Dunivý vstup do Ligy mistrů s 25 útočnými doskoky
Ta situace z úvodu druhé půle v podstatě definovala celý zápas a tím i výkon a styl, jakým se tento hladově hrající tým aktuálně prezentuje.
Jaromír Bohačík, nyní nejstarší hráč sestavy, vystřelil trojku, která minula cíl. Namísto kochání se letem míče ale včas vyrazil za útočným doskokem, díky tomu nepřesnou ránu odlovil v rohu hřiště dříve než soupeř a už za pár vteřin nasazoval k dalšímu, tentokrát už přesnému obloukovému pokusu. Byly to tři z 29 bodů týmu z druhých šancí následujících po 25 útočných doskocích. To jsou dvě nebývalá čísla při uvážení kvalit Ligy mistrů, kam se Nymburk letos po roční pauze vrátil.
A to hlavní na tom všem - v podání reprezentačního křídla tohle nebyla akce běžně vídaná v minulosti. O to víc vystihuje, kam až celek českého šampiona dokázal vyšponovat svou hru, která se nyní stala poezií v pohybu svého druhu, neboť polabská skvadra plná super atletů předvádí ohromně efektní i efektivní útočnou podívanou ruku v ruce s ještě lepší obranou, do níž vkládá stejně jako do útočného doskoku enormní úsilí. Na konci tak na palubovce řeckého Patrasu, posledního čtvrtfinalisty soutěže, oslavila dost možná klíčovou výhru (78-86) pro další vývoj ve skupině, kde Nymburk nyní čeká opět venku Galatasaray Istanbul.
Poslednímu čtvrtfinalistovi řecké ligy, který má v sestavě velmi slušná jména se stopou v NBA i v Eurolize, patřil v nijak bouřlivém domácím prostředí jen úvod, kdy po dvou trojkách vedl 12-5. Z pole celý zápas zaostávající Nymburk pak ale nakopla trojka Matěje Svobody, koše pivota Ceasera po jednom i dvou útočných doskocích týmu a oblouková trefa Shumatea už obracela na 16-17. Na úspěšných trojkách velmi závislí domácí se pak ještě v úvodu druhé čtvrtiny dostali jednou krátce do vedení, ale po 13 minutách už opět začal přebírat iniciativu a vedení Nymburk, který jen za první čtvrtinu ulovil 7 útočných doskoků a měl při jediné ztrátě proti čtyřem soupeře hned 25 pokusů z pole.
Bodově tažen zejména svými americkými akvizicemi skóroval z brejků po ziscích, z umných pick-and-rollů i řady alley-oopů se snažil domácím stále trhat, aby po 18 minutách vedl už 33-42. V poločase (39-44) pak nasbíral už 15 útočných doskoků, 22 bodů zpod koše a hned 24 bodů mělo otisk hráčů mimo základní pětici. Z pole pak tým vystřelil o 19 pokusů víc než soupeř.
Útočnému doskoku dlouho málo holdující Patras i po změně stran žil hlavně z úspěšných trojek, ale i on se snažil o náročnou celoplošnou obranu. Nymburk se mu však svou náročnou defenzivou s výpomocemi z nečekaných pozic dostával stále víc pod kůži, a i když místy bolestivě zahazoval zakončení i zpod koše, ve čtvrté části už vedl i více než o deset bodů. A byť domácí trojkami a některými zisky v koncovce hrozili až do posledních minut, cennou výhru si už hosté pohlídali.
Střelecky je vedli Ceaser (16), Brown (15), Bishop a Shumate (po 12). Lehké manko z trojek (11-9) a šestek (23-17) tým, který měl o 30 ran víc z pole, zamazal kralováním na útočném doskoku (7-25, body z druhých šancí 14-29), produkcí zpod koše (16-34) i vynucováním ztrát (17-11).
Francesco Tabellini (trenér ERA Basketball Nymburk): „Chvíli nám trvalo, než jsme z naší obrany odstranili malé chyby, které v úvodu soupeř trestal. Proto nám chvíli trvalo, než jsme se dostali do vedení. Pak jsme ale hráli kvalitní zápas bez větších výkyvů. Všechno začalo od obrany. Tým ale celkově předváděl sebevědomý výkon, který mi dává dobrý pocit směrem k budoucnosti. Tým byl stavěn tak, aby byl rychlý a agresivní. Věřím, že náš styl může naplno otevřít potenciál našich hráčů, aby mohli zářit.”
Jaromír Bohačík (křídlo ERA Basketball Nymburk): „Jako překvapení bych to nehodnotil. Ale je to pro nás úžasný výsledek. Čtyřčlenná skupina je velmi ošidná a každá výhra venku se počítá skoro dvojnásobně. Pomohlo nám, že jsme vyhráli na doskoku, hlavně v útoku, což nám dávalo druhé střely a měli jsme střel více než soupeř. To bude důležité i do budoucna. Já sám se na zápas ještě musím podívat, protože to bylo hodně emotivní, jak to byl první zápas ve skupině, ale prý to vypadalo hezky. Tak jen dobře. Musím potvrdit, co už jsem několikrát říkal. Od prvního týdne máme pocit, že si tým neskutečně sedl. Nejen na hřišti, ale i mimo něj. To strašně pomáhá, když si se spoluhráči vyhovíme. Nebylo to tady typické řecké prostředí. Kdyby tu bylo čtyři tisíce lidí, bylo by to pro nás asi těžší. Uvidíme, co bude za týden na Galatasarayi. Máme z toho dobrý pocit, ale pořád jsme teprve na začátku sezony.”
