I kdybych měl horečku, tak přijdu!

UDÁLOST VE VIDEU Už bylo odehráno pár minut, když se do prázdnějšího koutu hlediště usadil Pavel Bosák, ještě v první půlce téhle sezony člen válečnického tábora, který však na závěr ročníku přestoupil do sousedního Ústí. V lidském mraveništi před zápasem nešlo přehlédnout ani vousatého obra Karla Formánka, který s Děčínem před 18 lety oslavil jeho první – bronzovou – medaili. A na tribunách možná posedával i někdo, kdo v příští sezoně posílí právě řady vicemistra. Tak jako na nich loni při prvním stadionovém finále seděl tehdy jen prvoligista Šimon Ježek, jenž byl v pátek obsazen do jedné z hlavních úloh.

UDÁLOST VE VIDEU Už bylo odehráno pár minut, když se do prázdnějšího koutu hlediště usadil Pavel Bosák, ještě v první půlce téhle sezony člen válečnického tábora, který však na závěr ročníku přestoupil do sousedního Ústí. V lidském mraveništi před zápasem nešlo přehlédnout ani vousatého obra Karla Formánka, který s Děčínem před 18 lety oslavil jeho první – bronzovou – medaili. A na tribunách možná posedával i někdo, kdo v příští sezoně posílí právě řady vicemistra. Tak jako na nich loni při prvním stadionovém finále seděl tehdy jen prvoligista Šimon Ježek, jenž byl v pátek obsazen do jedné z hlavních úloh.

A pak se v pětitisícovém hledišti děčínského zimáku srotila při finálovém Utkání 2 i masa bezejmenných. A zároveň masa hlučných severních fandičů. Při náhodném oslovení někteří z nich přiznávali, že jsou na zápase na zapřenou a nemohou tak promluvit do objektivu, neboť měli být na tréninku, nebo si v práci vyměnili službu pod jinou záminkou…

Těm všem jistě nevadilo, že jejich tým vstupuje do největších zápasů sezony tak děsivě oslaben, že být to ještě o hlavu či dvě horší, už by se nejspíš ani nedalo hrát. Není snadné neřešit výsledek, když se hraje o titul, ale tifosi zpod děčínské skály to přesto dokážou.



Děti s rodiči, teenageři, kteří by mohli mít desítku jiných zábav, chlapi a dámy ve středním věku i vitální senioři, kteří jsou už záhadně navyklí na bengál, v němž by mnozí jejich vrstevníci nevydrželi ani minutu.

Byť řada z nich jistě dorazila i zpoza hranic města, přesto je až za hranou reality, že skoro desetina obyvatelstva severního sídla je bez okolků připravena naplnit v jeden moment jednu halu při zápase, jehož vítěz je dopředu dán. Při zápase v jiném sportu, než je fotbal a hokej. A ještě se u toho královsky bavit.

Následující pohyblivé obrázky jsou o nich všech, Válečnících ze severu…