Člověk si to nepřipouští. Nechce být obětí

S PAVLEM PUMPRLOU Ještě loni v září byl kapitánem šestého týmu světa. A ještě včera kapitánem nejlepšího mužstva Ligy mistrů. Ze dne na den však zůstal „už jen“ moderátorem vlastní talk show, motivačním řečníkem pro velké firmy a na „vedlejšák“ i šéfem hráčské asociace. Především je ale nyní basketbalistou na volné noze. Pavel Pumprla ovšem i přes prvotní šok z náhlého sbohem od nymburského klubu zůstává nad věcí. Prostě proto, že tu klauzuli o nevyužití opčního roku ze strany klubu ve smlouvě měl. A variantu, že může být uplatněna, musel brát v úvahu.

S PAVLEM PUMPRLOU Ještě loni v září byl kapitánem šestého týmu světa. A ještě včera kapitánem nejlepšího mužstva Ligy mistrů. Ze dne na den však zůstal „už jen“ moderátorem vlastní talk show, motivačním řečníkem pro velké firmy a na „vedlejšák“ i šéfem hráčské asociace. Především je ale nyní basketbalistou na volné noze. Pavel Pumprla ovšem i přes prvotní šok z náhlého sbohem od nymburského klubu zůstává nad věcí. Prostě proto, že tu klauzuli o nevyužití opčního roku ze strany klubu ve smlouvě měl. A variantu, že může být uplatněna, musel brát v úvahu.

„Asi bych neřekl, že jsem to vůbec nečekal. Pakliže ta možnost ve smlouvě je, člověk s tím počítat musí. My si potřebovali dát vědět, jestli sezona bude platná i na ten poslední rok, a možnost ji nenaplnit jsme měli oboustranně. Upřímně – já chvíli uvažoval, jestli se v současné situaci už nepoohlédnout někde jinde, ale nakonec jsme to rodinně zavrhli. Možná tomu ale chtěl osud, že to přišlo z druhé strany a já tu volnost se rozhodnout, co dál, teď mám,“ říkal 34letý forward pár hodin poté, co se o své nové situaci dozvěděl.



I přes vědomí o klauzuli ve smlouvě nicméně dílčí šok z rozhodnutí klubu přiznal. „Člověk si tu možnost nepřipouští. Na druhou stranu už mám za sebou ve sportovním prostředí spoustu let a zažil jsem toho i slyšel hodně, takže dokážu porozumět všem stranám, a proto ten šok nebyl extrémní. Spíš se mi v hlavě rodí myšlenky na to, co nového mi to může přinést.“

Smlouvu na 2+1 rok před dvěma lety uzavíral podle svých slov v době, kdy ještě nebyl jasný nový majitel Nymburka. „Klub tak nechtěl podepisovat na příliš dlouho, a proto vznikla možnost opce, pokud by ten třetí rok nešel ze strany klubu splnit, případně pokud bych já chtěl zkusit jiné angažmá. Bohužel to vyšlo na tuto i pro všechny ve sportu nelehkou dobu a z pohledu klubu rozumím tomu, proč tu možnost chtěl využít,“ podotýká už smířeněji Pumprla, podle nějž však nešlo o výpověď.

„Byla tam možnost oboustranného „buyoutu“, a to od konce sezony do 30. června za nějaké odstupné té druhé straně,“ dodává.

Mistr v klubovém prohlášení uvedl, že Pumprlův návrat je stále možný, až bude jasněji o rozpočtu. Jakou šanci tomu křídelník, který si v Polabí odkroutil celkem sedm sezon, dává?

„Pokud by Nymburk věděl, že v rozpočtu to místo pro mě není, považoval bych to za hotovou věc, ale podle mých zpráv to tak zatím není. Spíš je tam nejistota, jaká bude situace, což se ale týká i velké spousty týmů nejen v Česku a nejen v basketu. Jistě bych rád nebyl tou obětí téhle situace, ale holt to tak dopadlo.“



Podle původního plánu měla být sezona 2020/21 i kariérní rozlučkou, a to s možným sladkým bonusem v podobě účasti na evropském šampionátu v Praze. Jenže ten byl kvůli pandemii koronaviru o rok odložen, a tak by ex-kapitán lvů musel čekat ještě o rok déle. A samozřejmě by musel přehodnotit své rozhodnutí se sbohem reprezentaci, jež jí dal po loňském MS.

