Co by se muselo stát, aby mistr letos padl

O BLÍZKOSTI SENZACE S MICHALEM VOCETKOU Do 13. kola to s obhájcem trofeje a jeho téměř stobodovým útokem nejpřijatelněji skouleli hráči Pardubic a Opavy, kteří prohráli shodně o 18. Minulý víkend však nové maximum stanovil nečekaně Kolín, který doma vedl v poločase o osm a diváky držel v napětí až téměř dokonce, kdy padl 79-83, tedy o pouhé 4 body. Plusová hodnocení byste ale ani při tak těsném výsledku v medvědím doupěti nezaslechli.

O BLÍZKOSTI SENZACE S MICHALEM VOCETKOU Do 13. kola to s obhájcem trofeje a jeho téměř stobodovým útokem nejpřijatelněji skouleli hráči Pardubic a Opavy, kteří prohráli shodně o 18. Minulý víkend však nové maximum stanovil nečekaně Kolín, který doma vedl v poločase o osm a diváky držel v napětí až téměř dokonce, kdy padl 79-83, tedy o pouhé 4 body. Plusová hodnocení byste ale ani při tak těsném výsledku v medvědím doupěti nezaslechli.

„Že jsme zatím dopadli nejlíp? Stejně to byla prohra, takže nás to moc nezajímá. Porážka nás naopak hodně mrzí,“ nastavil výsledku zrcadlo pravého sportovce křídelník Michal Vocetka.

Přece se však našlo něco, s čím spokojen byl, a to s dlouho nízkým počtem ztrát (přijatelných 13 za prvních 33 minut utkání). „Nymburk jsme díky tomu nenechali hrát tak rychle a chodit tolik do rychlých protiútoků, čímž zápasy obvykle rozhoduje. To byl i ten hlavní faktor vyrovnaného skore.“

A pak tu bylo ještě něco. „Nevzdali jsme se, ani když šel Nymburk v poslední čtvrtině na plus deset. To bylo taky důležité, protože většinou když takhle zapne, soupeři se začnou sypat, během pěti minut naroste rozdíl na dvacet bodů a je rozhodnuto.“



Právě při budování úniku hostů se v závěru jako zásadní jevil odpískaný nesportovní faul kolínského snajpra Bakiče na rozehrávače mistra Lawrence poté, co si Černohorec vyžádal míč do dolního postavení. O balon však při otočce při obranném zákroku Lawrence přišel a soupeře vzápětí složil skoro zápasnickým chvatem. Nymburk z této situace vytěžil šestky i koš z výhozu a rázem vedl o 7.

„Nemyslím, že tohle bylo rozhodující. Nechci komentovat rozhodčí, ale podle mě se to dalo pískat i jako normální faul. Klíčové ale byly spíš naše ztráty v posledních minutách (5 za posledních 7). Nymburk je daleko zkušenější, má takových koncovek odehraných i proti těžkým soupeřům mnohem víc a pak už si to pohlídal,“ podotkl kolínský forward.

Pro GEOSAN byl důležitý i vyhraný doskok (38-36). A Vocetka dobře věděl, komu za to děkovat. Triu Kerr (17), Skinner (7) a Machač (7). Nikdo další totiž neměl víc než 1! Paradoxem tu je, že Skinner měří jen 198 centimetrů a Kerr pouhých 194.

„Hlavně Garret Kerr nám moc pomohl. I když je nižší, jeho cit a síla na doskoku je tak neskutečná, že i vyšší a silnější hráči mají problém ho zastavit.“

Kolín dostal mistra v téměř ideálním čase. Tým ČEZ Basketball měl v nohách jen tři dny starou a fyzicky extrémně náročnou bitvu Ligy mistrů v Monaku. Navíc mu kvůli zranění chyběl jeden z důležitých motorů Pavel Pumprla.
 


„Podle mě už teď bude těžké je porazit. Nevím, jestli se ještě bude v sezoně někdy opakovat, aby hráli takhle. Přišli mi vlažní, neměli tu dravost, co většinou mají, a my přišli o velkou šanci je porazit. Je možné, že se to ještě někdy sejde, že odněkud přiletí unavení, ale myslím, že ani Pardubice nebo Děčín to letos nedokážou. Jediná šance je, když mají v nohách těžký zápas v Lize mistrů, aby nebyli stoprocentní. A další věc je, že ten druhý tým by musel zahrát nejlepší zápas a to ve všech hráčích,“ přemýšlí nahlas zkušené křídlo.

V dresu Kolína se střelecky předvedly především zahraniční opory. A vedle nich ještě 13bodový kapitán Machač. Vocetka si ale nemyslí, že by toto rozložení bodů bylo dané větší odvahou či menšími obavami ze jména soupeře v podání zahraničních hráčů.

„U nás jsme samí třicetiletí hráči, takže tu vystrašený není nikdo. Jistě Nymburk respektujeme, ale strach nemáme. Je ale pravda, že Američani si předem nikdy nepřipouštějí možnost porážky, mají to myšlení nastavené jinak a jdou do všeho tak, že získají maximum. I já to ale beru tak, že hrát se dá s každým. Protože kdyby do toho člověk šel s tím, že automaticky prohraje o třicet, tak to skončí o šedesát. Hlava je pak nastavená špatně, jako že je v podstatě jedno, jak to skončí,“ říká Michal Vocetka.

Síla jeho týmu, útočícího na první šestku, by se už každým dnem měla ještě navýšit návratem power forwarda Horáka, který už dva týdny s mužstvem trénuje. Zatím neznámý je naopak horizont comebacku rozehrávače Číže, který za Kolín kvůli problémům s kolenem ještě v NBL nenastoupil.

S Medvědy už se navíc rozloučil playmaker Bojan Maleševič, jemuž vypršel dvouměsíční kontrakt a aktuální rozehrávačskou dvojku tak tvoří Jimmie Hunt s nedávno pořízeným Chrisem Dixonem.   

„Chris není špatný hráč, ale zvyká si na nový systém. Nejde o vyloženě bodového rozehrávače, ale takového vedení asi ani nechtělo. Lepší se každý zápas a doufám, že to takhle bude pokračovat,“ přeje si Vocetka.