Do play-off Beksu nechtějí. Musí ji porážet teď!

S MARKEM SEHNALEM Měl jen deset minut mezi obědem a přednáškou z fyziologie na olomoucké univerzitě, ale tak velký výsledek, jakého tým dosáhl na palubovce Pardubic, by si zasloužil i lehce opožděný příchod do učebny. A tak forward Olomoucka neváhal a nadšeně vyprávěl. I z jeho slov je patrné, že ligový nováček se nespokojil s trochu nečekaným průnikem do A1, ale chce jít ještě výš. „Po postupu do horní šestky hrajeme bez tlaku, jsme uvolněnější, přicházejí i takovéhle výsledky a po dvou těsných porážkách v nadstavbě jsme do třetice konečně vyhráli,“ narazil Marek Sehnal na tříbodovou prohru v Děčíně a čtyřbodovou doma s Opavou, po nichž už následoval pardubický lup.

S MARKEM SEHNALEM Měl jen deset minut mezi obědem a přednáškou z fyziologie na olomoucké univerzitě, ale tak velký výsledek, jakého tým dosáhl na palubovce Pardubic, by si zasloužil i lehce opožděný příchod do učebny. A tak forward Olomoucka neváhal a nadšeně vyprávěl. I z jeho slov je patrné, že ligový nováček se nespokojil s trochu nečekaným průnikem do A1, ale chce jít ještě výš. „Po postupu do horní šestky hrajeme bez tlaku, jsme uvolněnější, přicházejí i takovéhle výsledky a po dvou těsných porážkách v nadstavbě jsme do třetice konečně vyhráli,“ narazil Marek Sehnal na tříbodovou prohru v Děčíně a čtyřbodovou doma s Opavou, po nichž už následoval pardubický lup.

Olomoucko ovšem zase tak uvolněné není, protože vyhrávat potřebuje. Chce se odpoutat z šestého místa, odkud by momentálně hrozil neoblíbený soupeř pro čtvrtfinále. A proto aktuální dorovnání páté bilance Svitav není vůbec k zahození.

„Pro nás by bylo mnohem lepší jít do čtvrtfinále z pátého místa na Děčín, než z šestého na Pardubice, nebo Opavu, na kterou vůbec neumíme hrát. Oba tito soupeři by pro nás byli nepříjemnější,“ jde s barvou ven 22leté křídlo, které spíš nepočítá s tím, že by nyní mocně dotahující Děčín (16-10) za posledních 6 zápasů (4 venku a doma ještě s Nymburkem) ještě předskočil Slezany (17-9) či Východočechy (17-8).



„Věřím, že Pardubice a Opava díky svým stabilním výkonům ve stejném duchu nadstavbu i dokončí. A že jsme teď Pardubické trochu rozhodili? Oni ale zase začnou hrát stabilně,“ směje se Sehnal.

Olomoucko je všeobecně považováno za tým útočníků, což dokladuje i průměrné skore 87,3:90,8. Ostatně totéž potvrdil i výsledek z Pardubic (90-94). Nicméně Hanáci ještě po 30 minutách drželi v průměru 88bodovu ofenzivu domácích na solidních 65 bodech.

„Obrana, to je „pojem“, se kterým se srážíme celou sezonu. V posledních týdnech se na ni ale zaměřujeme opravdu hodně, stejně jako na obranný i útočný doskok. A teď jsme to snad poprvé zúročili a udrželi Pardubice pod sebou,“ podotýká Sehnal, který doznal, že v týdnu před zápasem s Pardubicemi se tým i přes řádící virózu hodně věnoval návratům do obrany. A jen 12 brejkových bodů Beksy ukázalo, že se to zřejmě vyplatilo.

„Na návraty a odstavování na doskoku jsme se zaměřili hodně. Protiútoky jsou jednou ze silných stránek Pardubic, ale mně v zápase přišlo, že na to jako by zapomněly. Anebo jsme jim k tomu nedávali šance, což bylo jedině dobře.“
 

Co překvapilo? Že základ Olomoucka, s mladíky Dedkem a Sehnalem (dále Mitchell, Šepa, Čohadarevič) a naopak bez rozehrávače Močnika, na hlavu přestřílel (70-38) česko-slovensko-americkou zkušenost domácích (Welsch, Nečas, Pandula, Kent, Martin), ač měl v součtu odehráno jen o 25 minut víc.   

