Jak fungují tři noví hrající asistenti?

ZA KULISAMI SÍLÍCÍ LIGOVÉ NOVINKY Skoro by se už chtělo říct, že rostou jako houby po dešti. Do nové sezony vstoupili tři ligoví veteráni, 37letý Medvěd David Machač, stejně starý Lion Stanislav Zuzák a o rok mladší Panda Stanislav Votroubek, s jednou funkcí navíc. Stali se z nich oficiální asistenti trenérů. Hrající asistenti. Jak se to všechno seběhlo?

ZA KULISAMI SÍLÍCÍ LIGOVÉ NOVINKY Skoro by se už chtělo říct, že rostou jako houby po dešti. Do nové sezony vstoupili tři ligoví veteráni, 37letý Medvěd David Machač, stejně starý Lion Stanislav Zuzák a o rok mladší Panda Stanislav Votroubek, s jednou funkcí navíc. Stali se z nich oficiální asistenti trenérů. Hrající asistenti. Jak se to všechno seběhlo?

V Ústí hledal kouč Antonín Pištěcký „pravou ruku“, která by mohla být na všech trénincích, což v případě předchozího asistenta Jana Šedivého kvůli jeho dalším funkcím nebylo možné. A tak trenér sáhl po zkušenostmi ošlehaném forwardu Votroubkovi (na horním snímku).

„Se Standou jsem už v minulé sezoně o spoustě věcí mluvil, protože občas je potřeba mít prostředníka, který vnímá, co se děje v šatně. A v tom je Standa super volba, navíc má i evropské zkušenosti a znám ho už dlouhá léta. Jeho funkce vyplynula přirozeně. Je to Ústečák, a i když tu dlouho nehrál, poslední roky tu už je a byla by chyba, kdybych jeho zkušeností nevyužil,“ pochvaluje si nováčka v asistentské funkci kormidelník SLUNETY.  



Votroubek, hrající v letošní sezoně 6 minut na utkání, prý zatím nemá striktně dané povinnosti. „Když tam občas nemůžu být já, vede střelecký trénink a jeho hlavní kompetencí je být prostředníkem mezi mnou a šatnou, protože já tam s kluky nejsem a zpětná vazba přes něj je pro nás důležitá,“ zdůrazní Pištěcký.

„A nadneseně řečeno funguje i jako „přítel na telefonu“. Když s někým chci něco zkonzultovat, je to především on, byť to konečné rozhodnutí je vždy na mně. Pokud jde ale o přípravu videí, tréninků a podobně, to jde za mnou. Standa je pořád hlavně hráč a i během zápasů by se měl soustředit na hraní. Je ale jasné, že už nebude na hřišti 35 minut, sedí tak na lavičce vedle mě a tam jsou věci, kdy je potřeba do mě občas šťouchnout, protože není jednouché pohlídat v jednom člověku úplně všechno. A v tom je taky jeho role.“        

Ústecký trenér by i přes trojici hráčů v realizačních funkcích neviděl v letošní novince stopy trendu.

„Řekl bych, že to je spíš souhra náhod. Nehci říkat, že je to přímo smutné, že hráči jsou schopní hrát nejvyšší soutěž i v tomhle věku, ale už by tu měli být dávno mladí kluci, kteří by je měli vystrkávat ze sestavy. To se ale neděje a tito hráči jsou stále naprosto právoplatnými členy týmů,“ soudí 33letý ústecký lodivod s 36letým asistentem.

Za trend by hrající asistenty nechtěl považovat ani generální manažer BC GEOSAN Kolín Miroslav Sodoma. „Je to spíš zapříčiněné okolnostmi a finančními limity,“ vysvětluje.

V pěkné rovině si o asistenta řekl nový kouč Pavel Beneš. „Zamýšleli jsme se tedy nad tím, jak tuhle personální otázku s ohledem na finanční možnosti vyřešit, a chtěli jsme i někoho se znalostí našeho prostředí, které bylo pro Pavla Beneše nové. Měl to být někdo spjatý s týmem a po vzájemné dohodě z toho vzešel David Machač.“

Jaké jsou kompetence podkošového veterána (na prostředním snímku uprostřed), točícího v sezoně 13 minut na utkání?    



