A je fér říct, že některé z nich míří samozřejmě i do vlastních řad.

Zkusme to tedy po částech. Jaká panuje spokojenost s působením kouče Salgada?
Trenér nese za výsledky hlavní zodpovědnost vedení klubu. Ale má na ně vliv i řada dalších faktorů jako zázemí, servis pro hráče, kvalita tréninkového procesu, rozpočet, organizace týmu a další. Jedním dechem ale dodávám, že trenéra vybralo vedení klubu. A to také musí nést zodpovědnost za tu volbu.

Bude portugalský kouč v klubu pokračovat? Nebo je to závislé i na udržení NBL?
Trenér má smlouvu do konce této sezony. Pokračování v tuto chvíli není téma.

Kádrem se také protočila nemalá řada hráčů, z nichž někteří zůstali jen na chvíli, v závěru sezony se vaše sestava i dost zúžila. Kde byl zakopaný pes tady?
Fluktuace je daná do velké míry tím, že tým je postavený na cizincích. To jsou často hodně mladí hráči, i hned po univerzitě. Takoví hráči jsou často sázkou do loterie. Některé volby se podaří, jiné ne. A zde je potřeba říct, že jsme letos často sáhli vedle. Do budoucna platí to, co jsem říkal na začátku - chceme mít české jádro s několika zkušenými hráči, kteří budou tvořit a ponesou ducha týmu. Ten chceme doplnit mladíky z Tygrů a dalšími talenty. A teprve na konci tohoto procesu chybějící pozice doplnit několika málo cizinci. Věříme, že není dobrá cesta pro náš klub, ani český basket stavět tým okolo pětice cizinců.

Po odchodu britského reprezentanta Okereafora z rozehry jste zůstali bez větší opory na pozici dirigenta, kde musel zaskočit hlavně Radek Pumprla. Padlo tedy rozhodnutí už další posily nehledat?
Ano. V tuto chvíli už ani posílení není možné. Aby hráč mohl nastoupit do baráže, musel být na soupisku připsán nejpozději do 28. února. My jsme tam dopsali několik mladíků, abychom měli jistotu, že budeme mít tým pro baráž. Už se v minulosti stalo, že někteří cizinci až do baráže v týmech i přes platnou smlouvu nezůstali.

Jak velkou roli v tom barážovém konci sehrály rozpočtové limity?
Rozpočet hraje zásadní roli v tom, jaké pak máte možnosti při jednání s hráči, ale rozhodně to není jediný klíčový faktor rozhodující o výsledcích týmu. Z toho, co víme, se náš rozpočet na hráčské platy pohybuje kolem sedmého osmého místa v lize, a tomu naše umístění neodpovídá. Roli ovšem hrají i další faktory jako je reputace klubu, kdy ten náš ještě nemá mezi hráči takovou důvěru jako některé etablované týmy, které hrají ligu už i desítky let. Hráči nemají jistotu, že třeba v další sezoně nesestoupí.

Když Slavia s basketbalovým projektem v elitní soutěži začínala, předseda spolku Slavia Jiří Vrba i další činovníci hovořili i o možném propojení s fotbalovým týmem a celou značkou. Jak to vypadá na tomto poli nyní?
Vztah s fotbalem, ale i dalšími kluby v rodině Slavie se postupně rozvíjí a kultivuje. Existuje už poměrně dobrá spolupráce s fotbalem na komunikační úrovni. Velmi dobrou spolupráci máme i s hokejem. Ale na to, abychom do haly na basket opakovaně dostávali i nebasketbalové fandy, jim potřebujeme ukázat výsledky – vítězný sešívaný mančaft. Úspěch a příběhy, které k němu vedly. K tomu zábavu okolo basketu – ať už na zápasech samotných, nebo mimo ně na sociálních sítích, abychom je dokázali udržet zapojené i mimo dny, kdy se hraje, či mimo sezonu. A v neposlední řadě je třeba příjemné prostředí pro fanoušky, kam se budou rádi vracet a přivádět i svoji rodinu a známé.
 
V záchranu v baráži s vítězem první ligy jednoznačně věříte?
Věřím naprosto. Je to jednoznačný cíl konce této sezony. Chceme udržet Slavii v nejvyšší soutěži pro další léta a už teď v průběhu jara řešíme přestavbu týmu, aby v následujících sezonách hrál v NBL mnohem důstojnější roli, tak jak si značka Slavia zaslouží. To se týká jak hráčského kádru, tak managementu, tak i potenciálních partnerů klubu. Finance jsou pro úspěch zásadní. Partnerům nabízíme nyní jedinečnou příležitost vyrůst společně s basketbalovou Slavií a otisknout tak svoji značku pod úspěšný příběh pražského klubu.

Jde si v tuto chvíli představit, jakou čáru přes rozpočet by ve vašich plánech způsobil případný sestup?
Věřím, že by to nebyla fatální rána pro basketbal na Slavii. Nejspíš by to i v některých ohledech pomohlo k ozdravení klubu a přípravě na NBL restart. Ale znamenalo by to zpoždění v naplnění našeho snu. Proto je nyní naším prvořadým cílem NBL na Slavii zachránit. A chceme tedy, aby tu i na baráž určitě zůstali i všichni současní zahraniční hráči.

Autor: Redakce NBL
Reklama
Detail článku - Kooperativa