„Určitě v tom byla naše dravost, chuť a týmovost. Nepředržovali jsme balon a celé se to odvíjelo od týmového výkonu. Bylo tam i zdravé sebevědomí a trochu naštvání po minulých porážkách, kdy jsme jim chtěli dokázat, že s nimi můžemě hrát i přes naši částečnou marodku,“ vyhlásil forward.

Kouč Benáček se vytasil i s nečekaným tahem, když tradičního „startera“ a sdíleného top skórera týmu Fullera přeřadil do druhé vlny, aby tak zvýšil její údernost.

„Trenér o tom s námi přímo nemluvil, ale určitě to tak bylo. „Jon do toho dal mnohem víc energie, víc se snažil i v obraně a jeho 18 bodů za 20 minut bylo výborných,“ chválí Sehnal.

Střídající hráči odehráli celkem téměř 70 minut, což byl pro Olomoucko také nadstandard, a směřoval k udržení maximálně vysokého tempa. „Bylo to proto, abychom vydrželi běhat. Před zápasem jsme věděli, že trenér bude hodně střídat, nejen kvůli marodce, ale i proto, abychom udrželi vysokou intenzitu a byli čerstvější do útoku a obrany.“

Týmový výkon ovšem musel někdo korunovat. A to se týkalo především 30bodového power forwarda Mitchella, který trefoval zabijácké trojky i jiné složité střely. „Charles je velký hráč, hraje srdcem a nebojí se těžkých střel, které dával a srážel tak morálku domácích. On ale tyhle výkony podává celou sezonu a třeba to příští zápas zopakuje a už se nebudeme divit,“ usmívá se Sehnal.



I jeho ovšem kolega přece jen zaskočil v moment, kdy odskokem až téměř za trojkový oblouk v rohu hřiště překvapil úspěšnou střelou i Radka Nečase. A není divu, při statné postavě by tak bleskurychlý pohyb čekal málokdo.

„My víme, že Charles trojky umí, ale tohle už chce hodně odvahy a dá se říct, že i nám všem spadla brada.“

Při absenci ústředního playmakera Močnika se zásadně zviditelnil i shooting guard Šepa, který zaskočil na rozehře a za pouhých 26 minut zapsal 11 asistencí.

„Bylo vidět, že Filip míče chtěl rozdělovat. Pozice rozehrávače mu je i jako křídlu blízká a jen dobře, jak se rozehrál. On celou sezonu funguje z pozice 2 i 1, a i když není na rozehrávce, tak si bere rozjíždění spousty signálů,“ odhaluje olomouckou kuchyni křídelník.

Vedle 9 bodů dalšího křídla Dedka (trojky 3/3) přispěl do společného banku nemálo i on sám, když zajistil 12 bodů za 26 minut. V některých útocích se prosadil i přes zkušené obránce, jakým je Nečas, jejž v jednom nájezdu zatlačil před zakončením až pod koš. „Věřil jsem si na to, a to je zdravý základ takového výkonu. A najet i přes někoho zkušeného, toho se rozhodně nebojím.“

Marek Sehnal si i v sestavě s pěti hodně obehrávanými cizinci nemůže v této sezoně stěžovat na malé vytížení, když hrává 23 minut na utkání. S jeho herním časem však na pohled nekoresponduje hodně nízká cifra v kolonce efektivity: 3,1. I pro tu se ale najde vysvětlení.

„Většinu času na hřišti zastávám práci, která většinou ve statistikách nebývá vidět, což znamená obranu. Třeba finální střely v zápasech pouštím zkušenějším a hlavně se snažím odvádět stabilní výkony v obraně. A myslím, že to nese ovoce,“ říká muž černé práce, který nicméně přiznává, že o něco mu rating sráží i zatím jen 21procentní trojky (57/16).