Dal jsem jim třešničku, ale spokojený nejsem. Osobák mám 56

Když už svou první trefou na čtvrtém stanovišti předstihl finálového soupeře ziskem jedenáctého bodu, musel mu spadnout ze srdce nemalý kámen. Před domácím opavským publikem naplnil roli favorita All-Star soutěže trojkařů a ve čtyřiceti letech potvrdil, že v lize není lepšího snajpra nebráněných střel.

Když pak odpálil svůj poslední pětadvacátý pokus a ziskem 15 bodů porazil ostravského Michala Svobodu, který se jako šampion ze sezony 2021/22 zasekl na pouhých deseti, obrátil se Luděk Jurečka ke slavícím fanouškům a zapumpoval paží v mocném oslavném gestu, které je v jeho podání vídáno jen ve výjimečných okamžicích.

„Říkal jsem si, že bych mohl něco udělat a projevit emoce. V tu chvíli to bylo spontánní,” přiznal forward mistra, ve kterém ale také hlodal červíček dílčí nespokojenosti. Jako vyhlášený ostrostřelec nenavázal na velmi dobrých 20 bodů ze semifinále (4+3+5+3+5 z pěti stanovišť se čtyřmi prémiovými trefami za 2 body) a získal jen polovinu z 30 možných bodů (1+5+4+2+3 s už jen dvěma prémiovými zásahy).

„Bylo to málo, sám nejsem spokojen s výkonem. Říkal jsem si, že bude potřeba kolem dvaceti bodů, Michal Svoboda mi to ale trochu ulehčil tím, že získal přede mnou jen deset. Kdybych to neproměnil ve vítězství, bylo by to hodně špatné. Když jsem se ale postupně ve finále dostal přes deset, už jsem věděl, že zbytek jen dohazuju,” podotkl výherce zapůjčení vozu Hyundai od Louda Auto, který se z trofeje pro nejlepšího All-Star trojkaře radoval podruhé, když poprvé triumfoval v roce 2020.

Luďku, jak velká fuška je ta druhá série 25 střel, když následuje jen pár minut po semifinále?
Ne, není to náročné jako třeba turnaj jako 1 na 1, kde jde člověk do kontaktu. Pro mě je tohle v klidu, únavu jsem žádnou necítil a bylo to pro mě v pohodě. Kdybych měl vždy třeba minutu pauzu, tak to zvládnu klidně desetkrát za sebou.

Jak bylo těžké se vyrovnat s velkými očekáváními domácího publika?
Čekal jsem, že budu víc nervózní, než jsem byl. Byl jsem kupodivu celkem v klidu. Spíše mě fanoušci svými hlasivkami poháněli, za což jim moc děkuju, že mi vytvořili takovou úchvatnou atmosféru.

Pomáhá ve zvládání tlaku vyšší věk a zkušenosti?
Asi jo, člověk už něco zažil. I těžké momenty a ví tak, jak s tím pracovat. A já byl fakt v pohodě.  

Asi jste ani nemusel speciálně trénovat, že?
Jen jsem si to v pátek před akcí zkusil, abych věděl, jak mi to časově vychází, zda musím někde přidat, nebo ubrat. Žádná speciální příprava ale nebyla.

Nebráněné střely máte nejlepší v lize s 54 procenty proměněných, jsou to pro vás stejně jako pro fenoména Stepha Curryho skoro dvojtakty?
Ta úplně volná pro mě není ideální, protože člověk už pomalu slaví, že je tam, ale v tom finále nejsem spokojen s tou cifrou 15 bodů, i když se na to historie ptát nebude.

Jaký je vůbec váš rekord v daných trojkách po sobě?
Je to 56, povedlo se mi to minulý rok na tréninku před zápasem v Levicích, když jsme hráli o postup ze skupiny v Europe Cupu. V naší opavské hale jsem nejvíc dal 45.

Při zápase jste mohl jen sledovat snažení hráčů při střelbě z pětibodových kruhů, které byly ještě o notný kus dál než tříbodový oblouk. Jak byste uspěl v soutěži z takové dálky?
Určitě bych si to chtěl jednou dvakrát zkusit, abych věděl.

Bylo ve městě znát, jak se Opava těší na první All-Star Game v této hale?
Přišel plný dům, lidi si to doufám užili, fandili, za mě tedy skvělé a já jsem jim dal i třešničku na dort, když jsem vyhrál trojky jako domácí hráč, když neuspěli naši kluci s týmem Východu nebo Kuba Mokráň ve 1on1.

Ukázali vaši příznivci své fanouškovské srdce, když uměli povzbudit a ocenit i lecjaké další hráče z ostatních celků ligy?
Jo, fandili všem. Já měl trošku obavy, kdyby některé lídry jiných týmů vypískali, ale naštěstí nic takového se nestalo a bylo to v duchu fair play a povzbuzování pro všechny.

I válečná sekyra s děčínským Anthonym Waltonem se zdála být aspoň dočasně zakopána, že?
Doufejme, že to tak bylo. Nešlo o play-off nebo mistrovský zápas, tohle bylo v přátelské atmosféře.