Euroliga zažehla spor a hráčský cech povstal

NOVÁ DOBA V EUROLIZE Ač se to aktuálního dění v české kotlině bezprostředně nedotýká, jsou poslední výstupy z dílny Euroleague Basketball pro kontinentální pohárovou krajinu natolik zásadní, že není od věci je podrobněji projít. Už proto, že s protestem ihned přispěchala jak španělská ACB, tak Unie evropských basketbalových lig ULEB, byť NBL jejím členem už téměř tři roky není.
 

NOVÁ DOBA V EUROLIZE Ač se to aktuálního dění v české kotlině bezprostředně nedotýká, jsou poslední výstupy z dílny Euroleague Basketball pro kontinentální pohárovou krajinu natolik zásadní, že není od věci je podrobněji projít. Už proto, že s protestem ihned přispěchala jak španělská ACB, tak Unie evropských basketbalových lig ULEB, byť NBL jejím členem už téměř tři roky není.

A k čemu vlastně došlo?

Vedení Euroligy čerstvě oznámilo podmínky, za nichž se bude soutěž odehrávat od sezony 2020/21, tedy už za rok. Hlavní informací je, že účast všech 18 týmů nebude už vůbec vázaná na národní soutěže a dosažená umístění v nich.

11 klubů nadále bude držet dlouhodobou licenci, dvě vstupenky budou mít nejlepší celky z EuroCupu (vítěz a druhý finalista), držiteli dvou přidružených divokých karet budou stejně jako letos Asvel Lyon a Bayern Mnichov a přístup pro ostatní národní či nadnárodní ligy bude nahrazen třemi divokými kartami (ty jsou ale takřka předem dané, neboť s nimi zřejmě mohou počítat vítěz nebo finalista VTB ligy, vítěz Adriatické ligy a nejlepší španělský tým kromě držitelů dlouhodobé licence, případně finalista bundesligy). Navíc nově nebude omezen počet zúčastněných týmů z jedné země.



Pikantní, či spíš absurdní tu je, že od podzimu bude hrát Euroligu i účastník druhé řecké ligy Olympiacos Pireus, který byl do nižší soutěže seslán za trest po několikerém odmítnutí nastoupit do zápasů v lize či domácím poháru s nanáviděným rivalem Panathinaikosem.

Jak ACB, tak ULEB (momentálně sdružuje tucet evropských lig) odmítají především to, že národní soutěže už nebudou sloužit, a to ani v minimální míře, ke kvalifikaci do celokontinentální soutěže.

Jednání majitelů euroligových klubů však čerstvě schválilo i mnohé další. Důležitým bodem bylo další snížení možnosti finančního dotování rozpočtu ze strany majitele klubu. Do sezony 2022/23 budou smět majitelé zvýšit rozpočet svého týmu z vlastních zdrojů nejvýš o 40 procent. Pokud tak klub bude mít příjmy 10 milionů eur, majitel smí přihodit jen 4 další miliony.

Pokud by se to mělo přirovnat k NBA, podle expertů nejde ani tak o zavedení platového stropu, jako spíš o „daň z luxusu, jež se v NBA platí z každého dolaru navíc nad každoročně stanovenou hranici výdajů na platy hráčů (jež je o něco výš než platový strop). Pokud tak například euroligový klub má příjmy 10 milionů eur a utratí více než 14 milionů, bude muset zaplatit pokutu a souhrn pokut za všechny týmy pak bude rozdělen mezi kluby neporušující finanční pravidla. Euroliga chce tímto nástrojem vést své kluby k větší fininanční zodpovědnosti a také včasnému vyplácení hráčů a trenérů.

Na návrh nedávno vytvořené Rady trenérů soutěže nově vznikla i „Rozhodovací komise pro spory“, která bude bezodkladně řešit opožďování výplat. Pokud už v nadcházející sezoně nastane 30denní zpoždění, bude zahájen monitorovací proces a klub bude muset dostát svým závazkům. Pokud se tak nestane, po 60 dnech bude zahájeno disciplinární řízení. Stejně tak, pokud klub nebude mít splněné závazky z minulé sezony, nebude smět do plného uhrazení závazků registrovat před další sezonou nové hráče, ani angažovat nového trenéra. Ve hře budou i další sankce, jako jsou pokuty a v krajním případě i vyloučení ze soutěže.

Velkého úspěchu na posledním zasedání majitelů dosáhla i rok fungující Hráčská asociace Euroligy (sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem) vedená prezidentem Luigim Datomem a výkonným ředitelem Bostjanem Nachbarem.

A tohle jsou úspěchy, kterých se asociaci podařilo dosáhnout už pro příští sezonu:

- striktnější dodržování platební morálky klubů a zákaz sankcí pro hráče na základě horších výkonů nebo porážky týmu

- počet týdnů se dvěma euroligovými zápasy byl snížen z 9 na 7

- základní část začne o týden dřív (už 3. října), naopak play-off začne o týden později (21. dubna) a i Final-4 se o týden odloží (na 21.-24. května)

- ve dvou ze sedmi týdnů se dvěma zápasy budou jednotlivé týmy hrát buď dvakrát doma, nebo naopak dvakrát venku, přičemž dva venkovní zápasy nebudou v příliš vzdálených destinacích, a to kvůli nižšímu počtu nalétaných kilometrů a zvýšení času na regeneraci

- nejdřívější start letní přípravy byl pro nadcházející sezonu stanoven na 22. srpna (to pro většinu týmů znamená výrazné snížení počtu tréninků), dále byl stanoven maximální počet tréninků v letní přípravě i během sezony, stejně jako nejdřívější čas, kdy smí začít trénink den po zápase, a také byl schválen povinný volný den během týdnů, kdy se nebudou hrát dva euroligové zápasy

- členové asociace budou mít nárok na jedolůžkové pokoje na cestách, v letadlech na sedadla u východů s větším prostorem na nohy a přednostní přístup k odbavování na letištích

- členové asociace budou mít také právo na druhý lékařský posudek v případě zranění

- asociace také dosáhla zákazu kluzkých nalepovacích reklam na hracích plochách, jež byly v minulosti zdrojem řady leckdy i vážných zranění

- před zápasy budou mít hráči k dispozici pomocníky například na podávání míčů

- ve výhledu je navíc i vznik kolektivní smlouvy mezi hráčskou asociací a majiteli klubů, s účinností od sezony 2020/21