Sám Beneš před sezonou předeslal, že jen o pár let mladší kolega bude mít na starosti skauting soupeřů. S přípravou videorozborů navíc pomáhá vedoucí týmu Filip Rytina.

„David také v letní přípravě zaskakoval, pokud Pavel nemohl být na tréninku osobně, protože všichni víme, že byl dosud poloprofesionálem a až teď svoji práci (mimo basketbal) ukončil a stal se trenérem na plný úvazek,“ popsal těsně před startem sezony situaci realizačního týmu Sodoma. 

Mimochodem, pro Machače, 19. skórera domácí ligové historie, není trenérská práce úplnou novinkou. Už řadu let vede v Kolíně žákovské týmy U11.

Právě u kolínského potěru před časem začínal sbírat první trenérské zkušenosti i Machačův ex-parťák Stanislav Zuzák (na spodním snímku zcela vpravo), který se letos v létě stal oficiálním asistentem Karla Forejta v Jindřichově Hradci.  

„Moje role se tím ale v podstatě nezměnila. Minulé roky jsem tu byl jednoznačně nejstarším hráčem a nabytím oficiální funkce se moc nezměnilo. Jedinou novotou je, že s trenérem teď trávíme společně čas nad videy soupeřů a bavením se o taktice,“ odkrývá kuchyni bankéřů od Vajgaru.

Oproti ještě nedávné minulosti nastala v Kooperativa NBL v poslední době velká změna, protože zatímco dříve asistenti chyběli spoustě trenérů, nyní jsou to nejvýš dva kluby.

„Ta asistentská pomoc tam určitě potřeba je, protože aby trenér sám obsáhl úplně všechno, to je strašně náročné. Musí řešit vedení tréninku, jeho náplň, pískání hry při tréninku, přípravu na zápas a jeho vedení. Pomoc se mu proto hodí,“ je si vědom Zuzák.



Ten se kouči Forejtovi zatím nemíchá do přípravy, ani vedení tréninků. „Já mu jen řeknu, co bychom do něj mohli přidat. Navíc překládám veškerou komunikaci pro zahraniční hráče do angličtiny. Případně když se párkrát stalo, že trenér nemohl na tréninku být, tak jsem ho celý vedl já.“

Při společném sledování videosekvencí se hrou soupeřů se pak oba muži domlouvají například na tom, jak by se měly bránit základní systémy protivníka. „Většinou to vyplyne od trenéra a spolu se pak domlouváme, jestli to tak zůstane, anebo uděláme nějaké změny. V řadě věcí se shodneme, a pokud přijdu s nějakým nápadem, probereme ho ze všech možných úhlů, a když se ukáže jako prospěšný, tak to změníme. Určitě moje návrhy probíráme a v některých případech pak naši taktiku i upravíme.“

Zápasy už jsou poté exkluzivní doménou trenéra. „Jen když nejsem na hřišti, a něco vidím, tak mu to předám. Jelikož ale ve hře trávím docela dost času, a ten pohled ze hřiště je úplně jiný, protože nemám čas všechno sledovat, nijak se do toho trenérovi nepletu.“

S Karlem Forejtem víc času stráví řešením obranných situací. Není divu, když aktuálně defenziva Basketu Fio banka propouští takřka 100 bodů na zápas.

„Bodů dostáváme hrozně moc. Osobně na to mám možná trochu jiný názor než jiní. Hlavně v prvních několika zápasech jsme se snažili strašně rychle zakončovat, i v situacích, kdy to nebylo potřeba. A volili jsme pak rychlé a zbrklé střely, což v důsledku dávalo soupeřům o ne právě malé množství držení míče navíc, než bychom jim dali při pomalejší a rozvážnější hře. A z toho vyplývá i to velké množství bodů, co dostáváme,“ vadí Zuzákovi, který tráví ve hře v průměru 25 minut na utkání.

Trenérství do budoucna zvažuje jako jednu z kariérních možností. Momentálně se zaučuje u druholigového béčka Lions, kde kvůli překrývání zápasů zatím vede jen tréninky.
Jednou ale – kdo ví.