Co soudí kouči o videu? Žádají challenge?
TRENÉRSKÉ ECHO K IRS Je to docela překvapení, že zejména při zavádění této novinky není v úvodu soutěže v akci mnohem častěji. Možná je to ale dané tím, že v první třetině základní části ještě není v zápasech takové „horko“. Tak či tak není zatím o videu či stížnostech na něj ani vidu, ani slechu. Jako by v NBL fungovalo už nejméně pět let. A k využití přijde v jednotlivých zápasech jen tu a tam, přičemž o narušování toku hry nemohla být v prvních kolech vůbec řeč.
Té bude naopak hodně v následujících ohlasech trenérů, které ligový server nasbíral ještě před zahájením soutěže od čtyř koučů – dvou Čechů, jednoho Američana a jednoho Izraelce. Než se však na jejich názory dostane, je tu přehled 12 situací, při kterých si nyní sudí mohou vzít video na pomoc.
V šesti vymezených situacích se „Instant Replay System“ smí využít v jakýkoli moment utkání, a to při nejbližším přerušení hry. Situacemi jsou – posouzení hodnoty koše, posouzení hodnoty střely při střeleckém faulu, posouzení hrubosti faulu, porucha časomíry, určení správného exekutora trestných hodů a řešení násilného chování.
V posledních dvou minutách 4. čtvrtiny a každého prodloužení, kdy už se zastavuje čas prakticky po každé akci a k přezkumu by tak došlo okamžitě, se může zjišťovat i to, od koho se odrazil míč do autu (už ale nelze posuzovat, zda se míč do zámezí dostal, či nedostal), zda koš padl v limitu 24 sekund, kdy došlo k faulu mimo míč v okamžiku střely, či jestli byl míč nedovoleně zahrán nad obroučkou.
Na konci každého hracího období se pak navíc může kontrolovat, zda ke koši či faulu došlo ještě před jeho vypršením, přičemž se prověřuje i to, zda koši nepředcházel technický prohřešek útočícího týmu, jako třeba porušení limitu 8 nebo 24 sekund.
„Já jsem velkým zastáncem videa,“ říká kouč nymburského premianta NBL Oren Amiel. „Pomůže to zpřesnění posuzování hry, zejména v koncovkách, kde je to nejvíc stresující pro kouče, ale i pro rozhodčí. Mělo by se to ovšem využívat s rozumem, aby se hra nezastavovala každý druhý útok. A pokud se k videu půjde, mělo by vše proběhnout rychle, aby se hra moc nezdržela.“
Přestože nejvíc sporných situací se ze zkušenosti arbitrů týká faulů, izraelský kormidelník právě u posuzování faulů zásadní důležitost videa nevidí. „Při kontrole faulu totiž nejde faul zrušit, ale hodnotí se jen jeho intenzita. Pokud jde ale o to, od koho se odrazí míč do autu, o včasnost odpoutání střely na konci limitu na útok, tak všechny tyhle detaily mohou na konci utkání být klíčové a je důležité je případně prověřit.“
Amiel by byl i pro takzvanou „trenérskou challenge“ (dosud v NBL není zařazena), kdy by každý kouč měl v zápase jednu (či dvě) možnost(i) požádat při nesouhlasu s nějakým výrokem (případně neposouzeným zákrokem) o přezkum dané situace. A při úspěšném protestu by mu pak „challenge“ mohla zůstat i pro další průběh. „Myslím, že jednou to bude všude. Je to další nástroj pro trenéry, jaký mají třeba tenisté. A pokud při „challengi“ uspějete, můžete ji využívat celý večer,“ usmívá se nymburský lodivod.
Ten by naopak byl spíš proti tomu, aby se záběry z celkem sedmi kamer (v každé ligové hale), jež při kontrolách budou využívat arbitři, dostávaly i k televizním divákům.
„Tohle je choulostivé téma a já bych nechtěl, aby se rozhodčí cítili pod zbytečně velkým tlakem. Měli by naopak rozhodovat v klidu, s chladnou hlavou. Pokud by ale věděli, že každý tu situaci uvidí, budou si dávat s rozhodnutím víc na čas.“
Těsně druhý nejmladší kouč NBL, kormidelník Svitav Lukáš Pivoda, vidí zavedení videa ze dvou různých úhlů. „Klady jsou v tom, že sporné momenty, které nejsou při hře na první pohled vidět, je možné si ověřit. A když se rozhoduje o výsledku, je to plus. Negativem je to, že se hra trochu rozkouskuje a pro hráče i diváky nebude tak atraktivní.“
Podle kouče Turů jsou jedněmi z nejzásadnějších situací ty, kdy jde v koncovkách o hodnotu koše, tedy o případný přešlap trojkového oblouku. A další okruh kontroverzí se podle něj týká posuzování možných nesportovních chyb. „Při rychlosti hry není mnohdy vidět, jestli obránce měl snahu hrát míč, nebo chtěl jen zastavit útočníka, anebo jestli byl jako poslední mezi hráčem s míčem a košem,“ soudí Pivoda.
