1. 11. 2019

Instant Replay: blíží se nová doba v NBL!

AKTUÁLNĚ Z HI-TECH DÍLNY NA FOLIMANCE Už jen měsíce zřejmě chybí k tomu, aby se i Kooperativa NBL připojila k technologickému předvoji kontinentu, vylepšila servis pro muže s píšťalkami a zároveň významně zredukovala počet nejasných a mnohdy vyhrocených situací v utkáních, jež současný stav ještě neumožňuje vyhodnocovat pomocí moderní techniky. Ano, řeč je o zavedení videa, jež je nejspíš už jen necelý rok od svého startu i v tuzemské nejvyšší soutěži. Laboratoří, kde se zavedení Instant Replay System (IRS) už nějaký den testuje, je pražská Folimanka, neboť Sovy s ním mají ještě jinačí plány. Více už v detailním interview odkryje manažer týmu USK Michal Šob.

Michale, jak se zrodila myšlenka vybavit Folimanku právě systémem IRS?
My už dlouhodobě řesíme analýzu individuálních i týmových výkonů, především zpětně po odehraných utkáních. A vzhledem k tomu, že tento trend s používáním IRS už sílí i v Evropě, byť primárně obvykle slouží ke zpřesnění práce rozhodčích, my jsme se rozhodli, že bychom ho rádi využili víceúčelově. Tedy nejen pro posuzování sporných zákroků nebo určitých situací v závěrech utkání pro rozhodčí, ale především pro naši analýzu hry jednotlivých hráčů. Výhodou systému je navíc to, že jeho kamery se mohou zapojit do systému, v němž jsme dosud se dvěma kamerami přenášeli ligová utkání na platformě TVCOM.cz, což by mělo být zprovozněno v nejbližších dnech, a přinést tak další vylepšení servisu fanouškům. Takže se nám podařilo spojit tři různé prvky.

V NBA už mají pod dohledem hi-tech kamer všechny haly, jak je to ale v Evropě, rozšiřuje se to mezi kluby i tady?
Vím, že v NBA tahle data z kamer sbírají po celou dobu tréninku, ale v Evropě ještě nevím, že by se to k tréninkovým účelům využívalo. Samozřejmě ale některé evropské soutěže už při zápasech videosystémy, které pomáhají rozhodčím, používají.

Jaká technika byla k osazení nového systému potřeba?
Jde o sestavu čtyř videokamer, které jsou propojené s centrálním počítačem, což je „krabice“, k níž je připojen dotykový monitor, a do počítače se sbíhají v reálném čase záběry ze všech čtyř kamer. Na monitoru si lze tyto záběry opět třeba i v reálném čase přibližovat a zároveň se vše nahrává do počítače a zpětně si pak lze rozkrokovat jednotlivé klipy. Když se tedy stane něco, k čemu se chcete hned vrátit, uděláte si značku v softwaru a pak se k tomu jde vrátit a přetáčet si to dopředu nebo dozadu, zpomalit si to a tak dále. Vzhledem k nutnosti souběžně zpracovávat takové množství dat musí být počítač super výkonný, je tam tedy výrazně navýšená mezipaměť RAM, což umožňuje mnohonásobně vyšší výkon, než mají třeba herní počítače. Tenhle počítač musí vlastně dokázat přetáčet a krokovat jeden záběr ze čtyř různých kamer, a zároveň musí být vše časově sesynchronizované, což je na tom - zvlášť pro rozhodčí - nejdůležitější.

Jde tedy o úplně jiný typ kamer, než které jste dosud používali pro přenosy ligových utkání?
Ano, ty čtyři jsou nové a jsou v hale napevno přichycené a při hře se neotáčejí. To má prostý důvod. Pokud by se s nimi hýbalo, jako je to běžné s těmi pro ligové přenosy, ve chvíli, kdybychom se chtěli dostat k nějakému záběru, a chtěli si ho rozkrokovat, při pohybu kamery bychom pak viděli jen rozmazaný pruh. Jen díky statické pozici se tak zajistí ostrost jakéhokoli záběru.

Jak je to s přibližováním a zvětšováním?
Všechny čtyři kamery mají standardně nastavený stále stejný záběr a až při přehrávání na počítači se „zoomuje“ přímo v daném klipu. Proto by se mělo dát přiblížit třeba to, zda došlo k přešlapu lajny a podobně. Jednou z nejtěžších věcí proto bylo nastavit jednotlivé kamery tak, aby pokryly všechny možné úhly, které je třeba při utkání hlídat. Musí tak být vidět lajny i trojkoviště, aby při posuzování možného přešlapu trojkové čáry bylo zřetelně vidět, zda k němu došlo. I při používání tohoto systému ale bude dle regulí platit „zlaté pravidlo“, že ani technika není všemocná, a pokud je odpískána trefa za tři body, a video při rozporování situace jednoznačně neprokáže mylnost rozhodnutí na hřišti, zůstává v platnosti právě původní výrok ze hry.

