Hlavně se neodvařit! Konec triplů? A budoucnost Karlose?
Výtečně otevřeli sezonu ligoví druhoročáci z Písku, kteří po domácí demolici Brna vyloupili i Ostravu, přičemž v útoku atakují průměr sta bodů. A k tomu našli potenciálního super skórera.
I sršní křídelník Petr Šlechta tuší, že pokud se jeho celku, jenž nebývalou silou v přípravě drtil celé Rakousko, vyhnou zásadní zranění, může to být hodně zajímavá sezona. Zatím je ale velmi velmi ostražitý. A dobře ví proč.
Petře, rozjeli jste sezonu na play-off?
No, na play-off. My si už minulý rok říkali, že jsme blízko ke skupině A1 a nakonec to nedopadlo, tak nechceme předbíhat.
Nicméně Brno, které se chystá na další ročník stále kvalitnější Severoevropské ligy, jste na úvod ligy museli doma suverénním výkonem až zaskočit, ne?
Začátky sezon bývají obvykle všelijaké, protože nikdo neví, co od soupeřů čekat, zvlášť když v létě proběhlo v lize docela hodně změn. My se tak na Brno, ani na Ostravu nemohli extra připravit. Jsem ale rád, že náš tým se sestavil tak, jak se sestavil, a zatím nám to vychází. Doufám, že to tak bude i pokračovat.
Za jak důležité jste na úvod sezony bral, že jste oproti většině týmů udrželi všechny důležité hráče a ještě se posílili?
Pro nás byla důležitá hlavně ta první výhra nad Brnem, protože jak se říká, že druhá sezona v lize je mnohem těžší než první, plus jak přišli někteří noví hráči, je na nás už trochu věší tlak, abysme už hráli líp. Díky té první výhře se nám tak začalo líp dýchat a doufám, že vítězství budou jen přibývat.
Co kromě sestavy v létě prošlo vylepšením? Byla letošní příprava náročnější?
Měli jsme hodně kvalitních přípravných utkání. Dvakrát jsme vyjeli na víkend do Rakouska a hráli prakticky proti všem předním celkům tamní ligy. Všechna utkání jsme celkem zvládli, a i když vše nebylo stoprocentní, to puzzle se poskládalo a funguje to. Pořád je ale na čem pracovat, protože i přes ty první dvě výhry máme pořád velké výpadky, kdy soupeř se za dvě minuty dostane na plus deset, a to si proti dalším týmům už nemůžeme dovolit. Třeba v Ostravě jsme v druhé půlce vedli o dvanáct a najednou to bylo vyrovnané. Je ale super, že máme díky širší rotaci mnohem vyrovnanější tým, a když se jedno utkání nepovede jednomu, vyjde to někomu jinému a v tom bude naše síla.
V přípravě jste to v Rakousku kosili takovými rozdíly, až si člověk říkal, jestli jste neměli mít i těžší soupeře?
Pořád to byla příprava. Do každého utkání se jde s něčím jiným, zkoušejí se jiné věci, nějaké se povede, jiné ne, taky pokaždé byl lídrem někdo jiný a ukázalo se, že pokud letos nepřijdou zranění, budeme v pohodě a vyhovíme si na hřišti, může to být dobré.
Co přinesli tři noví muži, tedy Karlovský, Haiblík a Burda?
„Karlos” (Karlovský) nám přinesl sílu pod košem, kde je za mě hodně dominantní. „Johny” Haiblík je pak vysokou „čtyřkou”, která umí střílet, víceméně na pozici Dalibora Faita (který v týmu skončil). Soupeři ho nemohou moc přebírat, protože je pod košem silný a mohl by to využít. A „Burdys” nám dal něco, co jsme taky neměli. Díky tomu, že prošel Pardubicemi, má jiný náhled a je fajn, že se s ním člověk může bavit. Může nám to pomoct.
Asi se dalo tušit, že Jan Karlovský neměl v Ústí dost prostoru rozbalit vše, na co má. Když teď dal 22 bodů v Ostravě, nemohl by po Martinu Svobodovi převzít výhledově i pozici vašeho top skórera?
Potenciál na to má a je jen důležité, jestli na tom bude dál pracovat a rozvíjet se. Je pořád mladý a má toho hodně před sebou.
Bude při širší týmové rotaci rozehrávač Sýkora letos už bez nůší triple doublů?
Tak bych to neviděl, ale bude jich asi trochu míň. Rotace je širší a někteří hráči nemusí dělat úplně všechno a taky Vojta nebude hrát 40 minut. Jeho čísla tak půjdou o něco dolů, ale pořád bude na hřišti znát. Sezona je dlouhá, loni jsme měli skvělý start a pak jsme trpěli na zranění, takže někteří museli hrát šílené minuty a na konci už jsme byli odvaření. Je tak hrozně důležité připisovat výhry a hlavně se hned na začátku neodvařit, čemuž systém soutěže na začátku sezony při dvou utkáních týdně úplně nenahrává.
Na Tatranu jste to v závěru po dotažení NH rozhodli trojkami, kterých nakonec bylo dvanáct, ale zdá se, že jich možná letos nebudete pálit tolik. Nebo ano?
Tohle je dané i tím „Karlosem”, který hraje víc pod košem. Předtím jsme to dávali „Svobimu” (Martinu Svobodovi), který to tam nějak narval a dal koš. A byl to vlastně jediný borec, který skóroval zpod koše, jinak jsme to všichni stříleli z dálky. (usmívá se) Teď máme dalšího člověka, který bojuje dole, chce hrát zády a střílet za dva body. Tím se trojek o něco ubere, ale omezovat se v nic moc nechceme.
V Ostravě jste stihli i 29 bodů z protiútoků, což je dost. Platí, že obrana NH s průměrem sta bodů po dvou zápasech vás ještě příliš neprověřila?
Bylo to dané tím, že jsme museli hrát rychle, protože domácí využívali zónu, do které se nám moc nedařilo, a pak je jediný recept ubránit a hrát rychle dopředu. V některých pasážích se nám ale moc ubránit nedařilo a do postavené obrany jsme se trápili. Až pak nám tam padly nějaké šťastné střely.
Byl cestou z Ostravy veselý autobus, nebo už se i z historicky prvního dobytí Tatranu snažíte nedělat přehnaně velkou věc?
Platí ta druhá možnost. Není to už tak, že slavíme každou výhru, i když to ani dál nebereme jako samozřejmost. Pivo tak cestou rozhodně neteče uličkami.
Co vlastně máte na cestě z vítězného venkovního zápasu povoleno?
