Cizinec Heinzl útočí s Novou hutí na A1

S DOMINIKEM HEINZLEM Jedenáctá, jedenáctá, jedenáctá, desátá, dvanáctá. Takto trudný je výčet umístění Nové huti z posledních pěti sezon. Proto její víkendový průnik do elitní osmičky má povahu jedné ze senzací podzimu, jíž se může rovnat snad jen třetí post soví letky bez zásadních podkošových mužů.

„Těžká odpověď, je to vyrovnané,” váhá při otázce na větší překvapení první třetiny sezony Dominik Heinzl, jeden ze strůjců ostravského povstání se 7 výhrami z 16 utkání.

„Pokud jde o USK, my si celou dobu říkali, že buď bude výborný, nebo hrozný, nic mezi tím. A ukazuje se, že i bez opěrných pivotů se jim daří, protože hrají fyzicky velice náročný a aktivní basket, se kterým jsou úspěšní. Ale i nám se letos daří a rozhodně se k těm hlavním překvapením řadíme,” dodává.

Třebaže skupina A1 nebyla zcela mimo výseč plánů Ostravanů, rozhodně její možné dosažení neberou za samozřejmost. „Už na začátku sezony jsme říkali, že bychom do ní rádi. Nejdřív jsme se tomu sice smáli, ale čím dál víc to vypadá jako reálný cíl, kterého bychom měli být schopní dosáhnout,” hlásí ostravský power forward s otevřeným hledím.

Ve stejném stylu přistupuje i k náhledu na zbývající program základní části, kde NH čekají domácí zápasy s Brnem, USK a Kolínem a venkovní v Hradci Králové, Jindřichově Hradci a Opavě.

„Obě utkání s Nymburkem už máme za sebou, a ač těch šest zbylých zápasů bude velice náročných, podle mě jsou všechny hratelné. A měli bychom do nich jít tak, že by se měly vyhrát. Aspoň já to tak mám nastavené,” podotýká už jen těsně pátý střelec týmu s průměrem 8,5 bodu za necelých 17 minut.

Ve svém dosud posledním vystoupení, při dobytí palubovky Olomoucka, vykouzlil osobní top výkon sezony, s 18 body, 8 doskoky a 4 získanými fauly za pouhých 19 minut, když byl důležitou součástí sestřelu domácích Hanáků z podkošového prostoru v poměru 52 ku 30.

„Máme letos na dlouhých silnou sestavu, ale tohle bylo dané spíš tím, že se trápíme z trojek, odkud máme hroznou úspěšnost, a mohli bychom tak začít víc hrát pod koš, kde to je letos trochu jistější. A v Olomouci se to povedlo,” pochvaloval si.

Hodně si cenil i kolektivního výkonu celého týmu. „Podávali jsme si míč o hodně víc a snažili se nacházet volné hráče. Nebyla tam žádná sobeckost. Navíc bylo důležité, že jsme se vešli do dvanácti ztrát.”

Nemalým faktorem utkání byly už do poločasu fauly nových hanáckých akvizic Nikoliče (3) s Djukanovičem (4) a ještě zásadnější bylo poločasové vyloučení jejich srbského kouče Miljana Čuroviče.

„Ty fauly nějak vyplynuly ze hry, a pokud jde o trenéra, tak po pravdě to trochu přeháněl a na rozhodčí hodně řval, takže se nedivím té první technické. A druhá přišla vlastně až po dohrání poločasu a ani nevím, co se tam dělo,” glosoval Heinzl divočejší druhou čtvrtinu.

Šestadvacetiletý Ostravan se v posledních kolech veze na slušné vlně, když ve třech ze čtyř zápasů i přes nezávratné minuty zapsal dvojciferné body. „Přestal jsem nad tím tolik přemýšlet. Když má člověk míč pod košem a je volný, není nad čím spekulovat a musí se to tam nějak dostat,” zdůrazní.

Heinzlovy aktuální průměry v jeho třetí ligové sezoně ovšem nejsou zdaleka stropovými, neboť v minulém ročníku knihoval 11 bodů za 25 minut. Nutno ovšem dodat, že při znatelně slabší vnitrotýmové konkurenci.

„Asi máme letos trochu jinou herní vizi, poslední dobou hrajeme spíš zvenku a pod košem toho není tolik. A jistě platí, že je nás pod košem víc než v minulé sezoně,” pokýve hlavou hráč, který do Ostravy přesídlil už během své první ligové sezony od Královských sokolů.

„Zatím mi to v Nové huti sedělo, tak uvidíme, jak to bude pokračovat,” dodává.

Jeho opožděnější start do ligy byl způsoben čtyřletým zámořským působením, jež si rozdělil napůl mezi Laramie College v juniorské NCAA a prvodivizní Cal State Fullerton v Los Angeles.

„Ty čtyři roky mě určitě zlepšily v disciplíně, protože v Americe je ten režim ve všech ohledech přísnější, ať při studiu, nebo v basketu. Hlavní přínos byl podle mě jazykový, což se týká angličtiny, a taky jsem si vyzkoušel velice profesionální prostředí, za což jsem hodně rád. A když bych to vzal z pohledu basketu, tak jsem do sebe dostal ten běhavější a fyzičtější, který se v NCAA vyznává,” shrnuje 203 vysoký podkošový hráč, který nezastírá, že návrat ze zámoří pro něj byl těžký.

„Přišlo mi, že se ke mě přistupovalo jako k cizincům, kdy NCAA a zkušenosti z ní se tu neuznávají. Tohle je moje zkušenost a myslím, že u nás se to tak bere obecně. Pokud ti hráči nejsou tady na očích, ale ví se jen o jejich číslech na papíře, není to pro trenéry berná mince. Z evropského pohledu se tak vracejí jako nepopsané listy,” soudí Dominik Heinzl.