„Tajně jsem si myslel, že bych se ještě mohl dostat do slušné formy a pokusit se o návrat do týmu pro EuroBasket v Praze, což by bylo i pěkné zakončení kariéry, pokud by se předtím povedla i sezona v Nymburce. Po světovém šampionátu v Číně se mi po nároďáku zastesklo, ale tím, že se EuroBasket posunul na rok 2022, se automaticky neposunul konec mé kariéry. Teď nemůžu vědět, kde budu hrát, a jak dlouho.“

Ani útok na odsunutý EuroBasket – jako velké lákadlo na domácí půdě - Pumprla nicméně stále nevyloučil, tedy pokud by jeho forma měla požadovanou úroveň. Jistě se jej už naopak nebudou týkat kvalifikace během sezony, ani kvalifikace o olympiádu v červnu 2021. „Je to daleko v zahraničí a navíc pokud by vyšla olympiáda, znamenalo by to celé léto daleko pryč a to kvůli rodině už nechci.“

Forward však nyní víc řeší žhavou současnost. A okamžitě tak začal hledal své nové angažmá. To ovšem musí dávat smysl jemu i rodině. „Mohla by to být nějaká zajímavá destinace, kde by úroveň basketu mohla být i druhotná. Spíš abych si to užil a někde si zpříjemnil ten závěr.“

Co třeba Japonsko?



„I to by byla možnost,“ rozchechtá se. „Otevření jsme všemu a doma mám podporu silnou. Bylo mi řečeno, že můžeme jít kamkoli a rádi půjdeme všichni. Děti jsou ještě dost malé, takže by to šlo provést. Pokud by se něco naskytlo, můžu se dát do kontaktu s Nymburkem a zeptat se na jeho pohled na věc. Čekat teď ale nebudu.“

I když to vyloženě nezavrhuje, působení v jiném klubu v NBL, kde dosud stihl hájit i barvy Opavy a Prostějova, spíš nepředpokládá. Takže mladší bratr Radek se společného vystupování v dresu NH Ostrava nejspíš nedočká. „V NBL je pořád mojí prioritou Nymburk. To by mě něco muselo fakt zaujmout. Nechci tím ale české kluby odrazovat.“

Otázkou také je, zda jako šéf české hráčské asociace a trojnásobný otec, který navíc v koronapauze rozjel i další aktivity, bude mít na denní věnování se basketbalu ještě čas. „Tohle řeším už delší dobu. A teď ještě víc, protože rozpracovaných věcí mám spoustu. Nevím ale, jestli jsem ještě rozhodnutý skončit. Po té nedohrané sezoně mám pořád chuť hrát a třeba nějaké angažmá půjde i s mými ostatními aktivitami zkombinovat,“ doufá.

Jednou z těch nových jsou audio podcasty s výraznými osobnostmi českého sportu nazvané „Cesty vítězů“. Prvními hosty moderátora Pumprly byli Lukáš Krpálek, Jiří Ježek, Andrea Hlaváčková, Ondřej Synek a Zuzana Hejnová. V dnešním nejnovějším díle přijde na řadu gólman Colorada v NHL Pavel Francouz. A následovat budou Petr Koukal či Aleš Valenta. A to už je slušná „galerka“ českého sportu.



„Napadlo mě to už dřív, ale nebyl čas. Byl jsem ovšem ve spojení s někým, kdo má studio vhodné na taková natáčení, a to volno teď mi dalo prostor tuhle talk show rozjet. Nejdřív jsem si myslel, že shánění hostů bude o něco složitější, ale prakticky kohokoli jsem oslovil, si našel čas. Nikoho z dvaceti oslovených jsem zatím nemusel přemlouvat. Už teď mám předtočených dalších deset dílů, abych měl rezervu i na sezonu. Možná na to ale bude mnohem víc času, než jsem si myslel,“ trochu předbíhá zvídavý tazatel, který nemá nejmenší problém zabřednout do hovorů týkajících se úplně jiných sportů.

„Právě naopak – lidi odjinud spíš hledám. Ptám se na věci, co mě zajímají o jejich sportu, a nehraju si na odborníka. Vedle toho se ale ptám i na věci mimo sport a ze života, což mě moc baví.“

A vedle toho Pumprla rozjíždí i byznys motivačního řečníka. „V lednu jsem to absolvoval poprvé a začal o to být slušný zájem. Jenže než došlo na další akci, stopla všechno korona. Chci to ale dál rozvíjet. Na svém příběhu a na bázi zjištěných znalostí chci zaměstnancům firem nebo i studentům na školách předávat, co jsem se naučil, třeba z oblasti motivace, nebo to, co sport může lidem dát, a co by pro ně mohlo být užitečné. Zatím mám velmi pozitivní ohlasy a moc mě to bavilo. Byl jsem třeba na výročním povídání v jedné velké automobilce, nebo ve Whirpoolu, chystám se i na akci Živnostník roku i na vystoupení v Sazce. Může to být jakýkoli typ firmy, protože tohle je opravdu univerzální,“ pochvaluje si Pumprla, který překvapivě nejméně práce měl poslední měsíce s vedením hráčské asociace.

„Řešily se jen klasické věci, ale nic velkého. I v době, kdy jsem očekával nával, se toho podle mých informací kluby chopily docela rozumně, nestrhávaly se extrémní částky z hráčských platů a nevypovídaly se smlouvy. Nevím, jestli ten čas ještě nepřijde, ale zatím je klid,“ těší ho.