Je na velikost a formát basketbalového hřiště počet 4 kamer absolutní minimum?
Dá se říct. My jsme pracovali se skromnější, ne tak nákladnou verzí. Kamer samozřejmě můžete mít, kolik chcete, například Euroliga zápas zabírá na osm až dvanáct kamer. Tohle je tedy o něco skromnější verze, při správném nastavení ale ty čtyři kamery jsou schopné klíčové prostory hřiště obsáhnout.

Z kterých míst vlastně na hrací plochu míří?
Nakonec jsme se rozhodli, že dvě umístíme nad střídačky s tím, že každá zabírá vzdálenější polovinu hřiště, třetí je za jedním z košů, pokrývá tak celé hřiště a zároveň zabírá displej s časem a limitem na útok, protože při zpětné analýze musí být pokaždé v záběru i čas. A poslední kamera je nad hlavní tribunou a zabírá celé hřiště včetně laviček shora.

Kdy bude spuštěn ostrý provoz celého systému?

Zatím ho používáme pro své interní sportovní potřeby, což byl hlavní záměr, a rozhodčí se aktuálně se systémem zaškolují, aby ho uměli ovládat a věděli, jaké obrázky mohou získat, a jak je mohou analyzovat. Aktuálně si tak nahrávají utkání z nižších soutěží, které si pak zpětně analyzují. Po této stránce se tedy systém testuje. V momentě, kdy by se objevil v příští sezoně ve všech halách NBL, dá se to spustit. Prozatímní dohoda je, že by po stránce pravidel nebylo fér, aby se někde systém používal a v jiných halách ne. Nechtěli jsme jít cestou fotbalové ligy, která se systémem VAR začala jen ve vybraných ligových utkáních daného kola. Spustí se to tedy až v momentně, až bude systém instalovaný ve všech halách, což by mělo být od příští sezony.

Výběr situací, pro které se v lize bude video používat, se bude řídit směrnicemi FIBA?
FIBA už na tohle pamatuje a stanovila přesně definované situace, kdy se IRS smí používat. Každá liga ale smí mít pro tuto oblast svá pravidla, a pokud si některé situace přidá, nebo naopak odejme, to je pak na ní. Dá se ale očekávat, že budeme pracovat s regulemi FIBA, platnými třeba i pro Ligu mistrů.

(Pozn.: ve světové kvalifikaci se video během zápasů smělo použít v jakýkoli moment k identifikaci hodnoty střely z pole, kvůli nastavení zbývajícího času například po chybě stolku, pro identifikaci správného střelce trestných hodů a také účastníků případné bitky, v posledních 2 minutách základní hrací doby a každého prodloužení pak video sloužilo i ke kontrole včasnosti odpoutání střely před vypršením limitu na útok, ke kontrole toho, zda střela byla odpoutána před faulem, k identifikaci hráče, od něhož se míč odrazil do autu, k určení toho, zda střela byla vypuštěna před koncem utkání, a také ke správnému nastavení zbývajícího času po různých situacích)

Kromě španělské ACB, které další národní soutěže už tento systém využívají?
Vím o litevské lize, jejíž zkušenost je veskrze dobrá, a byl to posun dopředu. Jistě jsou tam emoce jako ve fotbale nebo v každém jiném sportu, ale to je toho součástí. My sami viděli právě v utkání Litvy na světovém šampionátu (s Francií), že ani video nepomůže, nebo nemusí být využito. Takový už je ale sport.

Pokud by se vše povedlo uvést do provozu, byl by to v rámci Evropy výjimečný počin?
Na evropské poměry by šlo o výjimečnou věc. Většinou se to používá na akcích FIBA, nebo v top soutěžích, jakou je Euroliga, kde jde už o standard.

Pokud jde o analytické využívání videosystému v tréninkovém procesu nebo k hodnocení zápasů, jaké jsou vaše první zkušenosti?
Je to dobrá pomůcka při vyhodnocování herního výkonu jednotlivců i celého týmu. My jsme donedávna používali třeba klasický zrcadlový foťák, což na pohled vypadá bláznivě, ale když vám třeba zručný a před akcí instruovaný fortograf nafotí střelbu hráče, přesně pak vidíte postavení střelecké ruky, úhel lokte, ramene nebo zápěstí, což vám video v takové míře neukáže, už jen kvůli delší vzdálenosti. Z fotky jde také krásně vyčíst postavení nohou při střelbě, takže statická fotka kolikrát ukáže víc než třicetivteřinový klip celé akce. Dám příklad – fotograf nám během zápasu nafotí tři hráče, u kterých se snažíme dlouhodobě odstranit určitý problém. Když někdo potřebuje zlepšit mechaniku střelby, tak třeba při tréninku ji má dobrou, ale při utkání se koncentruje na spoustu jiných věcí. Střelbu by ale měl mít zautomatizovanou a vy mu zpětně můžete ukázat, že při trestných hodech, kdy nebyl ve stresu, udržel střelu, jak měl, ale když šel do střely po hře 1 na 1, loket se mu vychýlil, a proto nedal koš. Stejně jde vyhodnocovat postavení rukou a nohou v obraně i další věci. Nástrojů tak využíváme víc a pokud jde o IRS, je to určitě velký skok dopředu.