Horší bude, až na mě trenér přestane řvát

SE ZLEPŠENÍM SEZONY RADKEM FARSKÝM Jako by na něj doléhala skutečnost, že nejplodnější věk vrcholového sportovce většinou netrvá příliš dlouho. Tedy nejmenuje-li se Petr Benda nebo Radek Nečas. Všechno tak chce hned, ještě víc a líp. Je to nejspíš právě tenhle motor, který pohání brněnského křídelníka Radka Farského. Symbolicky v sezoně, během níž na litevské půdě poprvé nakoukl i do reprezentačního zápasu dospělých, byl čerstvě 21letý mladík zvolen Hráčem s největším zlepšením Kooperativa NBL.

SE ZLEPŠENÍM SEZONY RADKEM FARSKÝM Jako by na něj doléhala skutečnost, že nejplodnější věk vrcholového sportovce většinou netrvá příliš dlouho. Tedy nejmenuje-li se Petr Benda nebo Radek Nečas. Všechno tak chce hned, ještě víc a líp. Je to nejspíš právě tenhle motor, který pohání brněnského křídelníka Radka Farského. Symbolicky v sezoně, během níž na litevské půdě poprvé nakoukl i do reprezentačního zápasu dospělých, byl čerstvě 21letý mladík zvolen Hráčem s největším zlepšením Kooperativa NBL.
 

„Byl jsem tím hodně překvapený, protože jsem to vůbec nečekal. Byli jsme zrovna v půlce tréninku, když mi začal gratulovat trenér. A já jen opáčil - ´Co se děje?´,“ rekapituluje týden staré události, jež se zasloužily i o novou položku v rámci týmového finančního sazebníku.

„Budu muset za tuhle cenu platit. Zatím tam nic takového nebylo, ale kluci si odhlasovali novou položku, protože kdykoli jde cokoli přidat, pokud to tým odsouhlasí,“ byl Farský nucen podvolit se demokratickému procesu pod Špilberkem.



A ještě „voličům“, kteří ho připravili o peníze, náramně poděkoval: „Tahle cena totiž není jen pro mě - vděčím za ni i celému realizačnímu týmu i ostatním klukům. Už od konce minulé sezony se mi tu všichni věnovali na sto procent. Víc, než by museli, proto je to hlavně jejich zásluha.“

Řečí čísel – Farský šel v letošní nedokončené sezoně nahoru v bodech (o téměř 4 na 10,8), v asistencích (z 1,4 na 2,4), získaných faulech (z 2,2 na 3,9) a minutách (o 3,4 na 24,2) a byl třetím střelcem i třetím nejužitečnějším hráčem mezi Čechy do 22 let.

„Hlavně u bodů a minut vím, že jsem se posunul dost. Vzhledem k týmovému umístění jsem ale žádné ocenění nečekal,“ přiznal člen sdíleně devátého týmu Kooperativa NBL.

K jeho ocenění se mohly misky vah definitivně převážit nominací pro únorové okno evropské kvalifikace, kdy za sebou měl v lize parádní sekvenci s 11 dvojcifernými body za 14 utkání. Farský tuší, že i národní nominace mu pomoct mohla. A nejvíc ho pak překvapí, když zjistí, kdo všechno v ligové anketě hlasoval. „Teď mě to těší o to víc, když vím, že rozhodují i manažeři, kapitáni a trenéři ligových týmů.“

V rámci brněnského mmcité1 byl čtvrtým střelcem za Robym, Krakovičem a Smithsonem. Že by s tím ale byl spokojen, to vůbec nečekejte. „Po osobní stránce jsem věřil v ještě povedenější sezonu. Po té minulé, kdy jsem zjistil své limity, jsem se na nich snažil přes léto pracovat a chtěl letošní sezonu vyšperkovat ještě víc. Jsem netrpělivý člověk a je to pro mě trochu prokletí. Nikdy nejsem spokojený, a i když letošní sezona byla slušná, chtěl bych tu příští mít ještě mnohem lepší,“ podotýká křídlo, jež si v Brně od příchodu z pražského USK odkroutilo už druhou sezonu. A k dalším dvěma se nedávno smluvně zavázalo.

