Dal 15 Nymburku a hned měl autogramiádu!

O NEVŠEDNÍM ZÁŽITKU S JAKUBEM SLAVÍKEM S 13 body je druhým střelcem a nad to i nejužitečnějším hráčem pátého celku extraligy U19 Snakes Ostrava. V první lize mužů už za opavské „béčko“ stíhá 11 bodů za 28 minut s 38procentními trojkami. A loni v létě byl s průměrem 9 bodů i třetím střelcem reprezentace U18 na B-divizním evropském šampionátu. Skutečný basketbalový křest ale zažil až minulý víkend. A tenhle 18letý středoškolák s 85 kily na dva metry výšky jej pojal naprosto fenomenálně. Proti čtrnáctinásobným mistrům země exceloval už do poločasu devíti body a na konci zápasu, do nějž se otiskl netušenými 25 minutami, našel u svého jména báječných 15 bodů, což z něj udělalo druhého střelce týmu! Pro nováčka opavské sestavy, který do té doby zasáhl jen do devíti utkání a většinou na pár minut, to byl po všech stránkách kariérní výkon. Takový, na jaký dlouho nezapomene. Na to, že jej na jaře čeká teprve maturita na Sportovním gymnáziu Dany a Emila Zátopkových v Ostravě-Zábřehu, by se chtělo říci ono okřídlené – „zřejmě slušnej oddíl“. Pro forwarda Slezanů Jakuba Slavíka je to ale i velký závazek do nejbližších měsíců.

O NEVŠEDNÍM ZÁŽITKU S JAKUBEM SLAVÍKEM S 13 body je druhým střelcem a nad to i nejužitečnějším hráčem pátého celku extraligy U19 Snakes Ostrava. V první lize mužů už za opavské „béčko“ stíhá 11 bodů za 28 minut s 38procentními trojkami. A loni v létě byl s průměrem 9 bodů i třetím střelcem reprezentace U18 na B-divizním evropském šampionátu. Skutečný basketbalový křest ale zažil až minulý víkend. A tenhle 18letý středoškolák s 85 kily na dva metry výšky jej pojal naprosto fenomenálně. Proti čtrnáctinásobným mistrům země exceloval už do poločasu devíti body a na konci zápasu, do nějž se otiskl netušenými 25 minutami, našel u svého jména báječných 15 bodů, což z něj udělalo druhého střelce týmu! Pro nováčka opavské sestavy, který do té doby zasáhl jen do devíti utkání a většinou na pár minut, to byl po všech stránkách kariérní výkon. Takový, na jaký dlouho nezapomene. Na to, že jej na jaře čeká teprve maturita na Sportovním gymnáziu Dany a Emila Zátopkových v Ostravě-Zábřehu, by se chtělo říci ono okřídlené – „zřejmě slušnej oddíl“. Pro forwarda Slezanů Jakuba Slavíka je to ale i velký závazek do nejbližších měsíců.

Jakube, zatím jste jako nováček v téhle sezoně měl jen sem tam nějakou minutu. Kde se ve vás vzal výkon, jaký jste předvedl proti Nymburku?
Snažil jsem se maximálně splatit důvěru trenérovi, když mi dal tak velkou minutáž. Snad se mi to podařilo podle jeho představ. Já byl doteď rád za každou vteřinu, kterou jsem v lize mohl na hřišti strávit. Jsem rád, že se ten čas navyšuje a snad to tak bude i dál. I proti Nymburku jsem se snažil dokázat, že se o ty minuty umím poprat.

Kdo vás nejčastěji bránil?
Nymburk to při clonách všechno hodně přebíral, takže mě bránilo dost lidí. Navíc my to na pozicích často točili a já jednou zaskočil dokonce i na „čtyřce“, což mě překvapilo. Pamatuju si, že mě začínal bránit Kendrick Ray, tomu jsem se taky hodně divil. Proč? Protože je o tolik menší (o 12 centimetrů) a převážně to hraje z „jedničky“ a já byl na trojce. Chvíli mě bránil i Jaromír Bohačík a přes toho jsem se neprosadil.



Vy jste už v předchozím zápase v Děčíně měl jeden odvážný nájezd s úspěšným zakončením i získaným faulem. Na 18letého nováčka to vypadalo poměrně profesionálně zvládnuté, navíc na tak horké půdě…
Smažím se tohle nevnímat. Jistě tam je nějaký respekt ke starším hráčům, ale strach ne. Snažím se, co nejlíp to umím.

A z jakých situací jste vlastně překonával obranu mistra?  
Ze začátku jsem tam měl jednu dvojku, díky tomu ze mě spadla i úvodní nervozita. Pak jsem dopíchl střelu Martina Gniadka a to už jsem se cítil tak jako v pohodě. Přidal jsem nějaký nájezd, dal jsem i jednu trojku a v poločase to bylo 9 bodů. A ve druhém jsem přidal ještě jednu trojku i koš s faulem a proměněnou šestku.

Vy to sypete z rukávu, jako byste se právě dodíval na sestřih všech svých akcí. Na takový zápas asi jen tak nezapomenete.
To určitě ne. Já se ale po každém odehraném utkání dívám na tvcomu na záznam a snažím se vychytat chyby a podívat se, co jsem udělal špatně i dobře. Dívám se na celý zápas a hodnotím si celou naši hru.

