Hrdý, že jsme zůstávali v zápasech
Jako jeden ze čtyř nejvytíženějších lvů, atakujících kótu 30 minut, zapsal po Estonsku další dobrý zápas. Ke třem proměněným trojkám ze čtyř pokusů a celkem 16 bodům přidal pět doskoků i osm asistencí na jedinou ztrátu a proti Makedoncům byl jedním z pilířů druhé výhry v základní fázi olympijské předkvalifikace, která však pro český tým skončila už před branami play-off.
„V naší hře bylo ještě hodně chyb, přesto jsme se každý zápas lepšili, chyb postupně ubývá a pro mě jde o to se každý zápas cítit líp v té nové roli, co na rozehře mám. Sám jsem s turnajem spokojený a hlavně jsem hrdý na to, že ať se to během těch utkání vyvíjelo jakkoli, vždycky jsme zůstávali v zápasech,” shrnul včera vystoupení lvů v Tallinnu Vít Krejčí, který těsně po duelu s Makedonci ještě nemohl vědět, že domácí Estonci vzápětí výhrou nad Izraelem pošlou český tým domů.
Krejčí si všiml, že zatímco do půle jeho tým neproměňoval některé volné střely, které pak v důsledku toho i přecházel, ve druhé už si věřil výrazně víc. „Ty střely jsme si brali, padaly nám a díky navýšení náskoku jsme se uklidnili,” říká top skórer (průměr 14 bodů), top asistent (6,7), top trojkař (64 procent, 14/9), nejužitečnější hráč i druhý doskakovač lvů (5,3) v celé předkvalifikaci.
V souboji s Makedonci si užil své i v obraně, když musel krýt hbitého a jen 175 vysokého Američana Shortse. „Je to neuvěřitelný hráč, což dokazoval celou sezonu. Určitě to byl pro nás hlavní cíl. Přesto ukázal, jaký hráč to je. Rozhodně mi něco dalo, když se můžu naučit od takového hráče, třeba jak čte obranu, že i když mu nedáme střelu, stejně se dokáže dostat do koše. Dal 27 bodů, prostě skvělý hráč.”
„A že je o čtvrt metru menší než já? Je pravda, že v dnešním basketu už takových hráčů moc není, proto je o to úžasnější, že zvládne být tak úspěšný. Je vidět, že má neskutečnou kvalitu. Ani nevím, kolik mu je, ale podle mě má před sebou ještě spoustu sezon,” pověděl Krejčí k 25letému rozehrávači a MVP letošní Ligy mistrů.
Předkvalifikace poskytla lvům řadu cenných zkušeností, čehož si byl vědom i lídr týmu. „Každý zápas byl jiný. Estonci byli hodně tvrdí, Izraelci velmi agresivní v obraně a pokaždé to bylo trochu jiné, čemuž jsme se museli přizpůsobit. Odvedli jsme v tom, myslím, dobrou práci, jistě ty dva zápasy ve dvou dnech s Estonskem a Izraelem to bylo o něco těžší, protože jsme neměli tolik času na přípravu, což jsme před Makedonií díky dnu navíc naopak měli.”
I během utkání v Tallinnu bylo podle guarda Atlanty znát, že si tým zvyká na nový styl, s čímž souvisela i řada zbytečných chyb. „Dobrá věc ale je, že i když jich je dost, pořád zůstáváme v zápasech. Až je odstraníme a bude jich míň, věřím, že tenhle tým dokáže porazit kohokoli. Máme dobře našlápnuto k tomu, co se stane dál. A pokud jde o obranu, je to stejné, občas máme problémy v komunikaci, kdy nevíme, co hrajeme, ale je to čím dál lepší a věřím, že těch chyb bude ubývat.”
S Makedonci se lvi konečně také dostali k několika úspěšným rychlým protiútokům, jimiž v Estonsku příliš nehýřili. „Tohle je o obranném doskoku, chodily na ně oba týmy, a i když jsme uspěli my, tak to nebylo tak, že bysme mohli rovnou vyběhnout dopředu. Soupeř nás většinou hned presoval. I když jsme ale nedali body z přímého protiútoku, dávali jsme hodně bodů z toho druhotného - tím rychlejším přechodem tam vznikl nějaký mismatch (výšková či váhová výhoda ve hře jeden na jednoho), nebo jsme mohli najet do koše. A tohle platilo o všech zápasech tady, i když se to nepočítá do bodů z rychlého přechodu. Tohle jsou ty nejsnazší koše v basketu, tak to taky musíme zlepšit,” podotýká Vít Krejčí.
