S DEBUTANTEM ROBERTEM LANDOU Takovou trenérskou premiéru v lize by chtěl zažít asi každý. Osmatřicetiletý Robert Landa, který teprve nedávno řekl definitivně sbohem hráčské kariéře v NBL, přitom nemohl sázet na to, že bez kvarteta Ježek, Kotásek, Bradley, Ščekič a po návratu děčínského týmu z už druhé covidové odstávky v této sezoně půjde vše hladce.
Navíc nákazou rovněž zasažený ústřední dirigent Ondřej Šiška naskočil do procesu až v pátek před zápasem. Jenže 19bodový domácí triumf nad Olomouckem promluvil zcela jasnou řečí.
”Nechci to zlehčovat, ale nervózní jsem nebyl. Nic velkého, prostě standardní zápas. Jsem už dlouho zvyklý trénovat různé složky mládeže, deset let jsem u reprezentace kadetek. Klukům jsem věřil, že budou připravení, nebo že je takové dočasné oživení na lavičce může maličko nakopnout. Navíc jsem tam byl s kolegy Kubou Houškou a Matějem Anderlem,” pochvaluje si šéftrenér děčínských mládežníků aktuální kormidelnický triumvirát, který při covidovém churavění head coache Tomáše Grepla na několik dnů převzal válečnické otěže.
Trenére, bylo u velkých chlapů pro vás vše o to ”komfortnější”, že jste se na rozdíl od národních kadetek nemusel bát o nějaké to ostřejší slovo?
Na to jsem se samozřejmě moc těšil. (smích) Na druhou stranu já v přístupu nedělám velké rozdíly a snažím se vždy chovat přiměřeně. Hlavně jsem se tak těšil na energii zápasu NBL. To mi chybí a chybí mi teď trénování celkově. Rád jsem to tedy znovu na lavičce ochutnal. A jinak to hlídání se je spíš otázka věku - u chlapů, kteří už s různými pokyny umějí pracovat, ta mluva může být ostřejší. Snažím se ale hlavně o to, aby to bylo spravedlivé a autentické.
Ač jste po covidové odstávce a se čtyřmi absencemi nebyli ani zdaleka v top stavu, vyšlo vám prakticky vše - lepší jste byli z trojek, zpod koše i na doskoku.
Nám se podařilo kluky nakopnout. Rozhodly druhé šance po útočných doskocích a poměr bodů z nich 23-9 pro nás. Bývala to dlouhodobě silná stránka Děčína a v sobotu se to povedlo do kluků dostat. Po doskocích byli hladoví. A klíčové bylo i nasazení v obraně, kde jsme to z našeho průměru 87 obdržených bodů stáhli o dvacet níž. I když kluci čtrnáct dní stáli, tak se rozběhli dobře. V tom týdnu před zápasem, který jsme měli na přípravu, jsem se snažil být velice opatrný, kluci se připojovali postupně, rozehrávač Ondra Šiška až v pátek před zápasem, ale naštěstí to všichni ustáli dobře. A my jsme podle jejich nyní slabého kondičního stavu řídili i utkání. Teď navíc půjdeme každý třetí den zápas až do konce nadstavby, takže to bude náročné.
Bez několika hráčů základní rotace, neměl jste z toho před zápasem obavy?
S Kubou Houškou jsme si chystali několik scénářů střídání, abychom kluky udrželi v intenzitě a Ondra Šiška měl dobře rozdělený odpočinek, ale on paradoxně vypadal, jako by žádná pauza nebyla. Já hlavně nechtěl klukům ublížit, protože ten covid je nevyzpytatelný, a i když se člověk cítí dobře, neznamená to, že ho to v zátěži nějak nezasáhne. Jsem proto rád, že už druhý den byli všichni na tréninku ready. Naštěstí v týmu to mělo u nakažených jen lehký průběh. Dnes už jsme byli i s Edou Kotáskem a do příštího zápasu by nás měl posílit i nový křídelník Nate Bradley, rotace se tak zlepší.
Jak se Bradley zatím jeví?
Je to mladý kluk, který hlavně hodně chce a nemá problém s tím, že v téhle době musel přes moře. Bez problémů se zapojil do týmu. Je dost rychlý a má dobré dovednosti, na druhou stranu hrál v zámoří až třetí univerzitní soutěž (NAIA) a rok stál. Nicméně reference měl dobré a i po komunikační stránce funguje dobře. Při hře ”nechrtí”, čeká na svoje zakončení a má slušnou úspěšnost. Uvidíme po třech čtyřech zápasech, jak se projeví. Bude ale důležitý, protože Eda Kotásek ještě není stoprocentní, a na delší dobu nám vypadl Šimon Ježek.
Jak vypadá situace podkošového obra Ščekiče?
Ten už tu pokračovat nebude, jeho angažmá skončilo, ale je možné, že na pivotu se ještě ze zahraničí jedním hráčem posílíme.
Do jaké míry jste v zápase plnil zadání hlavního kouče Grepla a kolik jste do něj vložil vlastního vědění?
My jen suplujeme trenéra (usmívá se). Pamatuji si, že když jsem ještě učil na škole a něco jsem o tom předmětu věděl, tak jsem jako suplující, s čistou hlavou, měl výhodu proti učiteli, který ty žáky ”tepe” celý rok. V tomhle zápase to vyšlo, ta energie tam byla, ale to už se nemusí opakovat. Víme, že nám ve velkém chybí zkušenosti, což je oproti minulosti velký rozdíl. A teď to neříkám jako kritiku, jen konstatuji fakta.
Možná vás v roli head coache čeká jeden, možná ještě dva zápasy. Byl, nebo bude i dál prostor pro vlastní vklad do nich?
Z taktického plánu jsme nic neměnili, navíc vše, co jsme dělali na tréninku, jsem s Tomášem konzultoval, včetně toho, jak se mi kluci jevili. Moje role byla spíš motivační a dávali jsme s ”Koubou” (Houškou) akcent na to, co víme, že funguje. A střídání? Tam jsme museli reagovat na situaci, navíc kluci byli seznámeni s prostorem, jaký dostanou, a šlo o to, kolik bude v každé čtvrtině potřebovat oddechu Ondra. Vývoj nakonec byl takový, jak jsme si to namalovali. Kluci nám to svým přístupem hodně usnadnili. Na začátku jsem řekl, že všechna střídání budou z týmových a kondičních důvodů, takže když jsem střídal Nestora Boyka těsně po jeho další proměněné trojce, bylo to proto, že už jsme potřebovali znovu zapojit dalšího hráče do rotace.
A jak napoprvé fungovala komunikace s Tomášem Greplem během utkání?
Nakonec to nebylo potřeba, byť jsme se původně chystali, že bychom se v poločase spojili.
Stále je pro vás ve hře sedmé místo, ale musíte už hlavně vítězit. Jak to vidíte vy?
Otevřeně. Je to velice nepředvídatelné, ale věříme, že to stále je v našich silách.