Mohli vás nymburští obránci jako zelenáče podcenit?
Možná i trochu jo.

Soupeř nejspíš při skautingu neřešil vaši silnější ruku do nájezdu, že?
No, to asi moc ne (směje se).

Trpěl jste před začátkem velkou nervozitou, když dorazilo až 1700 fanoušků? 
Určitě tam nervozita byla, mám ji před každým zápasem. Ještě si na to v té „Kooperativě“ nemůžu zvyknout. Když už jsem nastoupil, tak to ale spadlo a bylo to v pohodě.



Kolik z těch sedmácti set fanoušků bylo vašich osobních?  
Pár členů rodiny, asi pět. A jinak kamarádi a známí z Opavy, ti ale nepřišli vyloženě kvůli mně.

Vy jste při té zdravotní kalamitě minimálně tušil, že vás bude čekat více minut?
Možná trochu jo, ale tak velké jsem je nečekal. Martin Gniadek ovšem nabral hodně faulů a my museli víc rotovat. 

Když jste v poločase měl u svého jména už 9 bodů a dokonce jste vedli, co jste si pro sebe říkal v šatně?
Jen to, že vstup byl dobrý a abych neudělal nějakou větší chybu. Hlavní bylo pokračovat v naší hře, nepolevit a dál běhat dopředu.

Ještě před koncem třetí čtvrtiny jste drželi vyrovnané skore. Nedivil jste se až, když mistr to teď kosil i v Lize mistrů, a to včetně zápasů venku?
My vesměs domácí zápasy míváme dobré, jen nás omezovala ta marodka. Trochu mě vývoj skore překvapil, ale zase to nebylo tak neočekávané. A byl jsem rád. Jen pak škoda té čtvté čtvrtiny, kdy nás Jarda Bohačík potopil čtyřmi trojkami za sebou.

Sklidil jste po zápase zajímavé ohlasy?
Fanoušci pak hodně chtěli podpisy, tak tomu jsem rád vyhověl. (usmívá se) I nějaká fotka a rozhovor proběhly. A jinak první esemeska v mobilu byla od mamky, která při zápase seděla v hledišti.

A v pondělí na vaší sportovní škole? To asi taky jen tak nevyšumělo.
Zase extra se to neřešilo, jen baskeťáci se mě ptali, co a jak v zápase bylo. Ale že bych přišel na matematiku a hned dostal jedničku, to zase ne. Ani učitelé se nijak nezmiňovali.

Daří se vám dobře stíhat školu v Ostravě s trénováním v Opavě?
Už loni ve třeťáku jsem měl na gymnáziu částečný individuální plán, když jsem ještě v minulé sezoně dojížděl jednou týdně na tréninky do Opavy. V téhle sezoně jsem si už zařídil plný „individuál“ a snažím se to skloubit. Nejvíc času strávím na trénincích v Opavě a ve škole se snažím být aspoň jeden den v týdnu, abych si stihl dopsat všechny testy a podobně. A když už pak Opava nemá trénink, jdu aspoň v Ostravě s týmem Snakes U19.



I vy jste jedním z odchovanců některého z ostravských klubů, který zakotvil v ligovém týmu Opavy. Kudy sem vedla vaše cesta?
Dostal jsem nabídku z Opavy a využil ji. Ve svém mateřském klubu Snakes ale pořád hraju extraligu U19, do toho mám první ligu mužů a teď si do toho přidávám i „Kooperativu“.

O víkendech se tedy rozhodně nenudíte.
To ne. Někdy jsou to i tři zápasy. Zrovna teď mě budou čekat dva v U19 a v neděli ještě první liga mužů. Občas už jsem i hodně unavený, ale snažím se to zvládat.

Na čem jste ve své první NBL-přípravě v létě nejvíc pracoval s koučem Czudkem?
Já jsem hlavně velkou část léta strávil s reprezentací U18 a do Opavy jsem se dostal až v polovině srpna. Snažili jsme se pracovat na individuálních činnostech, což se nejvíc týkalo úniku po driblingu. Z driblingu se dělalo vlastně všechno. A hodně jsme zařazovali i posilovnu.   

Platí vaše oficiální váha 81 kilogramů?
Teď už je to 85 a snažím se váhu ještě vyladit. Nemám postavu typickou pro mužský basket, musím na tom pořád pracovat.

Když jste se s 85 kily srazil s obráncem typu Jaromíra Bohačíka, to asi byla rána, ne?
Jo, to celkem jo. Rozhodčí mi ani nezapískali faul, protože tam to bylo na kila, tedy v případě Jaromíra Bohačíka spíš na svaly. (usměje se)

A jak zatím zapadáte do opavské sestavy snajprů trojkařsky?
Na trojkách musím zapracovat hodně, teď proti Nymburku to byly moje vůbec první trefy. Hlavně musím střelu zrychlit. Pokud je na ni trochu čas, tak procento mám vesměs dobré, ale jakmile to musí být rychlejší, tak už tak dobré není. V Opavě se se trojkám věnujeme hodně, věřím tedy, že to časem doladím.