Jak naznačil, na ceně začal Farský pracovat už loni v létě, jen co doléčil problematickou achilovku, jež ho připravila o úspěšné B-divizní ME U20. „Hned po doléčení jsme začali makat na nabrání svalové hmoty, protože do loňska jsem ve hře vlál jako vlajka ve větru. Byl jsem hodně hubený. Musel jsem tak přidat sílu a celkově vylepšit fyzické parametry. S naším kondičním Kubou Kalusem jsme proto hodně makali v posilovně a s asistentem Martinem Vaňkem i trenérem Růžičkou jsme zlepšovali individuální činnosti, hlavně z pozice rozehrávače a z pohledu čtení hry a rozhodování. To je důležité, abych byl jako křídlo všestranější. A v obraně, kde jsem taky udělal velký pokrok, mi pomohlo zfyzičtění. Už jsem neměl takové problémy s kontaktní hrou, což mi do loňska dělalo největší problémy, třeba při přetlačování ve clonách.“



Tím se Farský dostal k pro něj nezanedbatelnému „faktoru Růžička“. Od loňska nový hlavní kouč Brňanů zejména na mladé hráče dozírá přísně jako dráb a máloco jim odpustí. Radek Farský to teď zažil na vlastní kůži. Navíc už má s kým srovnávat.

„Snad se nikdo neurazí, ale já bych pana Růžičku přirovnal k mému juniorskému trenérovi v USK panu Jachanovi, i v tom, že oba hráče hlídají i mimo hřiště a starají se, jestli máme život v pohodě. To je jedině dobře - mít volnou uzdu, tak tady v Brně zvlčíme. A já mám rád přístup, když je na mě trenér tvrdej, spíš si to tedy užívám. A pokud bych to srovnal třeba s panem Alilovičem ještě v USK, tak jeho vedení tréninku bylo až extrémní. A zase oproti panu Jakarovi nebo Chougazovi je to teď v Brně (po stránce přísnosti) velký rozdíl,“ odhaluje křídelník trenérskou kuchyni.

Bývalý reprezentační asistent Lubomír Růžička v tréninku u Farského velmi dbá na jednotlivé detaily. „Ať v útoku, nebo v obraně, kde musím být daleko rychlejší ve výpomocích nebo rotacích a taky důslednější při bránění 1 na 1. Stává se tak často, že na mě zařve. Horší to bude, až přestane. I když to zní blbě, tak doufám, že na mě bude křičet pořád.“

Vrátíme-li se ale k dozoru nad týmem - může kouč dohlížet na dodržování životosprávy svěřenců i ve městě velikosti téměř čtyřsettisícového Brna?

„Ono Brno je v tomhle docela malé město. Nezdá se to, ale přijde mi, že se tu všichni znají,“ překvapí svou observací mladík, který do Brna dorazil z hlavního města. „Chci ale hlavně říct, že při náročnosti letošních tréninků stejně na nic mimo nezbývala energie. Každý byl rád, že došel domů. Jedině že se někam šlo za odměnu, když se vyhrálo, což letos mockrát nebylo. A tam to bylo povolené. Pan Růžička se navíc u našeho týmu nemusí bát, že by někdo „chodil za písničkou“,“ ubezpečuje rodák ze Slaného, který se od podzimu chystá studovat na brněnské Masarykově univerzitě obor regenerace a výživa ve sportu.

Před další sezonou také dobře ví, na čem musí v létě nejvíc pracovat. Na trojkách, jež za dva roky v Brně stále nemůže dotlačit aspoň na 30 procent. „Myslím, že u mě je to hlavně o hlavě. Jinak už nevím v čem. Na tréninku jsem schopný mít vysoká procenta, ale do utkání to nepřenesu. Musím tak ten zápasový tlak ustát, protože pro křídelní pozici 2 jsou trojky možná to nejdůležitější.“
 

Volno po skončení ligy trávil převážně u rodičů ve Slaném, kde mohl využívat i domácí posilovnu. A od minulého pondělka už opět trénuje s brněnským týmem. „Začali jsme zlehka a pomalu se to stupňuje. Máme jeden trénink denně hodinu a půl a jsme rozdělení na dvě skupiny. Vše je samozřejmě venku, takže nejčastěji běháme v parku u Rosničky. S rouškou to není nic moc, většinou tak využíváme spíš šátky na běžky, aby se dýchalo líp,“ vysvětluje reprezentant, který už netrpělivě vyhlíží letní soustředění národních týmů.
 

„Doufám, že budu moct být zase s áčkem, ale letos bude asi plno, takže i s výběrem U24 by to bylo super.“