Ačkoli nejasnosti kolem hodnoty střel nejsou v zápasech časté, hraje podle svitavského kouče zejména v koncovce velkou roli, zda se tým chystá na svou akci za manka o dva, nebo o tři body. „Rozhoduje to o taktice, přičemž ten přešlap trojkového oblouku nemusí být v živé hře vždy vidět.“
Pivoda se vyjádřil i k rozdílu mezi NBL a nejvyšší českou soutěží ve fotbale, kde videorozhodčí sedí v zákulisí a dělá v podstatě servis hlavnímu sudímu ve hře, jemuž může různé situace doporučit ke zhlédnutí. Tento odstup sudí v basketbalové lize nemají, neboť o využití videa se musí rozhodnout sami, byť mohou být už třeba řádně zadýchaní po 90 minutách běhání po hřišti a s nevelkým odstupem od situace.
„V tomhle mají fotbaloví rozhodčí velkou výhodu, protože ten odstup experta u videa tam je, ale v basketu jsou zase rozhodčí tři a vždy mají čas se na hřišti sejít a říct si, jak to viděli. A pokud si nejsou jistí, půjdou to zkontrolovat a já věřím, že to budou dělat s nejlepším vědomím a svědomím, aby to hře neuškodilo, ale naopak to pomohlo.“
V otázce „challenge“ má Pivoda jasno – je pro. „Ačkoli v zápalu hry to můžeme vidět úplně jinak, navíc při tom přemýšlíme o milionu dalších věcí a je tak těžké mít objektivní náhled, já bych byl přes to všechno spíš pro - pokud jsme jako trenéři o něčem opravdu přesvědčeni.“
Stejně tak by byl svitavský trenér pro pouštění dostupných videozáběrů do televizního vysílání. „Pokud ty možnosti jsou, bylo by to pozitivní, aby to i diváci viděli znovu a pochopili, proč se tak rozhodčí rozhodli. A neměli pocit, že jejich tým byl poškozen. Pokud by viděli stejné záběry, můžou změnit názor a uznat ten verdikt rozhodčích. Jistě ale záleží na každém divákovi či fanouškovi – když bude někdo tvrdošíjně trvat na svém, tak video – nevideo zůstane ve svém názoru utvrzen a kontroverzím se ani tak nevyhneme. I s tím do toho ale všichni jdeme.“
Za další krok k profesionalizaci ligy považuje Instant Replay System trenér Brna Lubomír Růžička, podle nějž i situace, které je v utkání možné zkoumat, byly vybrány správně. „Na společném semináři nám rozhodčí ukázali, jak budou postupovat, a mně se to líbí,“ říká bývalý reprezentační asistent, který je dokonce proti možnosti „challenge“, jež by podle něj jen zdržovala hru.
Za video je rád i proto, že sám na vlastní kůži ještě jako kouč Svitav zažil, co se může v koncovkách stát bez něj. „Ve čtvrtfinále play-off 2019 proti Ústí jeden rozhodčí ukázal trojku Pavla Slezáka, druhý dvojku a nakonec byla zapsaná dvojka, ač i ze záznamu to byla jasná trojka. I rozhodčí jsou ale jen lidi a video těmto chybám jednoznačně zamezí,“ věří.
To nejzkušenější ze všech ligových kormidelníků, pardubický Ken Scalabroni, který poprvé spatřil světlo světa 23 let před zavedením tříbodového oblouku v NBA, má poněkud uměřenější postoj.
„Nemyslím, že video bude mít zásadní efekt. Jistě je ale fajn ho mít po ruce,“ pousměje se.
„Chápu, že každý čeká od rozhodčích bezchybnost a kdekdo se cítí být v utkání „podveden“, takže federace a vedení ligy se snaží tyto kontroverzní situace eliminovat. Zároveň ale musíte být opatrní, abyste „nevyrušili“ lidský faktor. Chyby tu pořád budou, a stejně jako není dokonalé nic v životě, tak by to tak nemělo být ani ve sportu. Já tedy nejsem velkým zastáncem videa a nemyslím si, že je absolutně nutné. Na druhé straně jsem otevřený změnám a čemukoli, co může hru posunout dál. A my uvidíme, zda tomu tak bude. A pokud to skončí opakem a zápasy to bude zpomalovat, jsem si jistý, že dojde k reakci. Určitě budeme svědky řady stížností z laviček, proč se nekontrolovalo tohle, nebo tamto, ale to všechno se teprve ukáže,“ dokreslil svůj pohled 64letý trenérský bard.
Při jeho náhledu nepřekvapí, že nehoruje ani pro zpřístupnění široké palety zkoumaných záběrů široké veřejnosti. „Podle mě lidi vidí až dost. Pokud by to ale podpořilo náš produkt a udělalo ho to ještě zajímavějším, tak - udělejme to. Tohle ale nezjistíte, dokud to nezkusíte. Je to tu nové a až čas nám poví víc.“
Podobně se Scalabroni staví i k možnosti „trenérské challenge“. „Když se koukám na americký fotbal (NFL), tak trenér tam může dvakrát za zápas hodit na hřiště červenou vlaječku, když nesouhlasí s nějakým rozhodnutím. Zároveň si k tomu musí vybrat timeout, a pokud se zmýlí, o timeout přijde. Jistě to zpomaluje hru, na druhé straně je to dobré pro sponzory, protože během zápasů můžete mít víc reklam,“ usměje se americký kouč.
