Dunkující vypravěč Miroslav a nezlomený Viktor

S MIROSLAVEM KVAPILEM A VIKTOREM PŮLPÁNEM Jeho dunky, byť klidně ze stoje pod košem, vynikají ohromnou dynamikou a nabíjejí energií i lavičku, která pak skáče jako jeden muž a točí ručníky nad hlavou. A stejná lavička Opavy je pak vyřízená, když dojde na rozhovor s chlapíkem, který se stal nečekaným top skórerem Slezanů při druhém vítězném duelu semifinále na pardubické palubovce. Hned několik spoluhráčů bylo po zápase zvědavých na to, jak velká slova jejich „pružináč“ při hodnocení famózního stavu 2-0 použije, a kolik jich vlastně bude. Power forward Miroslav Kvapil však v Opavě nemá roli mluvčího, je tam od toho, aby tým po 15 letech pomohl dotlačit až do finále. A to mu zatím jde víc než dobře.    

S MIROSLAVEM KVAPILEM A VIKTOREM PŮLPÁNEM Jeho dunky, byť klidně ze stoje pod košem, vynikají ohromnou dynamikou a nabíjejí energií i lavičku, která pak skáče jako jeden muž a točí ručníky nad hlavou. A stejná lavička Opavy je pak vyřízená, když dojde na rozhovor s chlapíkem, který se stal nečekaným top skórerem Slezanů při druhém vítězném duelu semifinále na pardubické palubovce. Hned několik spoluhráčů bylo po zápase zvědavých na to, jak velká slova jejich „pružináč“ při hodnocení famózního stavu 2-0 použije, a kolik jich vlastně bude. Power forward Miroslav Kvapil však v Opavě nemá roli mluvčího, je tam od toho, aby tým po 15 letech pomohl dotlačit až do finále. A to mu zatím jde víc než dobře.    
„No, my jsme mysleli, že tu zvládneme vyhrát. Nejeli jsme sem s tím, že bychom tu chtěli prohrát,“ odbyde otázku na senzačnost dvojnásobného lupu na palubovce druhého celku po dlouhodobé části Kooperativa NBL.

Pak ale přece jen hodí lehkou zpátečku. „Určitě to je překvapení pro hodně lidí,“uzná, aby vzápětí dodal: „A pro mě docela taky.“ Tím rozchechtá všechny napjatě poslouchající spoluhráče. Až pak vše uvede na pravou míru: „Čekal jsem, že jednu výhru si odvezeme. A dvě jsou moc fajn.“



Na rozdíl od Duelu 1 Kvapil už podle svých slov odhodil poslední zbytky nervozity, a když musel při rostoucím počtu faulů prvního power forwarda Gniadka (odehrál jen 15 minut) brzy zaujmout jeho místo na hřišti, byl připraven. V utkání pak v řadě případů ničil obranu i akcemi 1 na 1 v dolním postavení, a to bez ohledu na protivníka.

„Neměl jsem k tomu ale žádné pokyny, spíš to tak vyšlo. Dostal jsem dolů balon, tak jsem do toho šel,“ podotýká. To už si však musí vzít slovo kolega z rozehry Radovan Kouřil: „Míru jsme využívali cíleně. Byl i nabádán k tomu, aby se do toho víc pouštěl. Věděl, že dostane víc prostoru a využil to perfektně.“

Teď Kvapil doufá, že ve dvou domácích zápasech v neděli a pondělí jeho tým dokáže sérii uzavřít. A věří, že do haly důležitost zápasů přiláká nejméně 2000 fanoušků. „Postup do finále by pro většinu kluků byl největším úspěchem kariéry. Ještě tam ale nejsme,“ upozorní obezřetně. Zároveň ale odmítá, že by se teď z nebývalé šance týmu podlomila kolena.  
 
„Není to naše první play-off, máme dost zkušený tým. My to ale ani nebereme tak, že to je po patnácti letech šance pro Opavu být ve finále. Chceme prostě postoupit, ale víme, že to je pořád jen dva nula.“

Oč radostnější atmosféra panovala ve čtvrtek večer ve slezském táboře, o to smutněji bylo v tom domácím. Smutněji ano, nikoli však zoufaleji. Při sérii na 4 výhry má Beksa stále šanci, navíc ví, že v Opavě dokáže vyhrát, což zvládla i v této sezoně.
 

Leč na úvod série na ní ležela podobně jako ve většině zápasů čtvrtfinále ofenzivní a střelecká deka, což potvrdilo bídných 69 a 60 bodů na domácí půdě.

