Chápu, že vás to překvapilo. Nejste sám

S PROKOPEM SLANINOU A VIDEEM Magistr marketingu Prokop Slanina dobře ví, jak si udělat reklamu. Velikou reklamu! Minulý čtvrtek zaskočil soupeře, vlastní spoluhráče i celou ligu, když vystřihl svůj první triple double v dospělé kategorii, v čemž sehrálo ústřední roli jeho deset asistencí! Těmi skutečně šokoval. Za minulou sezonu měl totiž průměr žádná celá osm finálního pasu na utkání. A do duelu s NH Ostrava zapsal v tomto ročníku šestkrát nulu, dvakrát jedničku a jen jednou dvojku.

„To dávám za vinu statistikům, kteří to píšou,“ skoro přeruší otázku, jež tímto výčtem nelichotek začne. Ale zároveň se u toho směje. „Ne, do tohohle bych se nerad pouštěl, aby mi pak ještě nějaké asistence vůbec zapsali,“ dodává pardubický power forward.

Prokope, co jste minulý čtvrtek posnídal za motivační krmi?
Žádnou zázračnou kaši jsem neměl, ani jsem nepil nic ze Space Jamu. (usmívá se) Byl to klasický den,... jako každý jiný. V tomhle případě se to muselo všechno potkat na hřišti, aby to najednou vyšlo. V tom zápase jsem měl pocit, že komukoli jsem přihrál, ten dal koš. Nemyslím si ale, že by to byla moje zásluha. Kluci prostě po mých výhozech trefovali otevřené střely nebo dávali i přes obránce. Nebylo to tak, že bych vytvořil deset jasných tutovek.

Při vašich dosavadních číslech se ale nutně do slovníku vkrádá označení zázrak…
Částečně to zapříčinilo to, že Nová huť šla po nějakém čase do zóny a já dostával hodně balonů v prostoru kolem čáry trestného hodu, odkud jsem to rozhazoval, a kluci dávali. Jen během té zóny jsem mohl získat čtyři pět asistencí. Vždy je to o tom aktuálním herním plánu soupeře, nicméně chápu, že vás to překvapilo. A nebyl jste sám.

Máte tedy výš, u trojkového oblouku, větší rozhled než pod košem?
To ani ne, spíš ty konkrétní situace by každý hráč v mé situace vyřešil stejně. To znamená, že by vyhodil ven na někoho volného. Není to žádná magie.

Už jste si po více než sezoně v Evropě plně přivykl na to, že když v útoku pošlete míč dál, na rozdíl od NCAA se k vám ještě může vrátit, a nebojíte se ho tedy zbavovat?
No, jasně. Není to jako v mých prvních zápasech po návratu z Ameriky. Zvykl jsem si na ten styl, že míč se k vám dostane i podruhé a nemusím pokaždé hned hrát na koš.

Byla některá z vašich asistencí proti Ostravě, co vás fakt potěšila?
Obecně si hodně cením pěkných asistencí, kdy může spoluhráč hned zakončit. Jedna taková se mi povedla na „Vya“ (Vyorala), který pak v protiútoku zakončil z alley-oopu. A potom jedna na Vojtu Kalného v zóně, kdy jsem mu z trestné čáry balon shodil pod koš a on mohl rovnou smečovat. Jinak to ale nebyly nahrávky typu od Stevea Nashe (usmívá se).


Právě asistence vám pomohly k prvnímu triple doublu dospělé kariéry, tedy včetně univerzitního působení v USA. Nebyl dokonce první vůbec?
V kadetech a v juniorech jsem určitě nějaký měl, ale tenhle byl první po dlouhé době.

Jaké pozdvižení jste tímto milníkem způsobil v týmu a jeho bezprostředním okolí?
No, poměrně velké. Kluci se mě hned ptali, koho podplácím, takže jsem si toho vyslechl poměrně hodně. Ale bylo to ze srandy. Kluci, myslím, byli rádi, že se mi zápas povedl a hlavně že jsme vyhráli.

Na triple double však nepamatuje ani vás týmový sazebník, že?
Ne, my máme jen „kripl double“, což je nula bodů a pět faulů. To se mi ale zatím vyhýbalo. A doufám, že ještě dlouho bude.

S NH jste měl i trojky 4/2 a už po pár zápasech sezony jste dorovnal třemi zásahy celou svou produkci z minulé sezony. Je to další důkaz toho, že i dlouzí musí mít tuhle střelu ve své výbavě?
V mém případě to ještě není nutnost. I podle počtu pokusů nemám trojek tolik, protože náš systém není úplně dělaný na větší počet mých trojek. Střílím, když jsem volný, a to vystřelím i rád. Není to ale pravidelně pět pokusů, jako jsem míval v Americe.

Co vaše v zámoří operovaná ramena, už jsou zase o něco lepší? Cítíte se při střelbě líp?
Jo, asi jo. Řekl bych, že to je lepší. A když to nebude padat, budu to svádět na to rameno. (chechtá se)

V sobotu s USK už to ale ve vašem podání byla zase jen jedna asistence. Byl protivník lépe nachystán?
Soupeř nás měl velmi dobře naskautované, naše akce i celkově. A zápas byl bodově hodně tažený Tomášem Vyoralem a Kamilem Švrdlíkem. Nedostával jsem se tolik k balonu jako proti Nové huti a nebyl jsem v těch situacích, kdy bych mohl míč rozhazovat. Tvoření bylo spíš na Tomášovi a našich křídlech.

To vypadá jako výtka k dirigentovi, že takovou novou kreativní oporu vynechával ze hry, ne?
(smích) Ne, žádný výtka. Když vyhrajeme, tak i kdybych měl „kripl double“, tak ta výhra je nejdůležitější.

S USK jste po sérii šesti zápasů nebyl bodově dvojciferný. Stal jste se po ukončení kariéry dvou významných podkošových kolegů celkově významnějším? Už se od vás při 23 minutách na utkání ty dvojciferné body čekají?
Neřekl bych, že čekají, ale samozřejmě po odchodu Radka Nečase a Ondry Kohouta se moje role nepochybně zvýšila. Dostávám víc prostoru a z toho víc bodů a produkce pramení.

Ve 12. kole jste doslova vyrvali vítězství z rukou USK, jenž na vašem hřišti vedl po 37 minut. Nebýt ale vítězné trojky Vyorala v samém závěru, málem jste nevyužili velikého oslabení soupeře, kterému chyběl playmaker Sehnal. Čím to, že jste této situace nevyužili lépe?
Nejdřív bych vypíchl výkon USK, který hrál velice dobře, organizovaně a dokázal fungovat i bez svého nejlepšího hráče, jejž velice dobře nahradili týmovým výkonem. My neměli dobrý vstup, možná tam bylo i lehké podcenění a pak jsme se na návrat a šťastnou výhru hodně nadřeli. Určitě bych tedy neřekl, že USK stojí na jednom hráči. Tým celkově dokazuje, že se výrazně zlepšil a dal nám těžký zápas.