"Gladiator Challenge" o 1000 eur: turnaj o přežití

S OZRENEM PAVLOVIČEM A LUBOŠEM KOVÁŘEM Po letošním třetím vydání Kooperativa Faktor 1 on 1 Challenge by se tahle All-Star soutěž mohla přejmenovat na „Gladiator Challenge“. Protože to, co musel podstoupit vítězný forward Pardubic Ozren Pavlovič, se skoro ani nedá slovy popsat. To se musí zažít! Chorvatské křídlo se muselo vypořádat s nejtěžším programem turnaje – ve čtvrtfinále šlo na řadu jako poslední, po zápase oddechu jej čekalo extrémně těžké semifinále a hned po něm nekonečné, bezmála osmiminutové finále s Lubošem Kovářem. Pavlovič tak byl zapojen do tří ze čtyř posledních zápasů, přesto nakonec triumfoval, když v dramatickém finále zvítězil 4-3 a získal tak prémii 1000 eur.

S OZRENEM PAVLOVIČEM A LUBOŠEM KOVÁŘEM Po letošním třetím vydání Kooperativa Faktor 1 on 1 Challenge by se tahle All-Star soutěž mohla přejmenovat na „Gladiator Challenge“. Protože to, co musel podstoupit vítězný forward Pardubic Ozren Pavlovič, se skoro ani nedá slovy popsat. To se musí zažít! Chorvatské křídlo se muselo vypořádat s nejtěžším programem turnaje – ve čtvrtfinále šlo na řadu jako poslední, po zápase oddechu jej čekalo extrémně těžké semifinále a hned po něm nekonečné, bezmála osmiminutové finále s Lubošem Kovářem. Pavlovič tak byl zapojen do tří ze čtyř posledních zápasů, přesto nakonec triumfoval, když v dramatickém finále zvítězil 4-3 a získal tak prémii 1000 eur.

„Měl tu největší možnou nevýhodu – hned jak skončil semifinále, musel bez oddechu do finále a za to by měl dostat aspoň 500 eur navíc,“ vmísil se do po skončení nedělní All-Star Game do hovoru s šampionem kolem procházející Jaromír Bohačík z týmu Nymburka.

„Ty tři zápasy skoro po sobě byly hodně těžké. Byl to pro mě takový extra „kardio dril“,“ pousmál se po skončení akce i sám vítěz.

Ve čtvrtfinále vyřadil děčínského Filipa Kroutila 3-1 a v semifinále si až po boji a vítězné dvojce na 3-2 zpoza oblouku poradil s ústeckým Joshem Brownem. A bez chvíle oddechu musel jít na svitavského Luboše Kováře, který ve čtvrtfinále přemohl jasně 3-0 top skórera NBL Joshe Newkirka z Nové huti a v semifinále Michala Mareše z USK 3-2.
 

„Je fakt, že jsme se unavili hodně rychle. Poločas jsme sledovali zápas a najednou šli hrát 1 na 1. Po sobotním ligovém utkání jsme ještě všichni byli trochu rozlámaní, takže to jistě bylo hodně těžké,“ popsal Pavlovič (na snímcích v zeleném) zvýšenou fyzickou složitost celého turnaje.

Aspoň jednu malou výhodu při svém super náročném programu spatřoval v tom, že Kováře (v bílém) měl až ve finále. „Je vyšší a v dřívějších kolech by proti mně mohl mít víc sil než ve finále. Sám jsem ke konci zápasu už taky využíval spíš rychlost než sílu.“

Svitavský power forward ocenil soupeře, jak se hned po těžkém semifinále dokázal dát na finále dohromady. „Asi se hodně hecnul. Na začátku vedl 2-0, což mu hodně pomohlo, a pak to bylo kdo s koho. Chvilkami jsem měl štěstí, že mu něco vypadlo, on zase měl kliku, že jsem v důležité chvíli nedal šestku, ale to k tomu patří. Ozren nakonec vyhrál právem.“



Oba basketbaloví gladiátoři už byli místy tak hotoví, že se museli opírat rukama o kolena nebo i vypouštěli obranu.

„Musel jsem trochu taktizovat. Vedl jsem už 3-1, jednou jsem tak nechal Luboše skórovat snadno. Věděl jsem, že umí vystřelit, nechtěl jsem riskovat koš za dva body a nechal ho spíš najíždět. Někdy jsem taky v obraně odpočíval a soustředil se na rozhodnutí v útoku. Věděl jsem, že i kdybych za vedení 3-1 nechal Luboše dvakrát dát zpod koše, pořád jsem měl tři šance vyhrát, což bylo dost, a nakonec to vyšlo,“ přiblížil taktické fígle Pavlovič, který za stavu 3-2 „odmítl“ finále zavřít šestkou, neboť svůj pokus minul.

„Já když jsem viděl, že Ozren tolik nemůže, nechal jsem ho spíš vystřelit a doufal, že třeba nedá, šel jsem si pro doskok a snažil se spíš při svém útoku. Bylo to ale fakt hrozně náročné, což jsem ani nečekal. Navíc to finále do čtyř bodů bylo totálně vyčerpávající,“ reagoval Kovář, pro nějž jako podkošového hráče bylo specifikum v tom, že proti menším soupeřům musel být stále ve sníženém postoji. „Člověk se taky musí pořád soustředit jen na sebe a všechno je to naplno.“



Podle Kováře se navíc v tomto typu zápolení, kde se nedá spolehnout na žádné spoluhráče, a kdy hráč ví, že pokud ukončí driblink na nevhodném místě, už pořádně nevystřelí, je znát, jak na tom kdo ve hře 1 na 1 skutečně je. „Pozná se, na čem člověk ještě musí zapracovat. Dost je to ale i o štěstí,“ dodává Kovář, který stejně jako Pavlovič na turnaj speciálně netrénoval.

Pro chorvatské křídlo šlo sice o první takový turnaj s bonusem finanční odměny, ale jinak prý na hře 1 na 1 v různých parcích ve své domovině vyrůstal. „V létě takhle hrajeme pořád a většina z nás se díky hraní v parcích basket naučila,“ podotýká Pavlovič, který část své výhry použije na „pizza party“ pro své pardubické kolegy.

Kooperativa Faktor 1 on 1 Challenge se mu na All-Star hodně zamlouvala. „Bylo fajn vidět, jak podkošoví hráči mohou hrát proti malým guardům, a sledovat, kdo má kde výhodu. Je to rychlé a každý může vyhrát. Byla to pěkná soutěž.“