„Byly to těžké zápasy. Máme po nich dvě prohry, když jsme dávali strašně málo bodů. Nemyslím ale, že to bylo jen tím, že by nám to nepadalo. Hráli jsme zbytečně složitě, v Opavě to musíme zjednodušit a hlavně do toho jít s čistou hlavou. A stejně jako Opava porazila dvakrát nás tady, my ji můžeme porazit dvakrát na jejím hřišti,“ řekl po druhé porážce rozehrávač Viktor Půlpán, který byl po třech čtvrtinách nejlepším domácím střelcem. Se 7 body.

Reprezentační playmaker přiznal, že tým stále hledá důvody útočného trápení. „Určitě má smysl je hledat. Zkoušíme i některé nové akce. Když pak ale zahlásíme tu starší, tak někdy nevíme a hledáme se v tom. Nevím ale, v čem to trápení je.“

Problémy s ofenzivou přitom před play-off nic nesignalizovalo. „Na konci nadstavby jsme porazili Nymburk a Děčín, kdy jsme dvakrát otáčeli skore a hráli dobře. V play-off to možná nejde proto, že tak strašně chceme. Musíme to ze sebe shodit a hrát uvolněně, stejně jako v předchozím průběhu sezony, a nehledat v tom složité věci.“

Protože ale každá mince má dvě strany, nejde opominout ani kvalitu defenzivy Slezanů, kteří v ní hoblují palubovku a vrhají se po každém blízko letícím míči, jako by měl cenu zlata. „Soupeři brání dobře - chvílí přebírají clony, chvíli nasadí agresivní osobku, chvíli zase zónu. Dobře to střídají, ale my se s tím musíme srovnat. Věděli jsme, že takhle Opava hraje. Musíme na to najít recept a jet do Opavy s tím, že tam dvakrát vyhrajeme.“

Hosté Beksu ve druhém utkání hodně potrápili zónou, do níž se z dálky se netrefujícím domácím nedařilo účinně prosazovat. „Když to týmu nepadá z dálky, zóna je na to dobrá, ale já věřím, že jakmile se uklidníme a něco nám tam spadne, budeme v pohodě do zóny i do osobky,“ neskládá zbraně Půlpán, který byl ve druhém semifinále snad poprvé v play-off výrazně aktivnější i v zakončení.     



Beksa se souží i s tím, že většinu útoků musí hrát do plných, protože Opava třeba ve druhém utkání ztratila jen 8 míčů a k tomu aktivně chodí i za útočným doskokem, což snižuje možnost rychlých protiútoků Pardubic.

„Jistě je to i tím, že si hlídají ztráty. Když neztrácejí, anebo když si kolikrát doskočí minuté střely, je to po obdržených koších dost těžké na protiútoky hrát. Těch šancí pak moc není,“ souhlasí Půlpán.

Jeho tým v Zápase 2 inkasoval od soupeře jen 5 trojek, drtivě vyhrál doskok (48-30), ale krutě doplatil na 20 vlastních ztrát, z nichž 5 mělo podpis 21letého rozehrávače. „To je hrozně moc. Musíme si míče vážit víc. Kolikrát zbytečně hledáme ještě volnějšího spoluhráče a z toho ztráty pramení. Opava pak jde rychle dopředu, dává z toho jednoduché koše a dostává se do zápasu. Tohle si musíme líp pohlídat.“

A líp hlídat bude zřejmě nutné i opavského Miroslava Kvapila, který 17 body a 10 doskoky v Zápase 2 perfektně zaskočil za fauly obaleného Martina Gniadka. „Opava i při těch faulech Gniadka má spoustu hráčů, kteří mohou hrát. Míra Kvapil to dokázal a zahrál dobře. Ty fauly proto tak velkou roli pro Opavu neměly.“

A ještě na jednu oblast si musí dát Beksa velký pozor. Nasazení a bojovnost musí příště už od první minuty nastavit na „volume max“, tedy na nejméně 110 procent. I ve druhém zápase se v řadě situací o míče prala mnohem důrazněji, až když měla ve skore velké manko.

„I mně přišlo, že jsme začali hrát až za stavu minus dvacet a to nemůžeme dopustit. Říkal jsem to už po prvním utkání, kdy jsme si nechali Opavu utéct až na 18 bodů. Sice jsme to ještě stáhli, ale stálo nás to hrozných sil. Ve druhém zápase jsme to dostali z minus 23 bodů na sedm, ale zase to bylo vykoupené hrozným úsilím. Je vidět, že Opava se cítí dobře, v útoku si půjčí balon a pro nás je hodně těžké se do utkání vracet. Musíme tak hrát od začátku, a ne až když nám teče do bot,“ varuje rozehrávač.




Foto: BK JIP Pardubice/M.Kříček