Jak početná je US kolonie v NBL oproti Evropě?
Máte představu, jak početný byl kontingent amerických hráčů na konci uplynulé sezony v rámci pelotonu borců 12 ligových celků? Jaký tvořil podíl z celkového hráčského portfolia? A jak si aktuálně Kooperativa NBL vede ve srovnání s předními kontinentálními soutěžemi? Tady je aktualizovaný přehled, který využil i data shromážděná serverem Counting the Baskets.
Máte představu, jak početný byl kontingent amerických hráčů na konci uplynulé sezony v rámci pelotonu borců 12 ligových celků? Jaký tvořil podíl z celkového hráčského portfolia? A jak si aktuálně Kooperativa NBL vede ve srovnání s předními kontinentálními soutěžemi? Tady je aktualizovaný přehled, který využil i data shromážděná serverem Counting the Baskets.
V Kooperativa NBL dokončilo uplynulý ročník 22 Američanů (celkový počet cizinců byl 34, kdy 4 zástupce mělo Slovensko, po 2 Srbsko, Slovinsko a Kanada a po 1 Jamajka a Bosna), což znamenalo 14,3 procenta ze všech 154 hráčů, kteří sezonu v jednotlivých klubech víceméně dokončili a odehráli více než 5 zápasů.
Na jeden tým tak vycházelo v průměru 1,83 Američana. Mimochodem, jejich rozložení v lize bylo následující: Nymburk jich měl 5, Ostrava 4, Jindřichův Hradec a Pardubice po 3, Kolín 2, Děčín, Prostějov, Svitavy, Brno a Ústí po 1. USK a Opava americké hráče neměli vůbec.
A jak si v americkém ohledu vedla NBL ve srovnání s evropskou elitou?
Nejameričtější soutěží byla letos izraelská liga (dlouhodobě v basketbale "spadající" pod Evropu) s podílem hráčů z USA ve výši 46,67 procenta (63 Američanů ze 135 hráčů, průměr 5,25 na tým),
2. místo zaujímá německá BBL se 46,23 (98 z 212 hráčů, 5,44 na tým),
3. místo belgická liga s 45,83 (55 ze 120 hráčů, 5 na tým),
4. místo italská Lega Basket se 43,71 (73 ze 167 hráčů, 4,56 na tým),
5. místo fracouská Pro A se 43,15 (85 ze 197 hráčů, 4,72 na tým),
6. místo turecká TBL s 32,32 (64 ze 198 hráčů, 3,56 na tým),
7. místo řecká A1 s 30,37 (58 ze 191 hráčů, 4,14 na tým),
8. místo VTB liga s 26 procenty (52 z 200 hráčů, 3,25 na tým, z toho v desítce ruských celků působilo 29 Američanů ze 123 hráčů),
9. místo litevská LKL s 25,98 (33 ze 127 hráčů, 3 na tým),
10. místo polská TBL s 24,14 (42 ze 174 hráčů, 2,63 na tým),
11. místo španělská ACB (v soutěži je ovšem limit maximálně dvou Američanů) s 21,66 (47 (včetně 7 s dvojitým pasem) z 217 hráčů, 2,61 na tým) a
12. místo Adriatická liga s 8,02 procenta (13 ze 162 hráčů, 0,93 na tým).
Z uvedených cifer, znázorněných i v grafické podobě včetně NBA a NBA D-league, je zřejmé, že zejména ti lepší borci ze Spojených států, každoročně chrlících desítky a stovky nových potenciálních profi hráčů, nemají právě nekonečné možnosti získat džob v nějaké elitnější soutěži.
V NBA vegetovalo v letošní sezoně 362 Američanů a ve výše uvedených ligách starého kontinentu jich k závěru sezony bylo 683. To je něco přes 1000 míst, o které je rok co rok ta největší pranice, pokud tedy hráči neupřednostní angažmá v Číně nebo jiné podobné destinaci.
